Problematika alergie je nesmírně důležitá, protože alergie se v naší populaci vyskytuje velmi často a ve stále větší míře. Kromě toho je ovšem problematika alergie velmi složitá a není lehké o ní napsat nějaké ucelené povídání. Přesto se o to pokusím. Nejprve je nutné si osvětlit určité pojmy, jako je alergie, atopie a alergen.
Alergie sama o sobě není nějaká konkrétní nemoc. Je to stav, kdy imunitní systém lidského těla reaguje na běžné podněty neúčelně přehnanou obrannou reakcí, která může mít nejrůznější projevy, může postihnout různé tělní systémy, a může člověka i ohrozit na životě. Alergie může být získaná, i vrozená jako tzv. atopie.
Kromě slova alergie se často skloňuje i slovo atopie. Atopie je geneticky vrozený předpoklad, ke vzniku alergie. Člověk s atopií (neboli atopik) je zcela zdráv a nemá žádné alergické příznaky, ale speciálními vyšetřeními lze zjistit zvýšenou dráždivost jeho imunitního systému. Během života atopika se pak kdykoliv může atopie změnit v alergii – tj. člověk začne mít alergické projevy. Počet atopiků v naší populaci je obrovský, odhaduje se až na 40%. Přesně zjistit to nelze, protože atopici nemají žádné alergické projevy.
Alergen je jakýkoliv podnět (nejčastěji určitá chemicky definovatelná látka), který je schopen vyvolat alergickou reakci. K typickým alergenům patří pyly, prachové částice, roztoči, produkty mazových žláz domácích zvířat, léky, hadí a hmyzí jedy a potraviny (v tom případě se mluví o potravinové alergii).
Alergická reakce: Alergická reakce má v podstatě dvě podoby – akutní a chronickou.
Akutní reakce vzniká tak, že na naše tělo zapůsobí alergen. První kontakt s alergenem nám zdánlivě nic neudělá. Je to ovšem jen zdání, při první kontaktu si naše tělo alergickou reakci "jen" připraví. Při prvním setkání s alergenem se zaktivují B-lymfocyty, přemění se na aktivní plazmatické buňky a začnou produkovat vysoká kvanta protilátek typu IgE citlivých na daný alergen. Tyto protilátky se navážou na tzv. žírné buňky a tím vše končí. Člověk sice nemá žádné obtíže, ale jeho tělo je připraveno na alergen příště alergicky zareagovat.
Pokud se s tím samým alergenem setkáme znovu, tak se jeho molekuly ihned navážou na IgE protilátky vázané na žírných buňkách. Tím se z žírných buněk uvolní jejich obsah, což je celá řada zánětlivých látek v čele s histaminem. Tyto látky pak způsobí nejrůznější projevy alergické reakce, které budou záviset na cílové tkáni jejich působení. Důležité je působení těchto substancí na cévní stěny a zvýšení jejich propustnosti pro krevní tekutinu. Únikem tekutiny z cév do okolní tkáně se obvykle tvoří otoky. Akutní reakce je vratná a po odeznění alergického záchvatu se vše vrací do normálu.
Chronické projevy se objeví u častých alergických záchvatů (tedy opakovaných akutních reakcí) a u dlouhodobého působení alergenů. Zánětlivé působky, které se při záchvatech uvolňují, působí dlouhodobě na tkáně a poškozují je. Výsledkem pak je určité narušení funkce dané tkáně. Oproti akutnímu záchvatu je toto narušení již trvalé.
Proč alergie u člověka vznikne? To stále není zcela jasné. Prostě se při jednom určitém kontaktu s nějakou látkou náš imunitní systém přenastaví a při dalším kontaktu s tou samou látkou zareaguje alergickou reakcí. Alergie může vzniknout v jakémkoliv věku, a to i na látky, na něž jsme nikdy předtím alergii neměli. Byli jste v dětství několikrát bodnuti včelou a nic vám nebylo? Nic to neznamená a další bodnutí může být následované alergickou reakcí. Stejně tak může alergická reakce vymizet. Vadil vám dříve pyl nějaké rostliny a teď už ne? Běžná věc.
Projevy alergické reakce: Jsou nesmírně pestré a nemusí mít vztah ke způsobu kontaktu s alergenem. Například při příjmu alergenu v potravě může být postižen trávicí trakt, ale klidně i dýchací trakt a stejně tak mohou vzniknout i projevy kožní nebo celkové. Kromě toho se mohou příznaky různě kombinovat.
Podle konkrétních projevů můžeme rozlišovat jednotlivé chorobné stavy vznikající na podkladě alergické reakce. Patří sem:
1. Alergická rýma – Projevem je svědění v nose, kýchání a výtok hlenu z nosu.
2. Astma bronchiale – Toto je vážnější. V tomto případě jsou postiženy dolní cesty dýchací, člověk začne být po kontaktu s alergenem dušný, kašle, při výdechu píská a dusí se. Může skončit udušením.
