Žaludek je vakovitý orgán nacházející se v dutině břišní v epigastriu pod bránicí. Jeho hlavní funkcí je mechanické a chemické trávení potravy. Jakožto součást trávící trubice navazuje na jícen (v oblasti gastroezofageální junkce) a přechází v duodenum (dvanáctník). Objem žaludku je 1-2 litry, ale jde o značně individuální hodnotu.

Základní anatomické části žaludku jsou kardie, fundus, tělo, antrum a pylorus. Na žaludku rozlišujeme přední a zadní stěnu a malou a velkou křivinu (velká a malá kurvatura). Pylorus je cca 1-2 cm dlouhý kanál, který ústí do duodena. Duodenum je začátkem tenkého střeva, má délku cca 30 centimetrů a je z významné části uloženo retroperitoneálně.

 

Cévy žaludku

Tepenná krev přichází do žaludku větvemi truncus coeliacus. Arteria gastrica sinistra a arteria gastrica dextra zásobují oblast malé křiviny, arteria gastroepiploica (gastroomentalis) dextra a sinistra se spojují na velké křivině

Žilní krev je odváděna gastrickými žilami. Mezi hlavní patří vena gastrica dextra a sinistra a vena gastroepiploica (gastroomentalis) dextra a sinistra, které se vlévají do portální žíly. Důležitá je zejména vena gastrica sinistra, která kromě žaludku odvádí krev i z dolní části jícnu a je součástí jícnové portokavální anastomózy.

Schéma - hlavní tepny žaludku

 

Inervace žaludku

Žaludek je inervován sympatikem a parasympatikem. Sympatická vlákna určená pro žaludek vychází z hrudní míchy a cestou splanchnických nervů a pletení probíhajících podél krevních cév se dostávají k žaludku. Parasympatická vlákna se do žaludku dostávají cestou obou vagových nervů. Parasympatikus v žaludku stimuluje peristaltiku a sekreci kyseliny chlorovodíkové, sympatikus funguje opačně.

Kromě toho je v trávicí trubici přítomen tzv. enterický systém, který umí fungovat autonomně, nebo je řízen sympatikem a parasympatikem. Představují ho dvě nervové pleteně ovlivňující motilitu, prokrvení a sekreci různých sloučenin trávicí trubice. První pleteň se nachází v submukóze a označuje se jako plexus submucosus Meissneri. Uvnitř muscularis propria mezi vrstvou cirkulární a podélné svaloviny je plexus myentericus Auerbachi.

 

Žaludeční stěna

Stěna žaludku má několik vrstev, které v hrubých rysech odpovídají ostatním částem trávicí trubice. 

Vnitřní část stěny žaludku tvoří sliznice. Je krytá jednovrstevným cylindrickým epitelem, pod ním je vazivo (lamina propria mucosae) a tenká slizniční svalová vrstva (tunica muscularis mucosae). Sliznice v žaludku je uspořádána do makroskopicky viditelných řas a najdeme v ní drobné žaludeční jamky (foveolae gastricae), do nichž ústí žaludeční žlázky. Tyto žlázky mají v různých částech žaludku odlišný charakter, blíže si o tom přečtěte v textu o žaludeční sekreci.

Pod sliznicí je vrstva podslizničního vaziva (tunica submucosa) a pod ní je žaludeční svalovina (tunica muscularis propria). Svalovina žaludku má tři vrstvy - vnitřní cirkulární, střední podélnou a zevní šikmou. V oblasti pyloru je svalovina výrazně zmohutnělá a vytváří pylorický svěrač.

Nejvíce na povrchu žaludku se nachází blána viscerálního (orgánového) peritonea, kterou označujeme jako seróza.

 

Pro přehlednost:

1. Sliznice

  • Epitel
  • Lamina propria mucosae
  • Lamina muscularis mucosae

2. Tunica submucosa (podslizniční vazivo)

3. Tunica muscularis propria (hlavní svalová vrstva)

4. Seróza (peritoneum)

 

Žaludeční sekrece

Této problematice je pro její důležitost věnován vlastní text.
 

Proč je to důležité?

  • Žaludek může postihnout celá řada chorobných stavů, přičemž některé se mohou a nemusí prolínat (např. přítomnost H. Pylori a přítomnost zánětu).

  • Záněty žaludku (gastritidy) - Mohou být infekční i neinfekční, akutní i chronické. Více informací najdete v příslušném textu.

  • Helicobacter pylori - Tato bakterie je přítomna v žaludku nemalého procenta populace a může i nemusí být spojena s řadou žaludečních onemocnění (gastritidy, vředy, tumory). Více informací opět najdete v příslušném textu.

  • Žaludeční vředy - Jde o relativně častou problematiku, jde o hluboké defekty sliznice, které vznikají v důsledku nerovnováhy ochranných a ulcerogenních faktorů v žaludku. Hlavním ulcerogenním faktorem je samozřejmě samotná kyselina chlorovodíková. Více informací najdete v příslušném textu.

  • Oblast spojení žaludku a jícnu může být narušena přítomností bráničních kýl.

  • Žaludeční varixy - Jsou do určité míry podobné jícnovým varixům, ale vyskytují se méně často. 

  • Tumory žaludku - Ze zhoubných se obvykle jedná o slizniční adenokarcinomy, mohou mít podobu vředů a mohou souviset mimo jiné s přítomností Helicobacter pylori. Kromě toho se v žaludku mohou vyskytnout např. lymfomy a GIST tumory.

  • Pokud dojde ke krvácení v úrovni žaludku, projevuje se zvracením krve (hematemeza) nebo charakteristicky páchnoucí černou krví ve stolici (meléna). Černá barva a zápach jsou dány natrávením krve.

 


Pomohl vám můj web? Zvažte prosím jeho pravidelnou, nebo jednorázovou finanční podporu.
 

  autor: MUDr. Jiří Štefánek
  zdroje: základní zdroje textů