Skip to main content
 


Chirurgie - 6. ročník

 

Chirurgie (předstátnicová stáž + SRZk)

 

Na chirurgii se kruhy rozdělují. Ze 4 kruhů, které chirurgii mají, chodí jeden celý kruh na Bulovku.

Stáž na Bulovce trvá klasicky 5 týdnů, z toho 1 týden na oddělení, 1 na sále, 1 na všeobecné ambulanci, 1 na speciální ambulanci a 1 týden na kardiochirurgii ve VFN na Karláku. Začíná se vždy v 7:30 na hlášení, které je nyní již opět v češtině (Pan profesor Antoš donedávna vyžadoval hlášení v angličtině. Bohužel většina lékařů to prý nedokázala anglicky podat, natož aby tomu ostatní rozuměli). Dále se pokračuje na ambulancích, sálech, odděleních apod. Pouze první den se začíná až v 9:00. Oficiálně není povolena absence, ale hned na začátku sdělili, že jedno chybění bez problémů tolerují. Kromě klasické docházky musí člověk odsloužit 1 noční službu a za tu má pak také 1 den volno. Jeden den je stáž na ortopedii. Trvá až do 15:30, ale člověk si za ni může také vybrat jednodenní volno. Navíc se dají absence bez problémů nahrazovat odpoledne na ambulanci. K zápočtu je potřeba potvrzená docházka a vypracovaný operační protokol. Státnice (včetně praktické části) se dělá normálně ve VFN s ostatními kruhy.

 

 

Lidé z ostatních 3 kruhů jsou podle abecedy rozděleni na 3 skupiny a stážují takto:

1. skupina stážuje 3 týdny na I. Chir. klinice ve VFN (pod prof. Krškou)

2. skupina stážuje 3 týdny na III. Chir. klinice v Motole (pod prof. Pafkem)

3. skupina stážuje 3 týdny na Chir. klinice v Thomayerově nemocnici (pod doc. Visokaiem)

 

Všechny skupiny se kromě oněch 3 týdnů na jejich kmenovém pracovišti pak navíc prostřídají 1 týden na traumatologickém oddělení (VFN) a 1 týden na kardiochirurgii (klinika vedle Faustova domu). Vlastní stáž z chirurgie trvá tedy celkem 5 týdnů. Šestý týden je volno a lidé tak mají čas připravit se na státnici, která se koná v týdnu sedmém.

 

Měl bych ještě dodat, že stáže na příslušných odděleních se konají v pondělí až ve čtvrtek, každý pátek jsou od 8:30 pro všechny kruhy společné přednášky (konají se prý v posluhárně I. chirurgické kliniky VFN). Traumatologie a kardiochirurgie začínají v 7:00, na kardiochirurgii ovšem doporučuji přijít tam na sedmou jen v pondělí a další dny chodit na osmou.

 

To rozdělení do výše uvedených 3 skupin je dost problematické a může vám zkomplikovat život. Rozděluje vás totiž pověřený pracovník z VFN a vy sami se do jiné skupiny přehlásit nemůžete. Bydlíte kousek od Motola a byli jste napsáni na stáž do Thomayerovy nemocnice? Máte smůlu a budete dojíždět přes celé město.

Já měl štěstí, že jsem byl zapsán do pro mě velmi blízkého Motola. Budu proto psát pouze o stáži v Motole, stáž ve VFN je popsaná na stránkách kolegy Langenbecka.

 

Na Motole se začíná každý den v 7:00. V tuto dobu byste měli přijít na oddělení (na které jste na daný týden zapsaní). Dál to záleží na tamních pracovnících- nejčastěji vám přidělí nějaký pokoj, vy vyzpovídáte pacienty a případně je odreferujete na vizitě v 7:30. Není to těžké- jen řeknete diagnozu / subjektivní a objektivní vyšetření / kolikátý den je pacient po operaci / jestli a kolik odvádí drén / v jakém stavu je operační rána atd...

