Trepanobiopsie je vyšetření, které se nejčastěji provádí v hematologii (obor interny zabývající se krevními chorobami). Jedná se o odběr vzorku kostní dřeně pomocí speciální jehly.
Princip: Odběr se provádí nejčastěji z lopaty kosti kyčelní. Pacient leží při tomto zákroku na břiše nebo na boku, cílové místo se umrtví a odezinfikuje. Nejprve se provede vpich jehlou a z kostní dřeně se odsaje vzorek buněk podobně jako je tomu u sternální punkce. Při dalším vpichu se použije speciální silná trepanobioptická jehla, která umožní získat váleček kostní dřeně.
Příprava: Zákrok nevyžaduje speciální přípravu a provádí se v místním znecitlivění. V případě bolestivosti se mohou použít léky k celkovému utlumení.
Význam: Trepanobiopsie nám umožní vyšetřit vzorek kostní dřeně s její zachovanou strukturou. To má obrovský význam u hematologických onemocnění a poruch (např. leukémie, lymfomy, mnohočetný myelom, myelodysplastický syndrom, nedostatek červených krvinek, bílých krvinek a destiček nejasného původu). Oproti sternální punkci je výhoda právě v získání úplného vzorku. Sternální punkce je sice jednodušší, ale buňky kostní dřeně při ní jen odsajeme. Z takového vzorku můžeme udělat pouze cytologické vyšetření, tj. zhodnocení přítomnosti a charakteru jednotlivých buněk. Ke kvalitnímu histologickému zhodnocení ovšem musíme mít úplný vzorek, kde budeme moci hodnotit strukturu tkáně s viditelnými vzájemnými vztahy mezi buňkami.
Problémy: Vyšetření může být někdy bolestivé a nepříliš příjemné. Výjimečně může místo vpichu krvácet a zcela vyloučit nelze ani průnik infekce. Přísně sterilní opatření při odběru nicméně toto riziko minimalizují. Vzhledem k rizikům krvácení by vyšetření nemělo být prováděno u pacientů s těžkou poruchou srážení krve.
Výhody: Výhodou je získání vzorku kostní dřeně s možností zhodnotit její architektoniku, což má obrovský význam pro diagnostiku hematologických (krevních) chorob.
Zdroje
https://www.mayoclinic.org
https://www.healthline.com
