Mozkové pleny (meningy) je lepší označit jako obaly centrálního nervového systému (CNS), protože pokrývají mozek i míchu. Jsou velice důležité z řady důvodů. Na povrchu je tvrdá plena (dura mater), hlouběji pod ní je pavučnice (arachnoidea) a pod ní je měkká plena (pia mater). 

  • Dura mater - Jde o pevnou vazivovou vrstvu, která je těsně pod periostem lebečních kostí. Mezi periostem a dura mater tedy není žádný volný prostor. Na některý místech vytváří dura mater duplikatury, které tvoří stěny mozkových splavů. Tyto duplikatury pronikají směrem k mozkové tkáni a vytvářejí septa, jako je například falx cerebri a tentorium cerebelli

  • Subdurální prostor - Jde o úzký prostor mezi dura mater a arachnoideou, za normálních okolností není na zobrazovacích metodách prakticky vidět.

  • Arachnoidea - Jde o tenkou vazivovou střední vrstvu. Arachnoidea je bohatě prokrvena. V místě mozkových splavů se do nich místy arachnoidea vyklenuje jako tzv. arachnoidální granulace, kterými se do mozkových splavů filtruje mozkomíšní mok. (V místech těchto granulací je lokálně narušena integrita dura mater.)

  • Subarachnoidální prostor - Jde o prostor mezi arachnoideou a pia mater. Je vyplněn mozkomíšním mokem, který se sem dostává z komorového systému mozku a vyskytuje se zde drtivá většina větších mozkových cév. V některých místech je subarachnoidální prostor dosti široký a tato místa označujeme jako tzv. cisterny. Většina je jich na různých místech okolo mozku, ale ta klinicky možná nejdůležitější je lumbální cisterna pod míchou v bederní části páteře. Mícha totiž končí v úrovni páteře L2, ale subarachnoidální prostor vyplněný mozkomíšním mokem pokračuje až do úrovně páteře S2.

  • Pia mater - Pia mater je vnitřní bohatě prokrvená tenká blána, která velmi přesně kopíruje povrch CNS

Schéma - meningy včetně mozkového splavu (duplikatura dura mater) a arachnoidálních granulací

 

Proč je to důležité?

  • Při podráždění mozkových plen patologickým procesem (zejména záněty) vzniká tzv. meningeální syndrom.

  • Meningitidy jsou záněty mozkomíšních obalů, obvykle bývají infekční a na mozku mohou přecházet na mozkovou tkáň (meningoencefalitidy). Bakteriální meningitidy mívají relativně vysokou úmrtnost. Více najdete v příslušném textu.

  • Epidurální krvácení je krvácení do oblasti mezi dura mater a periost. Je méně časté a je tepenné. Typicky jde o následek většího traumatu spánkové oblasti, které poškodí tepnu arteria meningea media. Prognóza je bez včasné diagnózy a terapie velmi špatná. Více najdete v příslušném textu.

  • Subdurální krvácení je krvácení mezi dura mater a arachnoideu. Jde o žilní krvácení, které je častější a typicky bývá následkem pádů s údery do hlavy. Prognóza je individuální, malá subdurální krvácení se nemusí projevit a postupně se vstřebají, větší je nutné řešit neurochirurgicky. Více opět najdete v příslušném textu.

  • Subarachnoidální krvácení (SAK) je velice závažné krvácení do subarachnoidálního prostoru. Méně často bývá následkem traumatu, spíše jde o důsledek ruptury některé mozkové cévy (může jít o její aneurysma). Příznaky bývají dramatické, jde o stav velice závažný. V likvoru je přítomna krev. Více najdete v příslušném textu.

  • Epidurální anestezie je anesteziologický postup, při které je malé množství anestetika podáno do páteřního kanálu do epidurálního prostoru míchy. Důsledkem je dočasné vyřazení přenosu vzruchů nervovými vlákny z částí těla pod místem aplikace anestetika. Metoda má využití zejména v prevenci vzniku bolestivých vjemů.

  • Lumbální punkce je punkce subarachnoidálního prostoru v bederní oblasti pod zakončením míchy (výše zmíněná lumbální cisterna). Cílem je zisk vzorku likvoru. Bližší informace najdete v příslušném textu.

 


Pomohl vám můj web? Zvažte prosím jeho pravidelnou, nebo jednorázovou finanční podporu.
 

  autor: MUDr. Jiří Štefánek
  zdroje: základní zdroje textů