Střevní záněty znamenají velice širokou problematiku a zahrnují celou řadu chorobných stavů, které se nicméně ve většině případů projevují dosti podobnými příznaky. Hned na úvod bych si dovolil zmínit několik základních odborných termínů, se kterými se můžeme setkat – enteritida, gastroenteritida a kolitida. Enteritida znamená zánět tenkého střeva, gastroenteritida znamená zánět žaludku a tenkého střeva a kolitida znamená zánět střeva tlustého. Ačkoliv jsou to v podstatě termíny histologické, v běžné medicíně je často používáme jenom na základě klinických potíží. Snědl člověk něco špatného a začal zvracet a má průjmy? Takový stav označíme za gastroenteritidu (i když to není zcela přesné).
 

Příčiny

Pro zjednodušení bych rozlišil střevní záněty na infekční a neinfekční, přičemž hned v úvodu dodávám, že není možné pro potřeby jednoduššího přehledu vyjmenovat úplně všechny vyvolávající faktory.


Infekční záněty střeva

1. Otravy z jídla – Toto je speciální podtyp střevních zánětů, kterým se odborně říká alimentární enterotoxikózy. Jde o poškození trávicího traktu vlivem bakteriálního toxinu, který kontaminoval potravu. Vtip je v tom, že řada těchto toxinů je tzv. termostabilních. To znamená, že tepelná úprava zlikviduje bakterie, ale nezneškodní jejich toxiny. Typickým příkladem jsou otravy z jídla způsobené stafylokokovým toxinem. Dobrá zpráva je, že příznaky jsou sice nepříjemné, ale do 1-2 dnů většinou ustupují. (Určitou výjimkou, která může být snadno smrtelná, je tzv. botulismus při otravě botulotoxinem z potravy, botulismus se nicméně neprojevuje zánětem střev.)

2. Bakteriální střevní záněty – Skupina těchto onemocnění je velice pestrá, patří sem například salmonelóza, kampylobakterióza, úplavice a cholera. V nemocničních zařízeních u rizikových pacientů po antibiotické terapii se může objevit obávaná pseudomembranózní kolitida vyvolaná toxinem bakterie clostridium difficile. Jiným dosti specifickým a častým akutním střevním zánětem je tzv. divertikulitida, což je zánět výchlipek tlustého střeva v důsledku přemnožení bakterií uvnitř těchto výchlipek. Dalším - a tentokráte vzácným - podtypem bakteriálního zánětu střeva je velice vzácná  Whippleova choroba.

3. Virové střevní záněty – Virové střevní záněty jsou extrémně časté a mohou způsobovat dosti dramatické příznaky, které ale rychle mizí. Patří sem například rotavirové a norovirové infekce, které se každoročně šíří v dětských kolektivech.


Neinfekční záněty střeva
Do této skupiny patří zejména chronické nemoci, jako jsou idiopatické střevní záněty a celiakie. Z idiopatických střevních zánětů jmenujme Crohnovu nemoc, ulcerózní kolitidu a mikroskopickou kolitidu. Všechny nemoci této skupiny vznikají v důsledku imunitou podmíněného zánětu střevní stěny. U celiakie jde o reakci vyvolanou požíváním lepku, u ostatních nemocí jasnou příčinu neznáme. O detailech si můžete přečíst v příslušných textech.  

Kromě zmíněných chorob bych zmínil ještě tři typy neinfekčních zánětů střeva a to chronický střevní zánět vyvolaný lékyporadiační střevní záněty (typicky radiační kolitida) a ischemická kolitida. Z léků jde zejména o dlouhodobě užívané vysoké dávky nesteroidních antirevmatik. Poradiační zánět střeva (typicky poradiační kolitida) je častou komplikací radioterapie, protože střevo je na radiaci dosti citlivé, typicky nalezneme poradiační zánět konečníku u mužů po ozařování rakoviny prostaty. Ischemická kolitida vzniká v důsledku narušení dodávky kyslíku určitému střevnímu segmentu, v němž poté vzniká zánět.


Projevy

Akutní infekční záněty střev se obvykle projeví nevolností, nechutenstvím, bolestmi břicha, zvracením a průjmy, často může být zvýšená teplota. Obvykle jde o krátkodobé potíže, které po několika dnech ustoupí, u seniorů a dětí musíme nicméně myslet na riziko dehydratace. V případě těžšího poškození sliznice se může objevit krev ve stolici.

Chronické záněty střev se kromě různých trávicích obtíží, kterým obvykle dominují průjmy, projevují postupně se rozvíjejícími příznaky poruchy vstřebávání živin. O dalších specifických příznacích a komplikacích i můžete přečíst v příslušných textech.



Diagnostika

U akutních střevních zánětů, které jsou v drtivé většině infekční, obvykle velké vyšetření neprovádíme. Teoreticky lze provést výtěr z konečníku nebo vyšetřit stolici na přítomnost některých virů (např. Noroviry, rotaviry) a bakterií (salmonela, campylobakter, klostridie a její toxin), ale u jinak zdravého člověka k tomu nebývá důvod. Specifická je situace u lidí, kteří mají potravinářský průkaz, tam by při průjmovém onemocnění kultivační vyšetření na bakterie provedeno být mělo a při nálezu některé zmíněné potenciálně nakažlivé bakterie by se neměli vrátit do zaměstnání, dokud nebudou mít absolvovány (až) tři po sobě jdoucí negativní kultivační vyšetření.

U chronického zánětu střeva nám může pomoci ultrazvuk, ale nejvýtěžnější vyšetření představuje kolonoskopie, která odhalí podstatnou část idiopatických střevních zánětů. Kromě toho se mohou provádět krevní odběry a složitější komplikované formy idiopatických střevních zánětů si mohou vynutit provádění různých forem CT vyšetření, či použití magnetické rezonance. Platí to zejména pro komplikované typy Crohnovy nemoci.

Speciální postup existuje u diagnostiky celiakie, kdy s kombinují krevní odběry a odběr vzorku sliznice horní části tenkého střeva (dvanáctníku) při gastroskopii.

 

Léčba

Terapie je zcela závislá na typu vyvolávajícího zánětu, a proto vás odkazuji na příslušné texty skryté pod jednotlivými odkazy. Jen dodávám, že u nejčastějších akutních infekčních zánětů střev je základem terapie, odpočinek, dostatek tekutin a případně podávání probiotik a prostředků čistících střeva (např. Smecta).

 


Pomohl vám můj web? Zvažte prosím jeho pravidelnou, nebo jednorázovou finanční podporu.
 

  autor: MUDr. Jiří Štefánek
  zdroje: základní zdroje textů