Kostní dřeň je tkáň lokalizovaná uvnitř kostí v dutinách mezi kostními trámci. Jde o základní krvetvornou tkáň, která je zároveň důležitou součástí lymfatického systému.

 

Struktura kostní dřeně

Rozlišujeme červenou a žlutou kostní dřeň. Podpůrný základ tkáně kostní dřeně představuje síťově uspořádané jemné retikulární vazivo, které je produkováno retikulárními buňkami. U červené kostní dřeně jsou ve vazivu uloženy zejména kmenové buňky, z nichž vznikají jednotlivé krevní elementy. Kromě nich lze v kostní dřeni najít i makrofágy a tukové buňky. Tato struktura je velice bohatě prokrvena. Během stárnutí lidského jedince se v kostní dřeni postupně množí tukové buňky a krvetvorba ustává - vzniká tzv. žlutá kostní dřeň.

V dospělém věku je aktivní červená kostní dřeň přítomna zejména v některých plochých kostech, jako jsou žebra, kosti lebky, obratle, lopatky, kosti pánevní a hrudní kost

 

Význam kostní dřeně

V kostní dřeni dochází ke krvetvorbě (hematopoéza), což znamená vznik krevních elementů - erytrocyty, leukocyty a trombocyty. Všechny tyto elementy mají společný původ v pluripotentních kmenových buňkách, ze kterých se vyvíjí prekurzory jednotlivých vývojových řad. V zásadě rozlišujeme dvě základní řady - myeloidní a lymfoidní.

  • Lymfoidní kmenové buňky (lymfoblasty) dávají vznik lymfocytům. Během vývoje se část těchto buněk diferencuje na thymocyty a ty cestují do brzlíku (thymus), kde se z nich vyvíjí T-lymfocyty. Druhá část zůstává v kostní dřeni a stávají se z nich B-lymfocyty.

  • Myeloidní kmenové buňky dávají vznik celé řadě buněk, jako jsou erytrocytygranulocyty a monocyty. Z myeloidních buněk vznikají i obrovské buňky známé jako megakaryocyty, z nichž jako úlomky jejich cytoplazmy vznikají trombocyty.

 

Proč je to důležité?

  • O stavu krvetvorné kostní dřeně nás může informovat sternální punkce, kterou se získá materiál k cytologickému vyšetření. Ještě výnosnější (ale méně dostupné) vyšetření je trepanobiopsie, která umožní získání vzorek kostní dřeně k histologickému vyšetření.

  • Kostní dřeň bývá postižena u řady hematologických onemocnění včetně těch nádorových. Příkladem jsou leukemie (a související myelodysplastický syndrom), myelofibróza a mnohočetný myelom.

  • Speciální poruchou kostní dřeně je tzv. aplastická anemie, kdy dochází k poruše krvetvorby, postiženy jsou obvykle všechny vývojové řady krevních elementů. Více informací najdete v příslušném textu.

  • Při zlomeninách dlouhých kostí v rámci polytraumat je riziko, že se větší množství tuku z tamní žluté kostní dřeně dostane do krve a způsobí tukovou embolii.

 


Pomohl vám můj web? Zvažte prosím jeho pravidelnou, nebo jednorázovou finanční podporu.
 

  autor: MUDr. Jiří Štefánek
  zdroje: základní zdroje textů