Znáte jméno Josef Nedorost? Jde o českého herce, který byl známý zejména v 80. a 90. letech 20. století. Josef Nedorost většinu profesního života spojil s pražským Divadlem Na zábradlí, kde vytvořil řadu výrazných charakterových rolí. Kromě toho se objevil v řadě filmů, určitě si vzpomenete na jeho nezapomenutelnou roli šéfa veksláků z filmu Bony a klid. My se však v tomto textu nebudeme věnovat jeho filmografii, ale bude nás zajímat jeho infekce centrální nervového systému, která se odehrála v druhé polovině 90. let.
Sudá, nebo lichá? (Bony a klid, 1984)
K nákaze došlo v roce 1997, kdy bylo herci přibližně dvaačtyřicet let. V té době se ve volném čase věnoval amatérské archeologii a spolu s přáteli podnikal výpravy na různé lokality v jižních Čechách, kde hledali archeologické nálezy z keltského období. Během jedné z těchto výprav v okolí Českých Budějovic je zastihl silný déšť a skupina se šla ukrýt do nedalekého kravína. Krávy byly zrovna čerstvě podojené. Jedna z pracovnic v kravíně nabídla návštěvníkům, zda se nechtějí napít čerstvého mléka přímo po nadojení. Nedorost nabídku přijal a napil se syrového kravského mléka, které neprošlo žádnou tepelnou úpravou. Tato malá ochutnávka se herci stala osudným.
Asi po třech dnech se u Josefa Nedorosta objevily první příznaky onemocnění. Dostavila se vysoká horečka, která podle jeho vzpomínek dosahovala až 40°C, silná únava a celková schvácenost. Stav se postupně zhoršoval a herec nakonec zkolaboval. Lékaři mu diagnostikovali klíšťovou meningoencefalitidu – virové onemocnění způsobené flavivirem známým jako virus klíšťové encefalitidy.
V běžném povědomí je toto onemocnění spojováno především s přisátím infikovaného klíštěte. V Nedorostově případě však v anamnéze o klíštěti nebyly žádné informace. Cestou přenosu byla ona konzumace syrového mléka. Virus klíšťové encefalitidy je v evropských podmínkách přenášen především klíšťaty druhu Ixodes ricinus. Pokud infikované klíště saje krev na hospodářském zvířeti, například na krávě, ovci nebo koze, může virus proniknout do krevního oběhu hostitele. U těchto zvířat probíhá infekce zpravidla bez zjevných klinických příznaků. Přesto se po určitou dobu v jejich organismu objevuje tzv. virémie, tedy přítomnost viru v krevním oběhu. Během této fáze se virus může dostat i do tkáně mléčné žlázy zvířete a následně být vylučován do mléka. Zvíře tak může po několik dní produkovat mléko obsahující infekční virové částice, aniž by samo vykazovalo známky onemocnění.
Schéma alimentárního přenosu viru klíšťové encefalitidy
Pokud člověk takové mléko vypije v syrovém stavu, může virus proniknout do organismu přes sliznici trávicího traktu. Po průniku do těla se virus nejprve množí v lymfatické tkáni a následně se šíří krevním oběhem. V některých případech překoná hematoencefalickou bariéru a napadne centrální nervový systém. Výsledkem je meningoencefalitida, tedy zánět mozkových blan a mozkové tkáně. Inkubační doba u alimentární formy onemocnění bývá obvykle kratší než při přenosu klíštětem a pohybuje se přibližně mezi třemi až sedmi dny. Právě relativně rychlý nástup příznaků byl pozorován i u Josefa Nedorosta.
Virus klíšťové encefalitidy je v syrovém mléce poměrně stabilní, zejména při nízkých teplotách. V chlazeném mléce může přežívat několik dní a infekční zůstává i v některých výrobcích připravených z nepasterizovaného mléka. Tepelná úprava však virus spolehlivě inaktivuje. Proces pasterizace*, při němž se mléko zahřívá přibližně na 72 °C, virus zcela ničí. Podobného účinku lze dosáhnout i běžným převařením mléka. Z tohoto důvodu je konzumace pasterizovaných mléčných výrobků považována za bezpečnou, zatímco pití syrového mléka představuje z epidemiologického hlediska určité, byť poměrně malé riziko.
V případě Josefa Nedorosta měl průběh infekce závažný charakter. Rozvinuly se u něj neurologické komplikace, které vedly k částečnému ochrnutí dolních končetin. Následovala dlouhodobá hospitalizace a rehabilitace. Kromě poruch hybnosti se u pacientů po těžké klíšťové encefalitidě objevují i dlouhodobé neuropsychické obtíže. Tento soubor příznaků se někdy označuje jako postencefalitický syndrom a zahrnuje například chronickou únavu, poruchy koncentrace, změny nálady, úzkostné stavy či depresivní symptomy. U Josefa Nedorosta měly tyto příznaky výrazný negativní dopad na jeho další profesní kariéru a osobní život.
Z hlediska veřejného zdraví je proto důležité zdůrazňovat, že syrové mléko by mělo být před konzumací tepelně upraveno. Přestože mnoho lidí vnímá čerstvé mléko bez jakékoliv úpravy jako přirozenější nebo zdravější alternativu průmyslově zpracovaných výrobků, z mikrobiologického hlediska může obsahovat různé patogeny. Klíšťová encefalitida představuje pouze jeden z možných příkladů. Dalšími potenciálními infekcemi jsou například listerióza, salmonelóza nebo Q horečka. Tepelná úprava mléka je jednoduchý a účinný způsob, jak tato rizika minimalizovat. Životní příběh Josefa Nedorosta tak nepřímo připomíná, že i běžná a jinak zdravá potravina může za určitých okolností představovat zdravotní riziko. Mléko je bezpochyby cenným zdrojem živin a v lidské výživě má dlouhou tradici. Současně však moderní potravinářské postupy, jako je pasterizace, vznikly právě proto, aby eliminovaly infekční rizika spojená s jeho konzumací.
Určitě se ptáte, zda by herce v tomto případě ochránilo očkování. Ano. Efektivita očkování proti klíšťové encefalitidě se udává více než 95% a chrání jak při přisátí klíštěte, tak při konzumaci infikované potraviny. V ČR je v současné době očkování hrazené ze zdravotního pojištění možné u kohokoliv nad 50 let věku. Mladší lidé si očkování hradí sami, ale v řadě případů jim pojišťovna část peněz uhradí.
* Pasterizace je způsob tepelného ošetření potravin, jehož cílem je zničit patogenní mikroorganismy a prodloužit trvanlivost výrobku. Název pochází od francouzského chemika a mikrobiologa Louise Pasteura, který v 19. století prokázal, že zahřátí tekutin na určitou teplotu dokáže zabránit jejich kažení způsobeném mikroorganismy. Princip spočívá v krátkodobém zahřátí potraviny na teplotu, která zničí většinu patogenů, aniž by výrazně změnila její chuť nebo nutriční vlastnosti. U mléka je více možností, ale nejčastěji se používá tzv. vysokoteplotní krátkodobá pasterizace, při níž se mléko zahřeje přibližně na 72 °C po dobu asi 15 sekund a následně se rychle ochladí. Tento postup spolehlivě inaktivuje většinu bakterií i některé viry, včetně viru klíšťové encefalitidy, a proto významně snižuje riziko infekčních onemocnění spojených s konzumací mléka.
