Mícha (medulla spinalis) je spolu s mozkem část centrálního nervového systému. Jde o asi 50 cm dlouhý útvar tvořený neurony a nervovými vlákny, který je uložen uvnitř páteře, přesněji řečeno v páteřním kanálu ohraničeném těly a oblouky jednotlivých obratlů.
Začátek míchy se počítá od úrovně spojení prvního krčního obratle se spodinou lebky. Nad touto oblastí již hovoříme o prodloužené míše (medulla oblongata), která je považuje za součást mozkového kmene. Dolní konec míchy neleží na dolním konci páteřního kanálu, ale výrazně výše – v oblasti horních bederních obratlů L1-L2, pod tímto místem se již mícha v páteřním kanálu nenachází.
Mícha není ve všech místech stejně silná, najdeme na ní dvě oblasti, kde je širší. Jde o tzv. krční a bederní intumescenci. Jde o důsledek přítomnosti většího množství neuronů v místech, odkud jsou vedena nervová vlákna pro svaly horních (krční oblast) a dolních končetin (bederní oblast).
Páteř a mícha rostou různou rychlostí, mícha není přítomna v celém páteřním kanálu a končí přibližně v oblasti L1. Jak postupuje mícha páteřním kanálem dolů, tak je stále více vzdáleno místo, odkud míšní nervy odstupují z míchy od místa, kde vycházejí meziobratlovým prostorem z páteře ven. V úrovni obratle L1 se nachází konec míchy (míšní konus - conus medullaris). Po obratlem L1, kde již mícha není, odstupují už pouze samotné míšní nervy a tento soubor míšních nervů uvnitř páteřního kanálu označujeme jako cauda equina.
Míšní obaly
Mícha je podobně jako mozek kryta třemi obaly (plenami), které odpovídají mozkovým obalům:
Dura mater spinalis – Jde o tuhou blánu tvořenou vazivem. Na dolní části míchy má kónické zakončení přibližně v úrovni S1, tj. na úrovni začátku kosti křížové.
Arachnoidea spinalis – Jde o prostřední plenu bohatou na drobné cévy.
Pia mater spinalis - Jde o vnitřní tenkou vazivovou membránu, která těsně naléhá na míchu.
Mezi pia mater a arachnoideou je subarachnoidální prostor prostor, v němž je přítomen mozkomíšní mok. Mícha končí v páteřním kanálu v úrovni horní bederní páteře, ale její subarachnoidální prostor sahá pod ní až do úrovně křížové páteře a tato oblast (cisterna lumbalis) je tedy ideální k lumbální punkci.
Základní stavba míchy
Na průřezu má mícha lehce elipsovitý tvar narušený hlubokým předním a méně hlubokým zadním zářezem, uvnitř je uspořádaná míšní bílá a šedá hmota. Podobně jako v mozku platí, že šedá hmota jsou neurony, zatímco bílá hmota jsou nervová vlákna.
Šedá hmota má na průřezu tvar motýla. Přední „křídla“, přesněji přední rohy míšní, obsahují především motorické neurony, z nichž pak vychází motorická vlákna pro kosterní svaly.
Zadní rohy míšní pak naopak přijímají nervová vlákna z periferie, která vedou informace senzitivní (vnímání tlaku, tepla, chladu, bolesti apod.) a propriocepce (poloha jednotlivých částí těla v prostoru). Ze zadních rohů míšních vedou nervová vlákna informace kraniálně směrem do mozku a kromě toho zde existuje i důležité přímé propojení zadních rohů s předními rohy, které umožňuje existenci šlachových reflexů.
Mezi předními a zadními rohy jsou ovšem přítomny ještě malé postranní rohy, v nichž jsou nervové buňky určené pro přepojování signálů uvnitř míchy a pro vegetativní nervový systém. V krčních, hrudních a bederních míšních segmentech jde o vlákna sympatiku, v oblasti bederní jde o vlákna parasympatická.
Bílá hmota jsou vertikálně probíhající nervová vlákna. Ta vytvářejí řadu nervových drah, která propojují jednotlivé segmenty míchy s mozkem. Směrem nahoru do mozku jsou vedeny informace senzitivní a z mozku dolů informace motorické. Velice zjednodušeně řečeno dostává mozek informace z vlastního těla a z okolí a po zpracování na ně může reagovat pohybem a emocemi.
Uprostřed sloupce míchy probíhá tenký kanálek, kterému se říká centrální míšní kanál (canalis centralis). Je vyplněn mozkomíšním mokem.
Míšní nervy
Jedná se celkem o 31 párů nervů, které odstupují z jednotlivých míšních segmentů. Detailnější text o nich najdete zde.
Vegetativní systém v míše
Vegetativní nervová vlákna v míše vedou informace pro hladkou svalovinu cév a pro žlázy, čímž zajišťují funkci orgánů a tkání nezávisle na našem vědomí. Neurony pro tento vegetativní systém jsou uloženy v bočních rozích míšních a nervová vlákna vycházejí předním míšním kořenem a následně míšním nervem. Jak víme, vegetativní systém má obecně dvě složky - sympatikus a parasympatikus.
Sympatikus v míše dominuje a sympatická vlákna vystupují míšními nervy Th1-L2. Vlákna sympatiku vycházející z míchy jsou napojena na paravertebrální ganglia, což je systém sympatických ganglií vertikálně probíhající po obou stranách páteře. Zde dochází k přepojení nervového signálu a odtud již vedou sympatická vlákna k jednotlivým orgánům.
Parasympatická vlákna pro většinu orgánů nejsou vedena míchou (jsou vedeny především X. hlavovým nervem - nervus vagus), ale přesto i mícha nějaká parasympatická vlákna obsahuje. Neurony pro tato vlákna jsou v míšních segmentech S2-S4 a příslušnými míšními nervy je pak parasympatikus z míchy veden k ledvinám, močovému měchýři, části tlustého střeva a pohlavním orgánům.
Cévní zásobení míchy
Mícha je zásobena zejména třemi tepnami, které probíhají vertikálně směrem dolů v její těsné blízkosti. Vepředu je to pouze jedna tepna známá jako arteria spinalis anterior a vzadu je to párová arteria spinalis posterior. Všechny tyto tři tepny jsou větvemi pravé a levé krční tepny arteria vertebralis. Míšní tepny anastomozují s jednotlivými arteriae intercostales posteriores.
Mícha a dermatomy
Dermatomy jsou důležitý pojem. Dermatom je oblast kůže a podkoží, která je senzitivně inervována jedním míšním nervem. Senzitivní vlákna tohoto míšního vedou z daného dermatomu do míchy informace o doteku, bolesti, vnímání tepla a chladu apod. (První krční míšní nerv C1 žádný dermatom nemá, kostrční míšní nerv také ne).
