Chlamydie jsou mikroorganismy, které většina lékařů řadí k bakteriím. Chlamydií je mnoho druhů, nejznámější jsou chlamydia trachomatis, chlamydia psittaci a chlamydia pneumoniae. Chlamydie jsou v naší populaci rozšířené, způsobují řadu onemocnění a infekce chlamydiemi s sebou může nést řadu vážných komplikací. Chlamydie jsou mikroskopické jednobuněčné organismy, které se vůči nám chovají paraziticky. Až potud je podoba s ostatními bakteriemi naprostá. Chlamydie se nicméně řadí mezi tzv. intracelulární (nitrobuněčné) parazity. Znamená to, že na rozdíl od většiny ostatních bakterií chlamydie nalezou do našich buněk (které jsou mnohem větší než chlamydiální buňka) a v nich vesele parazitují a množí se. Nákazou postižené buňky pak odumírají.
Oproti tomu klasické běžné bakterie jako jsou streptokoky a stafylokoky do buněk v našem těle nelezou a škodí jim zvenčí. Chlamydie jsou výjimečné i tím, že způsobují celou řadu nemocí s naprosto odlišnými příznaky odvozenými od napadené části těla – oči, močová soustava, pohlavní systém muže i ženy, plíce apod.
Příčiny: Chlamydiemi se člověk nejčastěji nakazí nechráněným pohlavním stykem. Vzhledem k promořenosti naší populace chlamydiemi a k faktu, že většina lidí má za život více sexuálních partnerů (leckdo jich má více i za týden), není nijak těžké se chlamydiemi nakazit. Smutným způsobem nákazy je přestup na dítě během porodu. Vzhledem k časté přítomnosti chlamydií v porodních cestách se dítě nakazí, když těmito cestami přichází na svět. Některé formy infekce (oko, plíce) se mohou přenést i kapénkami nebo běžnými předměty denní potřeby (ručníky). Pokud jde v ČR o výskyt pohlavně přenosných chorob, tak na prvním místě jsou chlamydie, daleko za nimi je kapavka, pak syfilis a nejméně případů je (zatím) u HIV infekce.
Projevy: Projevy chlamydiových infekcí jsou ohromně pestré a jak jsem již psal výše, záleží na tělním systému, který je chlamydiemi napaden. Rozlišit můžeme tyto jednotky:
1. Postižení oka: Celosvětově je jednou z nejčastějších příčin slepoty chlamydie. Pokud chlamydie napadne tkáně oka, může je poškodit a zhoršit zrak. Nemocný může i oslepnout. Určitým problémem je fakt, že nakažené oko je infekční a infekce může být přenesená do oka zdravého člověka. Nemocný si třeba do ručníku otře obličej, pak ho použije někdo jiný a neštěstí je na světě. I plicní forma chlamydiové infekce (viz níže) může tento stav způsobit. Nemocný kašle a vykašlaná chlamydie skončí v oku jiného člověka. Přenos této infekce je možný i z matky na dítě. Chlamydie v porodních cestách matky se dostane do oka plodu během porodu.
Projevy: Projevem infekce je nejčastěji zánět spojivek, který může vyústit ve slepotu. Při dlouhodobém zánětu spojivek dojde k podráždění víčka a to se i s řasami obrátí dovnitř. Řasy tak při každém mrknutí začnou dráždit rohovku a zjizví ji - vzniká tzv. trachom a člověk oslepne.
2. Plicní onemocnění: Plicní infekcí se může člověk nakazit při vdechnutí kapének s chlamydiemi vykašlanými jiným člověkem s nákazou plic. Kromě toho se opět může nakazit dítě od matky během porodu a u někdy dochází k nákaze od zvířete (např. psitakóza způsobená Chlamydia psittaci). V tomto případě chlamydie opovrhne okem, ale dostane se do horních dýchacích cest a odtud do plic.
Projevy: Nemoc se projevuje jako tzv. atypická pneumonie neboli atypický zápal plic. Nemocný člověk má nepříjemný suchý kašel, bývá schvácený, může mít bolesti na hrudi a zvýšenou teplotu (spíše pod nebo kolem 38°C) - příliš špatně se však obvykle necítí. Nález na rentgenu bývá mnohem závažnější a neodpovídá tedy menší tíži příznaků. U novorozence, který se nakazil za porodu od matky, může být pneumonie i smrtelná.
3. Onemocnění močopohlavní soustavy: Jedná se o klasickou a nejčastější formu chlamydiové infekce – trochu se liší průběh onemocnění u muže (a) a u ženy (b). K přenosu dochází pohlavním stykem.
a) Infekce u muže nejčastěji postihuje močovou trubici, jejíž zánět se označuje jako uretritida.
Projevy: Nemoc se buď nijak neprojevuje, nebo nemocný cítí pálení v močové trubici a bolest při močení. V tomto je nemoc podobná projevům kapavky. Hnisavý výtok ovšem u chlamydie nebývá, pokud se výtok objeví, tak je spíše vodnatý. Každý výtok z močové trubice (bez ohledu na jeho vzhled) spojený s bolestí a pálením při močení je nicméně velmi dobrý důvod pro návštěvu lékaře.
