Prevenar 13 je vakcína určená k očkování proti pneumokokovým infekcím, přesněji řečeno proti typům streptokoků, které tyto infekce nejčastěji vyvolávají. Vakcína snižuje riziko vzniku streptokokového zánětu středního ucha, zápalu plic, meningitidy apod.

Účinná látka: Vakcína obsahuje 13 polysacharidů různých kmenů bakterie streptococcus pneumoniae. Jde o neživou polysacharidovou vakcínu.


Hrazení ze zdravotního pojištění: Praktický lékař pro dospělé se vcelku logicky setká s aplikací dospělým lidem. Vakcínu Prevenar 13 podanou na vlastní žádost si musí člověk sám zaplatit, je nicméně plně hrazena ze zdravotního pojištění v těchto indikacích:
  • jedinci nad 65 let věku
  • jedinci umístění v LDN a v domovech pro seniory
  • jedinci v domovech pro osoby se zdravotním postižením a v domovech se zvláštním režimem trpící diabetem, chronickými nemocemi ledvin, srdce a cév
  • jedinci s chyběním sleziny / se zaniklou funkcí sleziny
  • jedinci po transplantaci kmenových krvetvorných buněk
  • jedinci se závažnými poruchami imunity
  • jedinci po závažné invazivní infekci způsobené pneumokokem nebo meningokokem

(U dětí je při splnění určitých podmínek hrazena jen částečně, plně je ale v takovém případě hrazena vakcína Synflorix)


Aplikace: U dospělých jedinců se podává 1 dávka do svalu, doba přeočkování nebyla jasně stanovena, ale předpokládá se ochrana alespoň 5 let (spíše více).


Nežádoucí účinky: Pro vakcínu Prevenar platí podobné nežádoucí účinky jako pro většinu ostatních vakcín. Relativně časté jsou lokální reakce v místě vpichu (zarudnutí, bolest, otok). Celkové mohou zahrnovat zvýšenou teplotu, bolesti hlavy, celkovou nevůli, únavu, trávicí obtíže a další. Méně často se může objevit alergická reakce včetně extrémně vzácného anafylaktického šoku.


Kontraindikace: Očkování by nemělo být provedeno při anamnestické alergické reakci vzniklé po předchozím podání vakcíny proti hemofilovi a při akutním horečnatém onemocnění. Vakcína může být teoreticky podána do různých částí těla souběžně s jinými neživými, nebo živými vakcínami, ale lepší je její podání až s určitým časovým odstupem po jejich aplikaci (2 týdny po jiné neživé vakcíně, 4 týdny po živé vakcíně).

 


Pomohl vám můj web? Zvažte prosím jeho pravidelnou, nebo jednorázovou finanční podporu.
 

  autor: MUDr. Jiří Štefánek
  zdroje: základní zdroje textů