Metastázy jsou ložiska zhoubných nádorů, které však se svými primárními ložisky nejsou v přímém kontaktu. Jsou tedy důsledkem šíření nádoru po těle nemocného. Nádor se začíná metastaticky šířit až poté, co dosáhne určité velikosti (počtu nádorových buněk). Najít ho pokud možno před tímto okamžikem by bylo pochopitelně ideální, ale ne vždy je to možné. Nejtypičtějšími způsoby šíření zhoubného nádoru je cestou krevního a lymfatického oběhu. Velká část nádorů se nejdříve šíří lymfatickými cévami do okolních mízních uzlin a pak i krevní cestou do vzdálenějších orgánů. Nález nádorem zvětšených uzlin, či nález vzdálených metastáz pochopitelně výrazně zhoršuje prognózu a vede k nutnosti změnit léčebnou strategii.
Poměrně používaný termín je mikrometastáza. Mikrometastázy jsou drobné metastázy, jejichž přítomnost předpokládáme, ačkoliv je pro jejich malou velikost nedokážeme najít žádnou zobrazovací metodou. Je-li primární nádorové ložisko velké, tak přítomnost mikrometastáz v těle nemocného předpokládáme, a proto může být chirurgický zákrok následován chemoterapií, která má za cíl tyto předpokládané mikrometastázy zničit. (Detailněji je léčba zhoubných nádorů popsána v příslušném článku).
Jde-li o výskyt metastáz, mohou se pochopitelně vyskytnout prakticky v jakékoliv tkáni a v jakémkoliv orgánu. Platí, že některé nádory ochotně metastazují do konkrétních míst (například rakovina tlustého střeva do jater), jiné jsou typické metastazováním „kdykoliv a kamkoliv“ (rakovina ledviny, melanom). Obvykle vyhledáváme metastázy v těchto orgánech:
1. Játra – Metastázy v játrech jsou velmi časté. Obvykle se jedná o nádory trávicího traktu či gynekologické nádory, metastazovat sem však může prakticky jakýkoliv zhoubný tumor. Játry protéká značné množství krve a jaterní tkáň je zřejmě pro uchycení metastáz více než vhodná. Jaterní metastázy se nemusí projevit, jindy najdeme zvětšení jater, bolesti v pravém podžebří, či přímo narušení jaterních funkcí (žloutenka, narušení krevní srážlivosti apod.).
2. Mozek – Mozkové metastázy se mohou projevit velmi dramaticky. Mohou vyvolat epileptický záchvat, změny osobnosti a ochrnutí částí těla. Okolo metastáz může vzniknout otok mozkové tkáně se vznikem nitrolebního přetlaku (bolesti hlavy, nevolnost, zvracení, poruchy vědomí), někdy mohou metastázy prokrvácet. Mozkové metastázy jsou velmi špatně léčitelné, v určitých indikacích se s velkým úspěchem používá jejich likvidace Leksellovým gama nožem.
3. Kosti – Metastázy v kostech jsou poměrně nepříjemné. Jsou relativně časté a typicky napadají obratle páteře. Chovají se dvěma základními způsoby. Některé metastázy jsou tzv. osteoblastické a ve svém okolí způsobují abnormální novotvorbu kostí tkáně, jiné jsou označovány jako tzv. osteoklastické a kostní tkáň odbourávají. Oba typy mohou způsobovat kruté bolesti kostí, osteoklastické často vyvolávají patologické zlomeniny. Léčebným prostředkem je zejména ozařování metastáz, které nemocného sice nevyléčí, ale ztlumí bolesti, a u osteoklastických metastáz se využívá léků blokujících odvápňování kostí (např. bisfosfonáty).
4. Plíce – Metastázy v plicích jsou opět poměrně časté. Nemusí mít výrazné projevy, někdy mohou být doprovázeny kašlem, dušností či vykašláváním krve.
Pozn.: Nádory z krevních buněk (lymfomy a leukémie) se šíří krví do řady tkání (mízní uzliny, játra, slezina apod.), ale o metastázách u nich nemluvíme. Nejsme totiž schopni určit primární ložisko a odlišit je od ložisek druhotných.
Schéma ukazuje zhoubný nádor střeva, místní metastázy v mízních uzlinách a vzdálené metastázy v játrech.
Diagnostika: Najdeme-li v těle zhoubný nádor, obvykle pátráme po přítomnosti metastáz. Fyzikálním vyšetřením můžeme najít zvětšená játra nebo zvětšené mízní uzliny v podkoží (podkožní boule). Základními vyšetřeními je rentgen plic, ultrazvuk břicha (v případě nejasností CT vyšetření břicha), CT vyšetření mozku a eventuálně rentgen páteře. Ve vyhledávání kostních metastáz je perfektní scintigrafie skeletu, kterou můžeme rychle a elegantně vyšetřit kosti v celém těle. Pokud jde o hledání hluboko uložených metastáz a jejich odlišení od nenádorových ložisek, je zcela bezkonkurenčním vyšetřením pozitronová emisní tomografie (přesné, ale drahé a málo dostupné vyšetření).
Opačný případ nastane, když najdeme při nějaké vyšetřovací metodě metastázu a neznáme její zdroj. Pak se pochopitelně snažíme najít primární nádor, což ovšem nemusí být snadné. Někdy je velmi cenné získat z metastázy vzorek tkáně (obvykle biopsií jehlou) a histologickým vyšetřením odhadnout typ nádoru, což nás pak může nasměrovat v hledání primárního zdroje a zvolení léčby. Při směru pátrání po zdroji metastázy nám mohou do určité míry výrazně pomoci i tumor markery.
Léčba: Nádorový proces s nálezem metastáz obvykle nemůžeme řešit primárně chirurgicky, a proto se většinou volí chemoterapie, která metastázy ničí. Některé metastázy se mohou odstranit chirurgicky, ale to je možné jen výjimečně. Bolestivé kostní metastázy se léčí ozařováním (nevyléčí, ale utlumí bolesti) a v případě zvýšeného odbourávání kostí pomocí bisfosfonátů. Detailnější informace o terapii nádorových onemocnění si přečtěte v textu léčba rakoviny.
