11. září

Ráno 11. září 2001 přišla osmadvacetiletá Marcy Bordersová do práce v kanceláři Bank of America v 81. patře Severní věže Světového obchodního centra (World Trade Center – WTC). Ve svém zaměstnání byla teprve asi měsíc. V 8:46 narazilo do věže letadlo. Náraz byl jen asi 12 pater nad jejím pracovištěm, budova se začala prudce otřásat a z oken padali lidé.

Marcy pochopila, že musí pryč, a navzdory pokynu zůstat na místě se vydala po schodišti dolů. Výtahy nefungovaly, cesta jí trvala přibližně hodinu. Procházela kolem zraněných lidí a hasičů, kteří mířili opačným směrem. Ve chvíli, když konečně vyběhla z budovy, se právě zřítila Jižní věž. Obrovský oblak prachu a trosek ji na ulici dostihl, srazil k zemi a téměř jí znemožnil dýchat. Z prachu ji dostal neznámý muž a pomohl jí ukrýt se v nedaleké budově. Právě tam ji fotograf zachytil na ikonické fotografii vyděšenou, v kancelářském oblečení a téměř celou pokrytou šedým prachem. Fotografie se stala jedním ze symbolů teroristického útoku a Marcy Bordersová se stala známou jako „Dust Lady“.

Ikonická fotka z 11. září 2001 (zdroj: Wikipedia)

Její příběh je dosti často připomínán sdělovacími prostředky, protože je poměrně tragický. Marcy Bordersová totiž ve velmi mladém věku zemřela na nádorové onemocnění, což se dává do souvislosti s inhalací toxické směsi prachu a zplodin hoření, která se po zhroucení budov uvolnila do okolí. Nabízí se tak interpretace, že Marcy Bordersová teroristickému útoku nakonec neunikla. Podívejme se a tento případ blíže, protože realita je jako obvykle poněkud složitější.

Toxický vzduch

Prach, který po zhroucení budov Světového obchodního centra zahalil okolí, nebyl obyčejným stavebním prachem. Tvořila jej především rozdrcená směs betonu, cementu, sádry a dalších stavebních materiálů, včetně skelných a minerálních vláken a krystalického oxidu křemičitého. Analýzy v něm prokázaly také azbest a řadu kovů včetně olova, kadmia, arsenu, chromu, niklu a manganu. K tomu se přidávaly saze a zplodiny z rozsáhlých požárů – mimo jiné polycyklické aromatické uhlovodíky, PCB, dioxiny, furany a další produkty spalování plastů, elektroniky, kancelářského vybavení a dalších materiálů. Lidé přítomní v okolí tak nebyli vystaveni jediné škodlivé látce, ale velmi komplexní směsi jemných částic a chemických kontaminantů.

Čistě teoreticky bývá kontakt s těmito sloučeninami spojen s vyšším rizikem vzniku zejména těchto nádorů – mezoteliom (velmi nebezpečný nádor pohrudnice typicky související s expozicí azbestu), karcinom plic, nádory močového měchýře a některé formy leukemie.

Smrt Marcy Bordersové

Marcy Bordersová nezemřela na žádný z výše uvedených tumorů, příčinou její smrti byla rakovina žaludku. Kromě toho se mnohdy neuvádí poměrně podstatná situace stran jejího zdravotního stavu po pádu WTC. Do té doby běžně fungující žena pracující na administrativní pozici se po útoku dostala do těžké deprese, přestala pracovat a asi 10 let byla závislá na alkoholu a drogách. V roce 2011 prodělala odvykací léčbu a pak prý zcela abstinovala. Žaludeční nádor byl u ní prokázán v roce 2014 a byl léčen chemoterapií a další onkologickou léčbou. Léčba nicméně nebyla úspěšná a Marcy Bordersová na následky onemocnění zemřela v roce 2015 ve věku pouhých 42 let.

Další ne zcela marginální skutečností je fakt, že Marcy Bordersová byla černoška. Černošské ženy mají v USA obecně vyšší incidenci rakoviny žaludku oproti běžné populaci, nicméně její rodinnou anamnézu, která by mohla být pro posouzení individuálního rizika významná, neznáme.

