Aorta

Aorta je největší tepna v lidském těle. Je do ní směrována okysličená krev z levé komory srdeční (viz srdeční oddíly) a následně je aortou rozváděna do celého organizmu s výjimkou plicního řečiště.

Aorta má velmi silnou stěnu se silnou vrstvou hladké svaloviny, protože musí vydržet působení vysokých tlaků během srdeční systoly. Jinak je stavba stěny aorty v souladu s obecnou stavbou tepenné stěny – uvnitř je vrstva známá jako tunica intima, uprostřed tunica media a zevně tunica externa (tunica adventitia).

 

Krátce za odstupem aorty z levé komory z ní odstupují dvě koronární tepny, které vyživují srdeční sval (arteria coronaria dextra et sinistra). Význam této oblasti je logický – při uzávěru těchto tepen nebo jejich větví se může rozvinout infarkt myokardu. Tato část aorty směřující vzhůru se označuje jako ascendentní aorta a postupně přechází do oblouku označovaného jako arcus aortae.

Z oblasti arcus aortae odstupují tři základní tepny (i když u jednotlivých lidí může v tomto ohledu existovat jistá variabilita):

• truncus brachiocephalicus odstupuje jako první a následně se rozvětví na arteria subclavia dextra (pravá podklíčková tepna vyživuje pravou horní končetinu) a arteria carotis communis dextra (pravá společná krkavice podílející se na výživě hlavy a mozku)

• arteria carotis communis sinistra (levá společná krkavice)

• arteria subclavia sinistra (levá podklíčková tepna)

 

Další částí je descendentní (sestupná) aorta, která v těsném vztahu k obratlům sestupuje hrudníkem (aorta thoracica) a otvorem v bránici do břicha (aorta abdominalis). Základní odstupy aorty v těchto oblastech jsou:

• Arteria phrenica - zásobuje bránici

• Arteriae intercostales posteriores - jde o tepny probíhající oboustranně v 3.-11. mezižeberním prostoru

• Truncus coeliacus – jde o krátký kmen, který se poměrně rychle rozděluje na arteria hepatica communis (zásobuje tepennou krví játra), arteria gastrica sinistra (zásobuje část žaludku a jícnu) a arteria lienalis (zásobuje část žaludku, pankreatu a slezinu)

• Arteria mesenterica superior – tato tepna zásobuje zejména tenké střevo a pravou polovinu tlustého střeva

• Arteria renalis – je párová, zásobuje příslušnou ledvinu

• Párová tepna pro pohlavní žlázy – arteria testicularis u muže, arteria ovarica u ženy

• Arteria mesenterica inferior – zásobuje levou část tlustého střeva až po rektum

• Další tepny (např. arteria phrenica superior et inferior - zásobují bránici, arteria suprarenalis media - zásobuje nadledvinu, arteria subcostalis a další)

 

V bederní oblasti se aorta rozděluje (tzv. bifurkace aorty) na dvě velké větvě – arteria iliaca communis dextra et sinistra (pravá a levá společná kyčelní tepna) a každá z nich se pak dále dělí na dvě větve – arteria iliaca externa (následně zásobuje krví příslušnou dolní končetinu) a arteria iliaca interna (zásobuje krví malou pánev).

 

Jaký má toto význam znát? Tak za prvé může být aorta postižena některými chorobami a je-li nešťastnou náhodou poškozen odstup některé ze zmíněných tepen, objevuje se ischemie příslušné části těla. Klasickou chorobou postihující aortu jsou její rozšíření (aneurysmata aorty). V dnešní době se nejvíce vyskytuje aneurysma břišní aorty, typické je pro seniory a vzniká na podkladě aterosklerózy. Historicky se často vyskytovalo i aneurysma hrudní aorty, které bylo typické pro pokročilá stadia syfilis. Rizikem neléčeného aneurysmatu je jeho ruptura se smrtelně nebezpečným vnitřním krvácením.

Další chorobou typickou pro aortu je disekce aorty, při které dochází k částečnému roztržení její stěny (postižení tunica intima a media), přičemž proud krve postupuje vnitřkem stěny a vytváří nové falešné lumen. Proud krve se může následně vrátit zpět do lumen aorty, nebo protrhne zevní vrstvu stěnu a způsobí smrtelné vnitřní krvácení. Při disekci dochází velmi často k uzávěru řady odstupů aorty se vznikem ischemie. Dodejme, že disekce se dle Stanfordské klasifikace dělí na typ A (postižena ascendentní aorta) a typ B (není postižena ascendentní aorta).

A jako třetí chorobu aorty bych jmenoval koarktaci aorty, což je vrozené zúžení části aorty, které je obvykle lokalizováno na přechodu oblouku aorty a sestupné aorty. Před zúžením je vlivem srdeční činnosti krevní tlak v aortě a jejích větvích vysoký, naopak za zúžením je tlak abnormálně nízký.