Potraviny a léky

Téma potravin a léčiv nabývá na důležitosti a není divu - spotřeba nejrůznějších preparátů v populaci roste a málokdy najdete seniora, který by alespoň 2-3 nějaké účinné látky neužíval. Mezi jednotlivými účinnými látkami mohou vznikat různé nežádoucí interakce, které mnohdy není snadné odhadnout. Ty časté by měl znát předepisující lékař, který by se určitých lékových kombinací měl vyvarovat. Podstatná část zodpovědnosti je nicméně na pacientovi, protože u mnoha léků mohou jejich efekt nepříjemně narušit i potraviny a tomu se bude věnovat tento text.

 

 

Nejprve si stran potravin a léků shrňme několik základních pravidel. Řada potravin může narušit efekt jednoho nebo více užívaných léků. Pojem "narušit" obvykle znamená oslabení nebo zesílení efektu léku, případně vznik nějakého nového (a nežádoucího) účinku. Mechanizmus působení může být různý - většinou jde o narušení vstřebávání nebo ovlivnění metabolizace (zpracování) léčiva v těle. Méně často může dojít k ovlivnění vyloučení daného léku z organizmu. Které potraviny jsou typicky rizikové a případně s jakými potravinami? 

 

 

Grapefruity - Grapefruit je poměrně známá potravina, která umí interagovat s řadou léků. Grapefruit obsahuje tzv. furanokumariny, které tlumí cytochrom p450. Cytochrom p450 se podílí na metabolizmu a postupné deaktivaci řady potenciálně toxických sloučenin včetně léků. Hladiny léků v organizmu mají proto vlivem grapefruitu tendenci růst a to vede ke zvyšování jejich účinků. Po konzumaci grapefruitu může tento účinek přetrvávat 2-3 dny. Problém může nastat u některých statinů (zejména simvastatin), antidepresiv, benzodiazepinů a dalších. Pacient užívající pravidelně léky by si proto měl grapefruity spíše odpustit.

 

Třezalka - Existovalo prý vtipné pořekadlo "Bilaka nepouštět na saka!"*. Já bych to parafrázoval na: "Třezalku nepouštět na léky!". Třezalka je v tomto ohledu prostě příšerná. Efektivně posiluje systém jaterních cytochromů a tím oslabuje účinek celé řady léků od hormonální antikoncepce po chemoterapeutika. Efekt může po užití třezalky trvat i několik dnů (udává se 3-7 dnů). Nemá podle mého názoru smysl složitě řešit jednotlivé interakce, při užívání jakýchkoliv léků bych se já osobně třezalce vyhýbal širokým obloukem.  

* Terčem byly prý nevalné krejčovské schopnosti tohoto neoblíbeného politika. 

 

Mléčné výrobky - Mléčné výrobky jsou známou metlou tetracyklinových antibiotik. Tato antibiotika se u dospělých podávají poměrně často, jsou totiž výborně efektivní proti některým mikroorganizmům (mykoplazmata, chlamydie, borelie). Běžně užívaným podtypem účinné látky je doxycyklin. Mléko vytváří s tetracykliny cheláty, co jsou sloučeniny nerozpustné ve vodě. Pokud k tomu v trávicí trubici dojde, antibiotikum se nevstřebá a nefunguje. Uživatel tedy není touto kombinací přímo ohrožen ve smyslu toxicity, ale antibiotikum mu nebude fungovat. Hlavním původcem je vápník obsažený bohatě v mléčných výrobcích, což znamená, že by se uživatel tetracyklinu měl kromě mléčných výrobků vyhnout i doplňkům stravy obsahujícím vápník. Dobrá zpráva pro neústupné milovníky mléka nicméně je, že mléčné produkty není po dobu užívání tetracyklinu životně nutné úplně vysadit, ale alespoň vynechat 2-3 hodiny před a po užití antibiotika. Pokud bez nich však dočasně vydržíte, budete mít větší jistotu.

 

Víno, uzeniny a zrající sýry - Co mají tyto potraviny společného? Mluvíme-li o víně, zrajících sýrech (grana padano, camembert, gorgonzola a další) a fermentovaných uzeninách (fermentované klobásy a šunky, sušené šunky, prosciutto aj.), je to relativně vysoký obsah sloučeniny tyramin. Tyramin podporuje v organizmu funkci sympatiku a tím může způsobit nepříjemné příznaky (bušení srdce, bolesti hlavy a další příznaky doprovázející vzestup krevního tlaku apod.). Většinou se to ale nestane, to bychom těchto potravin museli sníst opravdu hodně. V čem je tedy problém? Tyramin je totiž v našem organizmu rozkládán enzymem MAO (monoaminooxidáza). Jenomže existují léky, které přesně tento enzym zablokují, říkáme jim inhibitory MAO. Tyramin z potravy se vlivem těchto léků omezeně rozkládá a jeho efekt roste - zmíněné příznaky se mohou objevit mnohem snadněji a bývají silnější, obávaný je zejména rozvoj tzv. hypertenzní krize. Aby to ale bylo o něco složitější, tak ještě tyto léky rozdělme na tzv. inhibitory MAO-A a inhibitory MAO-B. Inhibitory MAO-A představují v kombinaci se zmíněnými potravinami velký problém, inhibitory MAO-B v běžných dávkách nikoliv.