V 8:00 je ranní hlášení, kde si skoro na hodinu odpočinete a dozvíte se tam, jaké jsou rozpisy na sály. Po hlášení si můžete dělat, co chcete: někdo jde na sály jako 2. asistence, někdo zpátky na oddělení, někdo na ambulance, některé dny také funguje ambulance rekto- a endoskopie. Jediné pravidlo je, že na sálech, kde jsou medici rozepsaní, opravdu musí být. Rozepisování na sály není dělané podle jmen (u dané konkrétní operace je prostě napsáno medik) a tak se musíte nějak dle svého uvážení prostřídat. Problém sálů je ten, že tam můžete dle aktuální potřeby operujících a délky operací ztvrdnout i do odpoledne. Z toho důvodu o sály nebyl valný zájem.

Oficiální konec stáží je v 11:30 (pro sál neplatí) a každý den musíte do svého prezenčního listu získat jeden podpis.

 

Z čeho se učit: Častá je kombinace Chirurgická propedeutika od Zemana a Speciální chirurgie od Zemana (velmi špatně čitelná). Já osobně bych to z nich nestihl a tak jsem se učil především z výpisků kolegy Beneše a Langenbecka, postačuje to. Dobré je stáhnout si toto, není toho málo:

 

1. Seznam zkouškových pentapletů s dodatky

2. Seznam zkouškových otázek dle okruhů

 

3. Vypracované otázky od Jirky Beneše a traumatologii od Langenbecka:

a) Obecná chirurgie

b) Kardiochirurgie + cévní

c) NPB

d) Gastrointestinální trakt

e) Hepatobiliární chirurgie

f) Hrudní chirurgie

g) Dětská chirurgie

h) Ostatní otázky

i) Traumatologie obecná

j) Traumatologie HK

k) Traumatologie DK

l) Traumatologie axiálního skeletu

 

4. Otázky Lorda Zemana (jen tak pro jistotu)

 

Zápočet:

Pro zápočet je na Motole nutná plná prezence s povolenou absencí 1 den + 1 zpracovaný chorobopis pacienta z lůžkového oddělení dle vlastního výběru (přikládám ten můj zde, identifikační údaje pacienta jsem vymazal) + 1 zpracovaný operační protokol z operace, při které jste asistovali (přikládám zde).

Kromě toho je povinnost 1 odpolední služba. Prostě si zjistíte, kdo bude ve vámi vybraný den vedoucím, zajdete za ním a domluvíte se s ním. Odpolední služba trvá do 20:00 a dalšá en po ní není volno (za nás byla služba "noční" do 22:00 a další den jsme nemuseli do školy).

 

Pozn: Dle kolegyně E. Dúhové se poměrně nově píše zápočtový test poslední výukový den. sNení však podmínkou k získání zápočtu a výsledky se studenti dozvěděli až u zkoušky. Není nikterak těžký, vždy je jen 1 správná odpověď (jen jedna otázka měla 2 správné odpovědi). Zápočet se de facto dával pouze za docházku.

 

 

Absence: ofociálně není žádná, ale dá se v pohodě domluvit nahrazení

 

Praktická část státní zkoušky:

Praktickou zkoušku člověk může složit na svém kmenovém pracovišti, tj. v mém případě na Motole nebo až před státnicovou komisí (důrazně nedoporučuji). Spočívala v našem případě v tom, že jsme během zápočtu odevzdali onen chorobopis pacienta a zkoušející asistent se nás k němu zeptal na několik otázek. Důležité je, že vám pak musí na nějaký papír (např. na ten operační protokol, který neodevzdáváte) zapsat známku z praktické zkoušky a přidat k ní svůj podpis. Tento papír musíte pak předat během státnice komisi. Lidem stážujícím ve VFN tento problém odpadá.

 

Pozn: Nově probíhá v den státní zkoušky, je k ní potřeba přinést vyplněný operační protokol, na který se zkoušející odpovědný za praktickou zkoušku jen podíval, maximálně se zeptal 1-2 věty, někdo se na ten protokol ani neptal a vidět ho nechtěl. Někteří se ptají také na nástroje, vesměs stačí projít obrázky ve „vajíčku“, nebylo tam nic náročného a záludného.