Komplikace: Neléčená infekce močové trubice může postoupit z močových cest na prostatu a tudy přes chámovody až k nadvarlatům a varlatům. Zánět nadvarlat i zánět varlat jsou velmi bolestivé stavy a v některých případech může zůstat muž neplodný.
b) U ženy je sliznice pochvy proti chlamydii poměrně odolná, a proto nejsou infekce pochvy až tak časté. Chlamydie se přesunou výše – napadají hrdlo děložní (cervicitis) a mohou se dostat přes dělohu na vejcovody a vaječníky. Infekční zánět vejcovodů a vaječníků se označuje jako hluboký pánevní zánět (PID = Pelvic Inflammatory Disease).
Projevy: U žen je situace mnohem horší než u mužů. Chlamydie se u mnoha z nich nijak neprojevuje, to však neznamená, že svou přítomností nezpůsobí časté komplikace (viz níže). Projevit se může neurčitým výtokem, bolestí při pohlavním styku a krvácením z čípku děložního. Případný těžký hluboký pánevní zánět se projevuje silnými bolestmi břicha lokalizovanými do podbřišku a vysokou teplotou.
Komplikace: Onemocnění chlamydiemi u žen může vést k neplodnosti (častěji než u mužů), k častým mimoděložním těhotenstvím, k potratům nebo předčasným porodům. Je to vcelku pochopitelné – opakované pánevní záněty poškodí vaječníky a vejcovody, kterými za normálních okolností prochází vajíčko do dělohy. Postižení hrdla děložního či dělohy chlamydiemi pak zase může vést k předčasnému porodu či potratu. Bakterie totiž mohou zjednodušeně řečeno vylučovat látky, které způsobí předčasné stahy dělohy a vyloučení plodu. Neplodnost jako důsledek infekce chlamydiemi může být neléčitelná.
4. Kloubní postižení: Vina v tomto případě leží na imunitním systému, který v rámci boje s chlamydiemi klouby poškodí. U některých lidí tvoří postižení kloubů u infekce chlamydiemi součást tzv. Reiterova syndromu – artritida, uretritida (zánět močové trubice), konjunktivitida (zánět spojivek).
Projevy: Postižení kloubů se projeví jako neurčitá artritida, tj. bolestivé, oteklé klouby.
5. Lymfogranuloma venereum: Toto je zvláštní pohlavně přenosná forma chlamydiové infekce. Píšu o ni jen tak pro pořádek, v ČR se prakticky nevyskytuje. Není však vzácná v Africe či v Asii.
Projevy: Infekce začíná jako nebolestivý vřídek na vulvě u žen a na penisu u mužů, postupně se chlamydie dostanou do uzlin v tříslech, které bolestivě zduří a mohou se provalit navenek. Vznikají ošklivé hnisající rány. Infekce bývá doprovázena celkovou schváceností a horečkou.
Diagnostika: Kromě zjištění příznaků typických pro jednotlivá onemocnění je klíčové stanovení přítomnosti chlamydií. U genitální formy se dělají stěry z močové trubice mužů a hrdla děložního u žen. Ze stěrů se pak speciálními laboratorními metodami prokazuje přítomnost chlamydií. Obecně lze přítomnost chlamydií zjistit z krve sérologickým vyšetřením (průkaz protilátek proti chlamydiím v krvi).
Prevence: Prevencí močopohlavní infekce je do jisté míry chráněný sex. Bohužel je zde jistý problém – chlamydie se u nemocného velmi často neprojevují a po určité době partnerského soužití se chráněný sex logicky příliš nenosí. Nikdo ovšem nemůže zaručit, že i při partnerské věrnosti není jeden z partnerů nakažen od předchozích sexuálních partnerů. Kapavka je v tomto o něco lepší, její projevy bývají výrazné a nepříjemné a nakaženého donutí dojít k lékaři a zaléčit ji antibiotiky.
Prevencí vzniku jakékoliv formy plicní nebo oční nákazy dítěte od matky za porodu je preventivní mikrobiologické vyšetření z hrdla děložního a při nálezu chlamydie podání příslušných antibiotik matce.
Léčba: Chlamydie jsou bakterie, a proto proti nim působí dobře některá antibiotika. Velmi účinná jsou zejména antibiotika ze skupiny makrolidů a tetracyklinů (u těhotných žen a u dětí se tetracykliny nicméně podat nesmějí). Způsob podání antibiotik a jejich dávkování už záleží na konkrétním případě (typ infekce, tíže stavu) a spadá do kompetence ošetřujícího lékaře. Vzhledem k tomu, že chlamydie se přenáší často (i když ne vždy) sexuálně, je vhodné vyšetřit a případně zaléčit i druhého partnera!
Zdroje
https://www.cdc.gov
https://www.healthline.com