A které jsou ty inhibitory MAO-A? Ono jich není zase tak moc, příkladem je moklobemid (Aurorix) používaný jako antidepresivum. Zde je důležité dát si se zmíněnými potravinami velký pozor. Mezi inhibitory MAO-B patří některé léky na Parkinsonovu nemoc (např. selegilin). Zde nicméně v běžných dávkách nejsou dietní opatření nutná a navíc se tyto účinné léky v ČR prakticky nepoužívají.

 

Zelenina bohatá na vitamin K - Toto je tradiční a naštěstí již mizející problém u uživatelů Warfarinu. Vitamin K působí zjednodušeně řečeno jako jeho protilátka a efekt Warfarinu může dosti dramaticky snížit. Naštěstí mizející je tento problém proto, že Warfarin je stále více vytlačován modernějšími léky na ředění krve. Bohužel v některých indikacích se ho zatím nezbavíme (např. přítomnost mechanické srdeční chlopně) a tak je nutno mít vliv zmíněné zeleniny stále na mysli (jde (nejen) o zeleninu zelené barvy - kapusta, špenát, brokolice, petržel, zelí a zelné saláty apod.). Dodal bych ale důležitou věc, že zelenina obsahující vitamin K není u uživatele Warfarinu automaticky úplně zakázaná - pokud jí člověk jí pravidelně v malých množstvích, je možné dávku Warfarinu nastavit tak, aby hladina byl v požadovaném rozmezí. Nejhorší je nepravidelná konzumace velkého množství zeleniny. 

 

Potraviny bohaté na draslík – Příkladem takových potravin jsou zejména banány a peckovité ovoce (švestky, meruňky) a avokádo. Vyšší množství draslíku je i v bramborách a rajčatovém protlaku. Problém může nastat, pokud člověk sní větší těchto potravin a zároveň užívá vyšší dávky léků, které způsobují zvýšení draslíku v krvi (typicky kombinace spironolaktonu – např. lék Verospiron a léků ze skupiny ACE-Inhibitorů nebo sartanů). A ještě nebezpečnější je, pokud má člověk zároveň těžší stupeň chronického selhávání ledvin, kdy ledviny nejsou dobře schopny odstraňovat draslík z těla. Kombinace všeho výše uvedeného může způsobit těžkou hyperkalemii. 

 

Alkohol - Alkohol je z pohledu řady léčiv značně nevyzpytatelná chemická sloučenina a je vhodné být opatrný. U řady psychiatrických léků, u léků na spaní a silnějších léků na bolest (zejména myšleny opiáty) může zesilovat jejich tlumící efekt a případně způsobit silný útlum vědomí s poruchou dechového centra a smrt. Toxický efekt léku na organizmus je alkoholem výrazně zesílen u paracetamolu, kdy výrazně klesá dávka nutná k poškození jater s rizikem rozvoje akutního selhání jater. Nebezpečný může být alkohol v kombinaci s léky na cukrovku, které mohou způsobit hypoglykemii (zejména inzuliny a některé starší typy PADů). Alkohol sám o sobě je hypoglykemizující a riziko hypoglykemie se v kombinaci s těmito léky u daného člověka výrazně zvyšuje.

Doplnění:

• Běžně uváděná maximální doporučená denní dávka pro dospělého je cca 3-4 gramy paracetamolu.

• Toxická dávka samotného paracetamolu pro dospělého se udává cca 7,5-10 gramů denně. 

• Toxická dávka paracetamolu s alkoholem pro dospělého se udává cca 4-6 gramů denně. 

Čísla udávající toxicitu jsou samozřejmě orientační, individuálně se mohou značně odlišovat a lepší je neriskovat.

 

Čaj – Černý i zelený čaj mohou představovat stran léků určitý problém. V čaji bývají přítomny taniny, které mohou narušit vstřebávání léků v trávicí trubici a tzv. katechiny přítomné typicky v zeleném čaji mohou ovlivnit metabolizmus léků. Většinou sice nejde o vyloženě nebezpečnou kombinaci, ale přesto lze doporučit nezapíjet léky čajem, ale raději dát přednost normální vodě.

 

Pozor na různé bylinné směsi - Upozornil bych na nejrůznější bylinné směsi (různé formy orientální medicíny, léčivé bylinné čaje apod.), které si mohou lidé dobrovolně kupovat. Tyto směsi bylin nemusí mít status léku, mohou být volně prodejné, samy o sobě nemusí mít nějaký silný efekt, ale nikdo nemůže vyloučit interakci účinné látky z nějaké byliny a některého důležitého léku (mám na mysli zejména chemoterapii nádorových onemocnění). A pokud jde o tu chemoterapii, tak tam může být vysloveně nebezpečné jak oslabení jejího efektu, tak nečekané zesílení. Proto by před zahájením aplikace jakéhokoliv zásadnějšího léku měl pacient prokonzultovat případné bylinky s lékařem a měl by být zejména připravený na to, že lékař nebude schopen případné vedlejší účinky odhadnout a doporučí žádné bylinky během terapie nekonzumovat.

Ještě jako doplnění bych uvedl další problém a to je pofiderní původ řady bylinných směsí. U bylinné směsi z nějakého neznámého zdroje si nemůžete být jisti přítomností různých škodlivin (např. těžké kovy) a případně množstvím účinných látek obsažených v extraktu z bylin. Řada bylin má podobný účinek jako léky, o tom není sporu, ovšem v lécích se při výrobě dbá na to, aby každá tableta obsahovala přesně dané množství účinné látky, u bylinných směsí žádnou takovou garanci nemáte.