Meningokok je zejména v našich sdělovacích prostředcích velmi skloňovaný termín. Často slyšíme o dítěti, které přežilo, či v tom horším případě nepřežilo útok meningokoga. Co tedy ten meningokok přesně je? Meningokok je bakterie, která se plným názvem jmenuje Neisseria meningitis [Najsérija]. Existuje jich více typů, ty hlavní se označují písmeny A, B, C, W135 a Y. V České republice se nejvíce vyskytují typy B a C, v současné době (2019) je jejich výskyt v ČR cca 50:50. Neisseria může způsobovat řadu infekčních stavů a některé z nich jsou smrtelné. Zajímavý je fakt, že někteří lidé mají tuto bakterii v malém počtu v nosohltanu a nijak jim neublíží.
Příčiny: Meningokok napadá děti jakéhokoliv věku a dospívající, kteří jsou oslabení a vyčerpaní. Typicky se nemoc u adolescenta rozběhne den po nadměrné fyzické aktivitě, nebo po nějaké noční akci – diskotéka, hospoda apod. Jak už jsem psal výše, bakterie u mnoha lidí osídluje bez jakýchkoliv komplikací nosohltan a může se kapénkami přenést na vnímavého (neboli pro infekci přístupného) jedince.
Projevy: Projevy nemoci jsou pestré. Zpočátku se mohou objevit chřipkové příznaky ( únava, zvýšená teplota), které se ovšem velmi rychle zhoršují. Smrt může nastat v nejhorším případě v rámci hodin. Další příznaky záleží na konkrétní nemoci, kterou meningokok způsobí.
1. Meningokoková meningitida – Tohle je i díky sdělovacím prostředkům asi ten nejznámější typ meningokokové infekce. Bakterie se dostala na mozkové blány (obaly mozku) a způsobila jejich zánět. Nemoc se projevuje příznaky spojenými s postižením mozkových obalů – horečka, nevolnost, zvracení, bolesti hlavy, ztuhnutí šíje a neschopnost předklonit hlavu. Postupem na mozkovou tkáň pak vzniká menigokoková encefalitida. Podobný stav vzniká při infekci mozkových blan pneumokokem, což je ovšem úplně jiná bakterie ze skupiny streptokoků.
Paradoxní je, že tato obávaná forma nemoci zabíjí „jen“ asi 10% nemocných. Mohlo by to být horší, a taky je – viz. bod 2, ve který může relativně ohraničená meningokoková meningitida přejít.
2. Meningokoková sepse – Meningokoková sepse je extrémně vážný stav s úmrtností kolem 25%. Pojem sepse obecně je těžké vysvětlit. Sepse se může vyskytnout u všech bakteriálních infekcí a jedná se v podstatě o nenormálně silnou reakci našeho organismu na bakterii nebo její části, které se dostaly do krevního oběhu. Laicky se sepse označuje jako otrava krve. Meningokok způsobuje sepsi častěji než ostatní bakterie kvůli hojně vylučované látce zvané lipopolysacharid (LPS). Ta se uvolňuje ve velkém množství z rozpadajících se bakteriálních buněk (imunita s nimi bojuje) a dostane se do krve jako tzv. endotoxin. LPS působí na náš imunitní systém jako červený hadr na býka. Imunitní buňky se rozdráždí a masově začnou vylučovat agresivní zánětlivé látky, čímž bohužel ohrozí náš vlastní organismus. Rozeběhne se těžko zastavitelná reakce, která vede k poruchám srážení krve, výstupu krevní plazmy mimo cévy a srdečnímu selhání z nedostatku tekutiny v cévách - šokový stav.
Krevní oběh se ve snaze oddálit nejhorší omezí na zásobení 3 základních orgánů (mozek, srdce a nadledviny – ty jsou významné tvorbou hormonů kortikoidů). Ostatní orgány strádají nedostatkem kyslíku a začnou selhávat. Jako první většinou odchází ledviny, pak jsou na řadě játra a nakonec selhává i srdce a mozek. Člověk umírá.
Projevem postupující sepse je rychle se zhoršující stav nemocného, kdy mimo horečky začne docházet k poklesu krevního tlaku, zrychlení pulzu a dechu, zblednutí a snížené tvorbě moče. Vzhledem k poruchám srážlivosti dochází I ke krvácení z malých cév a pod kůží se začínají objevovat fialově zabarvené krvavé skvrnky – tzv. petechie. Ty jsou zásadní pro diagnostiku. Jakmile máme mladého člověka s příznaky rychle se zhoršující chřipky, u kterého se podobné flíčky na kůži začnou objevovat, musíme ho co nejrychleji dostat do nemocnice.
Diagnostika: Diagnóza se do značné míry zjistí z anamnézy a z klinického stavu. U meningokokové sepse nalézáme určité varovné indicie:. Jedná se obvykle o mladého člověka, který je oslabená po nedávné fyzické aktivitě, nyní má chřipkové příznaky (bolest hlavy, slabost, horečka) a na kůži má tmavé skvrnky. Příznaky mohou být nicméně zastřené, skvrnky mohou chybět nebo si jich nevšimneme a splést si v první chvíli meningokoka s klasickou chřipkou může být snadné.
Bakterii lze zjistit v mikrobiologické laboratoři z krve, ale zabere to čas, který u meningokoka nemáme. Proto se u podezření na infekci meningokokem zahajuje léčba antibiotiky ihned, jakmile na ni lékař vysloví podezření. Můžeme vzít vzorky krve na mikrobiologické vyšetření (tzv. hemokultura), pošleme je do laboratoře a hned poté se nasadí antibiotika. Laboratoř pak s odstupem podezření potvrdí či vyvrátí.
U meningokokové meningitidy je cennou možností diagnózy lumbální punkce. V bederní oblasti se tenkou jehlou opatrně nabodne páteřní kanál (pod zakončením míchy) a získá se trocha mozkomíšního moku. V té pak můžeme najít známky zánětu a zjistit z ní typ přítomné bakterie.
Prevence: Provádí se očkování. Jednotlivé vakcíny dokážou ochránit proti meningokokům všech skupin, ale "vtip" je v tom, že žádná vakcína neochrání najednou proti B i C a pro plný účinek tedy musíte zkombinovat po jedné z vakcín z obou níže uvedených skupin.
- Vakcíny proti menigokokům skupiny B - Bexsero
Léčba: Záleží na tíži stavu. Hospitalizace v nemocnici je samozřejmostí, podání megadávek antibiotik do žíly taktéž (podávají se peniciliny a cefalosporiny). Jak jsem již uvedl výše, při podezření na meningokoka se antibiotika podávají ihned a to bez ohledu na to, že nemáme výsledky laboratorních vyšetření. Dle protokolů se antibiotika podají třeba i v sanitce na cestě do nemocnice. Pokud se začne rozbíhat sepse, je nutné zabránit selhání orgánů. Toho docílíme podáváním kyslíku (nebo dokonce umělou plicní ventilací k udržení dýchání) a dodáváním velkého objemu tekutin v žilních infuzích. Dodávky tekutin do žil vedou k udržení krevního tlaku, umožní zachovat funkci krevního oběhu a překlenout tak kritické chvíle. Hospitalizace na JIP nebo na ARO, monitorace životních funkcí a rychlá reakce na jakékoliv komplikace je opět samozřejmostí.
Zdroje
https://www.cdc.gov
https://medlineplus.gov
