Tepny mozku
Tepenné zásobení mozku a jeho jednotlivých struktur je velice obtížné téma, ale my si ho probereme zjednodušeně a zjistíme, že to zase tak složité není. Hlava a mozek jsou totiž v zásadě zásobeny pouze čtyřmi hlavními tepnami, jde o párovou arteria carotis interna a párovou arteria vertebralis.
Arteria carotis interna vzniká jako odstup ze stranově příslušné arteria carotis communis a arteria vertebralis je větví příslušné arteria subclavia. Obě arteriae vertebrales se spojí do nepárové arteria basilaris a ta pomocí tepenných spojek spolu se zmíněnou párovou arteria carotis interna dává základ kruhovité cévní struktuře, ze které pak vybíhá většina tepen zásobujících mozek a mozeček. A tuto strukturu označujeme jako Willisův okruh.
Schéma - pohled na mozek zespodu se základními tepnami
Hlavní tepny vystupující z Willisova okruhu a dalších zmíněných cév:
- Arteria superior cerebelli
- Arteria anterior inferior cerebelli
- Arteria posterior inferior cerebelli
- Arteria spinalis anterior - Vzniká spojením obou vertebrálních tepen a vede krev směrem kaudálně po přední straně míchy po celé její délce.
Schéma Willisova okruhu a přilehlých tepen, červené šipky ukazují směr krve
Proč je to důležité?
Důležité je to proto, že tyto tepny mohou být postiženy uzávěrem se vznikem ischemické mozkové mrtvice. Krevní sraženina může vzniknout v místě uzávěru, ale častěji jde o zanesení krevní sraženiny z jiné části těla, typicky z levé poloviny srdce (viz levé ouško v srdečních oddílech) při fibrilaci síní. Většina těchto sraženin jde cestou arteria carotis interna a tak nás z obrázku nepřekvapí, že nejčastěji takto uzavřenou tepnou bude příslušná arteria cerebri media, nebo některá její větev.
Obě arteriae vertebrales mají úzký anatomický vztah ke krčním obratlům. U seniorů bývají tepny postiženy aterosklerózou a krční páteř degenerativními změnami. Při záklonu hlavy pak může dojít k nadměrnému zúžení vertebrální tepny a narušení toku krve do zadní části mozku. To vede k poruše rovnováhy s rizikem pádu. Stav se označuje jako syndrom vertebrální tepny.
Mozkové kapiláry
U mozkových kapilár je hlavní důležitá informace ta, že většina z nich je od mozkové tkáně oddělena tzv. hematoencefalickou bariérou. O jejím významu si můžete přečíst v příslušném textu.
Žíly mozku
Žilní systém mozku je poněkud komplikovaný. Je tvořen četnými menšími žilami, které můžeme rozlišit na povrchové a hluboké. Tyto žíly nemají chlopně, bohatě anastomozují a ústí do velkých splavů. Splavy taktéž nemají chlopně, nemají typickou žilní stěnu (chybí svalová vrstva) a probíhají uvnitř dura mater (sinus durae matris).
Krev z těchto žilních splavů nakonec vtéká do párové vena jugularis interna, která odvádí krev z hlavy. Kromě toho je krev z hlavy odváděna párovou vena vertebralis a vena jugularis externa.
Příklady některých důležitých splavů:
- Sinus sagittalis superior – Jde o velký splav, který probíhá sagitálně zepředu ve střední čáře klenby lebeční. Po jeho cestě do něj ústí V místě známém jako confluens sinuum (soutok splavů) na zadní straně lebky se do něj vlévá sinus sagittalis inferior a do stran vybíhá pravý a levý sinus transversus. Do sinus sagittalis superior prominují četné arachnoidální klky, kterými do žilního splavu filtruje mozkomíšní mok.
- Sinus sagittalis inferior – Jde o menší splav, který probíhá sagitálně ve střední čáře zepředu podobně jako větší sinus sagittalis superior. Konec průběhu tohoto sinu se označuje jako sinus rectus a ten se zadní straně lebky v místě confluens sinuum (soutok splavů) napojuje na výše zmíněný sinus sagittalis superior.
- Sinus transversus – Jde o párový splav (levý a pravý), který odstupuje z confluens sinuum. Poslední číst tohoto splavu je esovitě zahnutá a označuje se jako sinus sigmoideus. Tento splav postupuje k otvoru v lebce známém jako foramen jugulare a zde ústí do stranově příslušné vena jugularis interna.
- Sinus occipitalis – Probíhá od confluens sinuum k velkému týlnímu otvoru v lebce (foramen magnum), v tomto místě se rozděluje na pravý a levý sinus marginalis. Oba sinus marginales mají spojky do sinus cavernosus.
- Sinus cavernosus – Jde o párový splav v blízkosti kosti klínové. Anatomicky je velmi zajímavý, protože se uvnitř a v jeho okolí nachází řada důležitých anatomických struktur. Probíhá jím arteria carotis interna a některé nervy (III., IV. a část V. hlavového nervu). Pravý a levý sinus cavernosus jsou propojeny, mezi nimi leží hypofýza a v těsné blízkosti je i křížení optických nervů (chiasma opticum). Sinus cavernosus je menšími spojovacími splavy napojen na stranově příslušný sinus sigmoideus.
Schéma - některé mozkové splavy (zjednodušeně)