Ústní část státní zkoušky:

Koná se ve VFN, ale zkouší při ní i lidé z ostatních pracovišť (např. i z toho Motola apod). Zkušební komise se skládá z těchto členů: 1 břišní chirurg, 1 kardiochirurg, 1 traumatolog a 1 radiolog.

Táhnete si 1 z 50 pentapletů, pak máte čas na přípravu. Zkouška probíhá různě, někdy vás zkouší celá komise dohromady nebo v místnosti chodíte mezi jednotlivými zkoušejícími a kardiochirurg vás zkouší kardio/cévní; břišní chirurg obecku, NPB a trávící systém; traumatolog traumačku apod. Součástí zkoušky je i to, že vás přítomný radiolog vyzkouší z 1 náhodně vybraného rentgenu nebo CT snímku.

 

Když jsem mluvil s Jirkou Benešem, tak ten mi řekl, že na téhle zkoušce mohou dělat problémy někteří mladí asistenti z traumatologie (souhlasím) a pak někteří kardiochirurgové.

 

Já osobně jsem měl komisi v čele s panem doc. Švábem. Státnice byla naprosto skvělá a  pohodová. Nikdo se mě nesnažil potopit a všichni včetně radiologa pomáhali jak mohli, jen pan as. Volf zkoušející traumatologii byl příjemný jak vosina v... Známkování bylo velmi mírné a komise mě hodnotila minimálně o stupeň lépe než bych se hodnotil já.

(Vaše dojmy mohou být zřejmě u jiné komise odlišné, nedovedu předpovědět průběh zkoušky, u které by účinkoval pan prof. Zeman - ten ovšem ze zdravotních důvodů na mém termínu vůbec nezkoušel)

 

Pozn: Pan profesor se po nemoci vrátil a zase normálně zkouší. Prý se ale změnil k lepšímu a je moc hodný.

 

Verdikt: Shrnutí bude tentokrát trochu delší. Přístupem byla stáž výborná, většina vyučujících se k nám jak na stáži (i na státnici) chovala velmi přátelsky, zvlášť musím pochválit pana profesora Pafka a pana docenta Švába, kteří jsou opravdu osobnostmi. Problém je v rozsahu požadavků na státnici. 250 otázek je šíleně moc a prakticky se nedají naučit. K tomu přistupuje naprostý nedostatek seminářů a přednášek- učíte se sami + nevíte co je a není podstatné a škola vás spíše zdržuje.  Tu a tam jsme flákali školu (samozřejmě, že to jde) a ve „volném“ čase drtili otázky. A i když se budete učit dost intenzivně, tak se to pořádně nenaučíte- máte rozsah zkoušky z patologie, ale časově na ni máte jen 6 týdnů místo celého semestru. Ostatně až si ty otázky pročtete, tak pochopíte. Rozhodně mě během stáží několikrát přepadla nepěkná deprese. Jistě, zkouška nakonec byla velmi snadná, ale spoléhejte na to...

Další problém je v rentgenech. Na zkoušce se z rentgenů zkouší, ale já osobně jsem už minimálně rok pořádný rentgen neviděl. Na naší škole je radiologie dost zanedbávaná a myslím, že na to jednou doplatíme.

Kdyby se rozumně snížil počet zkouškových otázek (a že by jich šlo vypustit hodně), zavedlo se více seminářů a chirurgie se skloubila s radiologickou přípravou (když už máme toho radiologa u zkoušky), neměl bych námitek.

 
Print Friendly and PDF


Pomohl vám můj web? Zvažte jeho pravidelnou, nebo jednorázovou finanční podporu.
 

MUDr. Jiří Štefánek  autor: MUDr. Jiří Štefánek
  kontakt: jiri.stefanek@seznam.cz
  zdroje: základní zdroje textů