Sympatikus neboli sympatický nervový systém je důležitá součást autonomního (vegetativního) nervového systému. Jde o část nervové soustavy, které není závislá na naší vůli a ovládá zejména hladkou svalovinu cév a žlázy. Sympatikus má za úkol připravovat organizmus na stresové situace a zvýšenou kardiovaskulární zátěž („bojuj, nebo uteč – fight or flight“).

 

Nervová centra sympatiku

Sympatikus funguje na principu nervové dráhy obsahující dva neurony. Základní neurony se nachází v neuronech postranních rohů šedé hmoty v míše v segmentech C8, Th1-12 a L1-L3. Vzhledem k tomu, že jde zejména o hrudní a velkou část bederní míchy, hovoříme o systému thorakolumbálním.

Z neuronů v míše vychází tzv. pregangliová vlákna, která směřují k neuronům sympatických ganglií. Sympatická ganglia jsou nervové uzliny, které se v případě sympatiku nachází ve velké většině v blízkosti páteře (paravertebrální a prevertebrální ganglia - viz níže). Z neuronů v těchto nervových uzlinách pak vybíhají tzv. postgangliová vlákna směřující k jednotlivým cílovým orgánům.

Schéma - sympatikus vs parasympatikus

 

Mediátory přenosu signálu

Podobně jako ve zbytku nervového systému se i zde na přenosu signálu na synapsích podílí chemické substance. V pregangliové části sympatiku je to acetylcholin a v postgangliové části je to zejména noradrenalin (s určitými výjimkami).

 

Sympatická paravertebrální ganglia

A kde jsou umístěna zmíněná sympatická ganglia? Většina z nich je přítomna ve dvou vzájemně spojených „pásech“, které se táhnou vertikálně po obou stranách páteře. Tato ganglia označujeme jako paravertebrální ganglia a onen párový pás se nazývá truncus sympathicus. Jednotlivá ganglia mají spojky s předními větvemi míšních nervů. Ganglií v obou truncus sympathicus existuje přibližně 22-23 párů (3 krční, 11 hrudních, 4 bederní a 4 pánevní), přičemž dolní krční a první hrudní jsou spojené do většího ganglia, které se jmenuje ganglion stellatum. Oba trunci sympathici se nakonec dole při kostrči spojují a v místě spojení je přítomno jedno nepárové kostrční ganglion známé jako ganglion impar

 

Sympatická prevertebrální ganglia

A ono je to ještě složitější. Kromě výše zmíněných paravertebrálních ganglií existuje i několik prevertebrálních ganglií. Částečně se řadí k sympatiku, částečně a částečně k tzv. enterickému systému, což je nervový systém trávicího traktu. Do prevertebrálních ganglií vedou sympatické informace z míchy tzv. splanchnické nervy a z prevertebrálních ganglií jsou dále nervy sympatiku vedeny k orgánům trávicí trubice. Kromě toho se do prevertebrálních ganglií dostávají i parasympatické informace a zpět směrem do míchy jsou splanchnickými nervy přes prevertebrální a paravertebrální ganglia vedeny informace z trávicí trubice (např. o útrobní bolesti).

Mezi hlavní prevertebrální ganglia patří:

  • ganglion coeliacum

  • ganglion mesentericum superius

  • ganglion mesenterium inferius

Z prevertebrálních ganglií se nervová vlákna šíří k cílovým orgánům typicky v těsném vztahu k velkým tepnám, které tyto orgány zásobují (např. větve truncus coeliacus, arteria mesenterica superior, arteria mesenterica inferior, samotná aorta apod.).

 

Schéma - základní přehled sympatického systému

 


Pomohl vám můj web? Zvažte prosím jeho pravidelnou, nebo jednorázovou finanční podporu.
 

  autor: MUDr. Jiří Štefánek
  zdroje: základní zdroje textů