Hypertenzní krize není definována jednotlivými autory úplně stejně, my si ji zjednodušeně popišme jako epizodu výrazně zvýšeného tlaku (cca nad 230/130 mm rtuťového sloupce), která bezprostředně ohrožuje zdraví člověka vysokým rizikem rozvoje komplikací. Kromě samotné hodnoty krevního tlaku je důležité i to, jak rychle došlo k jeho zvýšení a na jaké tlaky je tělo dotyčného běžně zvyklé.
Příčiny: Příčinou je nekontrolovatelné zvýšení krevního tlaku. Může k němu dojít u samostatně se vyskytujícího vysokého krevního tlaku (primární hypertenze), který není dostatečně nebo vůbec léčen, nebo u vysokého tlaku způsobeného jiným onemocněním (sekundární hypertenze) jako je například zúžení ledvinových tepen, feochromocytom, Connův syndrom, preeklampsie, eklampsie a další.
Projevy: Výrazně zvýšený krevní tlak se projevuje příznaky při poškození některých orgánů. Nejohroženější jsou mozek, srdce, krevní tepny, oko a ledviny. Postižení mozku má obraz tzv. hypertenzní encefalopatie, která se kromě bolesti hlavy může projevit zmateností a poruchou vědomí. Velmi nepříjemnou komplikací je krvácivá mozková příhoda, kdy vlivem vysokého tlaku praskne některá z mozkových cév. Vysoký tlak, který náhle přetíží srdce může způsobit akutní infarkt, akutní srdeční selhání, nebo akutně vzniklou poruchu rytmu. Velmi nebezpečné je poškození velkých tepen, zejména aorty, kdy se krev pod tlakem může „probourat“ do její stěny za vzniku disekce aorty. V ledvinách může dojít k jejich akutnímu selhání a poškození oka se může projevit náhlou poruchou zraku.
Diagnostika: Samotný krevní tlak se měří klasicky, o diagnostice selhání jednotlivých orgánů si přečtěte v příslušných textech.
Léčba: Zatímco velmi lehké případy lze řešit i ambulantně, těžší musí být léčeny za hospitalizace a ty nejtěžší dokonce na monitorovaných lůžkách JIP, či ARO oddělení. Základem jsou léky na vysoký tlak, které se někdy podávají v tabletách a jindy nitrožilně. Kromě toho je nutné zajištění funkčního oběhu. Při současném srdečním selhávání jsou poměrně dobrá diuretika, která způsobí pokles tlaku a snížení objemu krve v cévách, což uleví přetíženému srdci. Těžší stavy vyžadují monitoraci pacienta a opatrné snížení krevního tlaku, příliš rychlý pokles by mohl způsobit další vážné komplikace (zejména nedokrvení mozku a vznik ischemické mozkové mrtvice). Další terapie je cílená na eventuální komplikace, jsou-li přítomny.
Zdroje
https://www.heart.org
https://www.mayoclinic.org