Marcy Bordersová za své onemocnění zcela jasně vinila expozici toxickým sloučeninám uvolněným při pádu Dvojčat. Z výše uvedeného je však jistě zřejmé, že takové podezření stojí na dosti tenkém ledě.

Na otázku, zda se útok na WTC podílel na poškození zdraví této ženy, bych já osobně odpověděl, že nejspíše ano, ale dosti možná úplně jiným způsobem. Tedy ne kvůli jednorázové expozici toxinům, ale psychickým traumatem a následným rozvojem mnohaleté závislosti na návykových látkách, která mohla představovat významné zdravotní riziko a se vznikem rakoviny žaludku teoreticky souviset mnohem více než krátká jednorázová expozice toxickým sloučeninám v den útoku. Pravdu se samozřejmě nikdy nedozvíme.

Statistika nuda je...

Chceme-li podobné události a jejich vliv na zdraví střízlivě hodnotit, musíme se vzdálit od jednotlivých lidských příběhů a podívat se na chladná celková čísla.

Existuje velká studie publikovaná v roce 2016 v časopise American Journal of Industrial Medicine, která využila data z World Trade Center Health Registry a sledovala výskyt nádorových onemocnění u exponovaných osob až do roku 2011.

Celkový výsledek byl, že u pracovníků záchranných a likvidačních prací byla incidence zhoubných nádorů přibližně o 11 % vyšší, než se očekávalo v referenční populaci, zatímco u exponovaných „civilistů“ byla vyšší přibližně o 8 %. Jde o statisticky významné rozdíly, jejich interpretace je však složitější. Samotná studie proto neumožňuje říci, že tento nadbytek nádorových onemocnění byl způsoben právě expozicí toxickým látkám. Autoři sami uváděli, že důkazy pro kauzální vztah mezi expozicí při útocích na WTC a pozorovaným výskytem nádorů byly v době studie omezené. Zajímavé je také rozložení jednotlivých diagnóz. U exponovaných „civilistů“ byla statisticky významně zvýšená incidence například karcinomu prostaty, melanomu kůže, karcinomu prsu a některých lymfomů. U pracovníků záchranných a likvidačních prací šlo mimo jiné o karcinom prostaty, melanom a karcinom štítné žlázy.

Pozdější studie s delší dobou sledování přinesly další důkazy o zvýšeném výskytu některých nádorových onemocnění u osob exponovaných prostředí WTC a u některých diagnóz naznačily také vztah mezi mírou expozice a rizikem. Celkový obraz však zůstává složitý a samotná přítomnost nadbytečného počtu nádorů v exponované populaci ještě sama o sobě neprokazuje, že jejich příčinou byla právě expozice po 11. září.

WTC Health Program

Pro lidi, u nichž mohlo v důsledku útoků na WTC dojít k poškození zdraví, existuje v USA speciální státní program známý jako WTC Health Program. Ten zajišťuje zdravotní péči lidem postiženým následky útoků z 11. září 2001. Pro českého čtenáře si jej lze zjednodušeně představit jako zvláštní zdravotní pojištění pro nemoci související s expozicí u WTC.

Pokud je u oprávněné osoby některé onemocnění programem certifikováno jako WTC-related, program zajišťuje jeho potřebnou léčbu a zdravotní sledování. Nejde tedy o běžné zdravotní pojištění ani o automatické odškodnění. Pacient musí splnit určitá stanovená kritéria a konkrétní diagnóza musí být nejprve schválena. V praxi program navíc spolupracuje s běžným zdravotním pojištěním pacienta a u certifikovaného onemocnění může pokrýt také náklady, které by jinak představovaly spoluúčast pacienta.

O tom, zda konkrétní diagnóza splňuje podmínky pro certifikaci, rozhoduje WTC Health Program; samotné zařazení dané nemoci na seznam tedy ještě neznamená automatický nárok na její úhradu. Certifikace přitom neznamená, že bylo u konkrétního člověka vědecky prokázáno, že jeho nemoc způsobila právě expozice u WTC.

Zařazení do WTC Health Program může být z výše uvedených důvodů pro daného člověka velice užitečné. Americký systém zdravotní péče je výrazně odlišný od našeho a léčba může být pro člověka bez odpovídajícího pojištění finančně velmi zatěžující. Zdravotnictví dokáže být v USA značně nelítostné a drahé, to je však již jiný příběh…