Plíce je párový orgán patřící do dýchací soustavy, který je lokalizovaný uvnitř taktéž párové pohrudniční dutiny. Plíce je pevně spojena s dýchacími cestami a se srdcem. Horní část plíce se označuje jako apex, dolní bazální plocha plíce je uložena na bránici. Konzistence plicní tkáně je měkká, až houbovitá. Na povrchu plíce se nachází tenká vazivová blána krytá speciálním jednovrstevným epitelem (mezotel) označovaná jako viscerální pleura. Pleura přechází i na stěnu hrudní dutiny jako tzv. parietální pleura. V malém prostoru mezi parietální a viscerální pleurou (pleurální dutina) je kromě vakua velice malé množství tekutiny, která snižuje tření (slouží jako "mazivo") a umožňuje plíci měnit objem během dýchání. 

Obě plíce jsou rozděleny do několika laloků, do nichž míří větve obou primárních bronchů - pravá plíce má tři laloky a levá plíce pouze dva. Mediálně se nachází hilus, kudy do plíce vstupuje hlavní bronchus a vstupují a vystupují zde cévy a nervy.

 

Bronchiální strom

Uvnitř plíce se nachází bronchiální strom vznikající větvením hlavního bronchu. V levé plíci se větví na dva lobární bronchy, v pravé plíci na tři lobární bronchy a ty se dále dělí na stále menší větve. Nejmenší bronchy označujeme jako bronchioly a ty pak ústí do plicních sklípků (plicních alveolů).

 

Plicní intersticium

Plicní intersticium je veškerá vazivová tkáň, která se nachází v plicích. Můžeme ji najít okolo bronchiálního stromu, cév a nervů. Klinicky je významná zejména část intersticia lokalizovaná mezi plicními sklípky a okolními cévami. Je součástí alveolokapilární membrány a její normální struktura je proto důležitá pro výměnu krevních plynů.

 

Cévní a nervové zásobení plic

V plicní tkáni jsou dva hlavní systémy krevních cév, dovolil bych se je označit za funkční a nutriční oběh.

  • Funkční oběh - Jde o většinu krve přitékající do plic. Krev přitéká z pravé komory srdce větvemi tepny arteria pulmonalis. Tato krev je neokysličená, na úrovni drobných kapilár probíhajících v těsné blízkosti plicních sklípků se okysličuje a následně je žilami odváděna zpět směrem k srdci, do jehož levé síně ústí čtyři hlavní plicní žíly.

  • Nutriční oběh - Okysličená krev je do plic přiváděna tepnami odstupujícími z aorty a jejích větví. Tato krev slouží k výživě plicních tkání. Krev je pak bronchiálními žilami odváděna do horní duté žíly (zjednodušeně řečeno).

Lymfa je odváděna z plic do systému lymfatických uzlin uložených po stranách trachey a velkých bronchů.

Hlavní inervace plic je zajištěna parasympatikem a sympatikemParasympatická vlákna jsou vedena cestou nervus vagussympatická vlákna jsou vedena z krčního truncus sympathicus. Autonomní systém ovlivňuje průsvit bronchů a produkci bronchiálního sekretu.

Schéma - Velmi zjednodušený pohled na funkční oběh plic. Odkysličená krev z pravé komory přitéká do plic dvěma větvemi plicní tepny, krev se okysličí a vrací se čtyřmi plicními žilami do levé síně (kromě toho je na obrázku aorta a  pak i horní a dolní dutá žíla ústící do pravé síně).

 

Funkce plic

Hlavní funkcí plic je výměna krevních plynů v plicních sklípcích. Kyslík přechází přes alveolokapilární membránu do krve a oxid uhličitý do plicních sklípků. V bronchiálním stromu a dokonce i plicních sklípcích samozřejmě pokračuje úprava vdechovaného vzduchu a odstraňování drobných vdechnutých nečistot.

Pozn: Vydechováním oxidu uhličitého se plíce podílí na udržování acidobazické rovnováhy organizmu.

 

Proč je to důležité?

  • Plíce patří mezi orgány vyšetřitelné celou řadou metod - velice důležitý je poslech při fyzikálním vyšetření, ze zobrazovacích metod se využívá rentgen hrudníku a CT vyšetření (HRCT je ideální na zobrazení plicního intersticia). Endoskopicky je možné bronchiální strom vyšetřit pomocí bronchoskopie, kterou je možné doplnit bronchoalveolární laváží. Zcela speciální místo plicního vyšetření mají tzv. funkční vyšetření plic, z nichž nejběžnějším je spirometrie.

  • O chorobách a příznacích týkajících se pleury a pleurální dutiny (pleuritidy, mezoteliom, pneumothorax, fluidothorax aj.) si můžete přečíst na konci textu věnovaného pleuře.

  • O chorobách bronchů a bronchiolů (astma bronchiale, CHOPN, bronchiolitida, atelektáza, bronchiektázie aj.) si můžete přečíst na konci textu věnovaného bronchům a bronchiolům.

  • O chorobách plicních alveolů (nedostatek surfaktantu, plicní edém, plicní emfyzém aj.) si můžete přečíst na konci textu věnovaného plicním sklípkům.

  • Pneumonie je označení pro zánětlivé postižení plicního parenchymu. Často se používá termín bronchopneumonie, protože postiženy bývají i bronchy. Pneumonie mohou být infekční i neinfekční a přečíst si o nich můžete v příslušném textu.

  • Tuberkulóza je specifické infekční onemocnění, které postihuje zejména plíce, ale vzácněji i některé jiné orgány. Obvykle probíhá chronicky a poškození plic u něj z velké části vzniká v důsledku imunitní odpovědi. Více najdete v příslušném textu.

  • Intersticiální plicní onemocnění jsou skupinou chorob postihujících vazivové intersticium plíce. Zjednodušeně je můžeme označit pojmem plicní fibróza, protože při jejich chronickém průběhu dochází k fibrotizaci vazivové tkáně. Více o těchto chorobách (idiopatická plicní fibróza, silikóza, azbestóza, exogenní alergická alveolitida, farmářská plíce apod.) si můžete přečíst v příslušném textu.

  • Sarkoidóza je systémové zánětlivé imunopatologické onemocnění, které postihuje řadu orgánů, ale typicky se projevuje postižením plic. Více informací o sarkoidóze najdete v příslušném textu.

  • Tumory plic jsou poměrně častou skupinou nádorů. Velice často jsou zjištěny v inoperabilním stadiu a řada z nich souvisí s chronickým kouřením. Více se jejich problematice věnuji v příslušném textu. Speciální text je věnován tzv. Pancoastovu tumoru a malobuněčnému karcinomu plic.

  • Šoková plíce (ARDS) je nebezpečný stav, při které dochází k postižení plicní tkáně v rámci některého onemocnění se vznikem těžké respirační insuficience. Více najdete v příslušném textu.

 


Pomohl vám můj web? Zvažte prosím jeho pravidelnou, nebo jednorázovou finanční podporu.
 

  autor: MUDr. Jiří Štefánek
  zdroje: základní zdroje textů