3. Kopřivka – Zde je projevem alergické reakce akutní postižení kůže. Na kůži vznikají začervenalá svědící ložiska, která však relativně rychle vymizí.
4. Atopický ekzém – Toto je chronická kožní nemoc související s dlouhodobě trvající alergickou reakcí. Projevem je nepříjemné svědivé postižení kůže.
5. Alergické projevy v trávicím traktu – Při podráždění střevní stěny alergickou reakcí může vzniknout průjem. Jedná se o běžný, ovšem nikoliv jediný projev potravinových alergií (např. alergie na bílkovinu kravského mléka). Trávicí potíže mohou být samozřejmě doprovázeny i mimostřevními alergickými projevy.
6. Alergický zánět spojivek – V tomto případě dojde k nepříjemnému pálení očí a ke zčervenání očního bělma. Navíc se obvykle objevuje slzení a otok víček. S oblibou se kombinuje s alergickou rýmou.
7. Anafylaktický šok – Toto je extrémně nebezpečná celková reakce organismu na alergen. Vyznačuje se projevy astmatu (člověk se dusí) a navíc masivní alergická reakce vede ke zvýšení propustnosti cévních stěn. Krevní tekutina unikne do tkání mimo cévy (začnou se tvořit otoky) a krevní oběh zcela selže. Tím pádem tkáně nemají kyslík a je konec – člověk velmi rychle zemře. Tento typ alergické reakce je smrtelně nebezpečný a může vzniknout bez varování. Klasický je u bodnutí včelou. Člověk dostane malou dávku jedu, která ho nemůže otrávit. Jed je však pro tohoto člověka zároveň silným alergenem a člověk krátce po bodnutí umírá na anafylaktický šok.
Diagnostika: V diagnostice alergie mají význam informace o pacientových příznacích, z nichž můžeme získat podezření. Když nám někdo řekne, že mu v určitých situacích zčervenají oči a dostane rýmu, o něčem to vypovídá. Důležité jsou i informace o jeho rodině. Pokud jsou rodiče nebo sourozenci na něco alergičtí, pravděpodobnost existence atopie a riziko vzniku alergie u dotyčného je vyšší. Další význam má vystopování situace, kdy dotyčný příznaky nemoci pociťuje, tím se snažíme zjistit vyvolávající alergen. Zajímá nás souvislost s příjmem určitých potravin, souvislost s kontaktem se zvířaty a souvislost s pobytem v přírodě.
Kromě otázek můžeme pacienta vyšetřit i jinak. Významné je vyšetření krve, při němž hledáme zvýšené hladiny protilátek typu E, které jsou pro alergiky typické. Nejlepší metodou jsou ovšem kožní testy. Provádí je alergolog a spočívají v tom, že se vyšetřovanému aplikují na kůži předem připravené vzorky častých alergenů. Po určité době (několik minut) se pak kontroluje reakce na alergeny. Vznikne-li pod konkrétním vzorkem dostatečně velký pupenec, znamená to přecitlivělost na daný alergen. Další konkrétní diagnostické metody najdete v textech u jednotlivých onemocnění na alergickém podkladě.
Prevence: Přesnou prevenci vzniku alergické reakce v podstatě nemáme. Určitou ochranu má zřejmě správná stimulace imunitního systému v dětském věku. Jde o to, že by děti neměly být vychovávány v naprosté sterilní čistotě. Sterilní prostředí vede k nedostatečné stimulaci dětského imunitního systému a ten pak může na zcela normální podněty začít reagovat přecitlivěle, to jest alergickou reakcí. Nikdo netvrdí, že děti mají žít ve špíně, ale nic se nesmí přehánět. Jakmile již alergie vznikne a je prokázán efekt konkrétního alergenu, je nejlepší se tomuto alergenu vyhýbat, je-li to možné.
Léčba: Při vznikající alergické reakci spíše mírného stupně – červené oči, rýma, svědění kůže apod. – lze použít léky antihistaminika. Ty působí proti účinkům onoho histaminu, který tvoří důležitou součást kaskády alergické reakce. Starší léky z této skupiny (např. Dithiaden) člověka lehce uspávají a nejsou vhodné pro řidiče. Nové generace těchto sloučenin jsou ovšem více účinné a přitom nemají tlumivé účinky.
Může však dojít i k těžkým alergickým reakcím, jako je například anafylaktický šok, kdy antihistaminika nestačí. V takovém případě se injekčně podává adrenalin (k udržení funkčního krevního oběhu - např. lék EpiPen) a kortikoidy jako velmi účinné tlumiče imunitního systému (imunosupresiva). Celkový přehled léků proti alergii najdete v tomto textu.
Další konkrétní metody léčby najdete v textech u jednotlivých onemocnění vzniklých na alergickém podkladě.
Zdroje
https://acaai.org
https://www.allergy.org.au
