Penis je mužský pohlavní orgán, který představuje vyústění vylučovací a pohlavní soustavy na povrch těla.

 

Funkce penisu

Penis má v zásadě dvě hlavní funkce. Za prvé umožňuje odtok moči z organizmu. Kromě toho má penis důležitou funkci pro pohlavní soustavu muže, protože díky své stavbě (viz níže) umožňuje v reakci na sexuální vzrušení erekci a pohlavní styk spojený s ejakulací.

 

Stavba penisu

Penis má tři základní části – kořen, tělo a žalud (glans penis). Penisem prochází konečná část močové trubice, která ústí na konci glans penis. Na obvodu baze žaludu se nachází četné drobné žlázky, jejichž sekret dává základ hmotě známé jako smegma. Kůže penisu vytváří kolem žaludu zdvojenou řasu, kterou označujeme jako předkožka (prepucium). Na spodní části je předkožka k žaludu fixována vazivovou uzdičkou (frenulum).

Na řezu tělem penisu vidíme přítomnost celkem tří vazivových obalů. Jeden se označuje jako povrchový a druhý jako hluboký. Nejhlouběji je ale až ten třetí, který pokrývá všechna topořivá tělesa (viz níže) a označuje se jako tunica albuginea.

Uvnitř těla penisu jsou na řezu dobře patrné tři topořivé tkáně - pravé a levé corpus cavernosum (množné corpora cavernosa) a nepárové corpus spongiosum. Na dorsální (horní) straně penisu probíhá párová tepna arteria dorsalis penis doprovázená žilami a nervy.

  • Corpus cavernosum je párové, začíná v oblasti kořene a končí na začátku glans penis. Je tvořeno nepravidelnými cévními sinusoidami, které dávají vznik rozšířeným kavernám. Kaverny jsou vzájemně oddělené vazivovými septy bohatými na hladké svalové buňky. Uvnitř každého corpus cavernosum podélně probíhá tepna arteria profunda penis. Z ní odstupují četné drobné arteriae helicinae, které se otevírají přímo do kaveren.

  • Corpus spongiosum je nepárové, probíhá od kořene při ventrální straně penisu a tvoří i tkáň glans penis. Obsahuje méně topořivé tkáně než corpora cavernosa a nachází se v něm močová trubice.

 

Cévní a nervové zásobení penisu

Hlavní tepna zásobující penis je párová arteria pudenda interna, což je větev stranově příslušné arteria iliaca interna. Arteria pudenda interna vytváří řadu větví, přičemž hlavní jsou tři:

  • arteria dorsalis penis – nepárová, probíhá dorsálně, zásobuje tepennou krví podstatnou část penisu

  • arteria profunda penis – párová, probíhá uvnitř corpus cavernosum

Lymfatické cévy z penisu ústí primárně do tříselných lymfatických uzlin.

Senzitivní informace z většiny tkáně penisu jsou vedeny cestou nervus pudendus. Zcela zásadní je nicméně autonomní inervace penisu, která je zajištěna parasympatikem a sympatikem. Vlákna sympatiku vychází ze sympatických neuronů míchy (v úrovni Th11-L1). Parasympatická vlákna vychází také z míchy ze sakrálního parasympatiku (v úrovni S2-S4) a jsou vedena cestou pánevních splanchnických nervů.

 

Mechanizmus erekce

Mechanizmus erekce je poměrně zajímavě vyřešený. Základem je aktivita parasympatiku, která erekci způsobuje. Parasympatikus způsobí uvolnění hladké svaloviny v obou corpora cavernosa, čímž se otevřou arteriae helicinae a corpora cavernosa se naplní krví. Jejich naplnění zároveň utlačí žíly odvádějící krev z penisu a tím je erekce udržována. Odtok krve z penisu je sice zachován, ale výrazně snížen.

 

Proč je to důležité?

  • Poruchy erekce ve smyslu poruchy jejího vzniku a udržení jsou poměrně časté. Mohou být ryze psychického rázu, ale vyloučit nelze ani organické onemocnění cév a-nebo nervů účastnících se na mechanizmu erekce. Více informací o příčinách najdete v příslušném textu.

  • Priapismus je vzácná specifická porucha, která spočívá v abnormálně dlouhém trvání erekce, která může narušit zásobení penisu krví. Více najdete v příslušném textu.

  • Fimóza je odborný výraz pro zúžení předkožky, která nejde přetáhnout přes glans. Stav narušuje, či přímo znemožňuje pohlavní styk a navíc se může komplikovat parafimózou (zaškrcení glans penis po přetažení úzké předkožky, která nejde vrátit do původní polohy). Více informací najdete v příslušném textu.

  • Peyronieho choroba je onemocnění s nejasnou vyvolávající příčinou, při kterém dochází k ukládání jizevnatého vaziva v podkoží penisu, což vede k jeho deformaci. Více najdete v příslušném textu.

  • Krátká uzdička je poměrně častý problém. Jde o vrozený stav, při kterém je příliš krátké frenulum, a proto nelze přetáhnout předkožku přes glans. To narušuje kvalitu pohlavního styku, nebo jej zcela znemožňuje. Více informací najdete v příslušném textu.

  • Rakovina penisu je nás velice vzácná, častěji se vyskytuje např. v Africe. Histologicky jsou většinou maligní tumory penisu karcinomy, které vychází z jeho kůže. Tumory mívají obvykle podobu nehojících se vředů a primárně metastazují do lymfatických uzlin v tříslech. Více informací najdete v příslušném textu.

  • Zánět žaludu (balanitida) je relativně častým zánětem, který postihuje sliznici glans penis. Balanitidy bývají častější u neobřezaných mužů v důsledku nedostatečné hygieny a hromadění smegmatu v prostoru pod předkožkou. Více informací najdete v příslušném textu.

  • Vzhledem k tomu, že penis je kopulační orgán, bývá poměrně často jako první postižen příznaky některých sexuálně přenosných nemocí (např. zánět močové trubicekapavka, vřed na penisusyfilis, lymfogranuloma venereum apod.).

 


Pomohl vám můj web? Zvažte prosím jeho pravidelnou, nebo jednorázovou finanční podporu.
 

  autor: MUDr. Jiří Štefánek
  zdroje: základní zdroje textů