Skip to main content

Vakcíny proti COVID-19

(psáno v prosinci 2020)

Vakcinace proti COVID-19 se postupně blíží, v této chvíli začíná z evropských zemí očkovat Velká Británie. Jistě si neškodí říci nějaké informace o vakcínách, které se používají, nebo v blízké budoucnosti používat budou. Omluvte prosím fakt, že nejsem vakcinolog, a některé informace nemusí být proto nejpřesnější. Kromě toho mějte na paměti, že řada informací o typu vakcíny a podobě očkování stále není dořešená. Časem Ministerstvo zdravotnictví jistě vydá něco lepšího.

Vakcín proti Covid-19 se vyvíjí velké množství, mnohem víc, než byste čekali. Jejich seznam můžete najít na stránkách WHO:

Případně soubor ze zmíněných stránek je ke stažení zde.

Pro nás ale nejsou zdaleka všechny validní. S dovolením jsem vybral některé z nich, které považuji za nejvýznamnější, a dal je do tabulky. Modře jsou označené tři vakcíny, které se t.č. uchází o schválení EMA (Evropská léková agentura) – jde o vakcíny Pfizer, AstraZeneca a Moderna. Je tedy pravděpodobné, že na území ČR se začne očkovat některou z těchto vakcín. Nečekám, že v první fázi budeme mít velký luxus výběru z více očkovacích látek.

- Vakcína Pfizer začíná být v prosinci 2020 aplikována ve Velké Británii a dne 04.12.2020 ji schválil Bahrajn.

- Vakcína Sputnik V (Gamaleya Research Institute) je aplikována v Rusku a je vyvážena do řady dalších států.
 

COVID vakciny - prosinec 2020



Efektivita
Efektivita modře znázorněných vakcín je vždy nad 90%. Abychom si mohli efekt lépe představit, tak u Pfizer/BioNtech byla účinná vakcína (nebo neúčinné placebo) podána 43,000 dobrovolníkům. Při hodnocení 170 Covid nákaz z této skupiny bylo pouze 8 lidí z podskupiny se skutečnou vakcínou, zatímco 162 nakažených bylo ze skupiny s placebem.


Vyráběné typy vakcín
Inaktivovaná – Vakcína obsahuje usmrcený patogen, který se nemnoží, ale umožní vznik imunity.

Subjednotková – Modernější vakcíny, virové částice se v nich rozštěpí a purifikují (čistí), odstraněním toxických částí virového antigenu se snižuje reaktivita a nežádoucí účinky. Příkladem jsou očkovací látky proti chřipce.

Vektorová – Nové vakcíny, v nichž je cílový gen vložen do neškodného mikroorganizmu (např. nějakého viru), který začne produkovat cílový antigen. Proti tomuto antigenu pak v lidském těle vznikne imunitní reakce.

RNA – Nejmodernější typ vakcíny obsahuje syntetickou RNA. Po vstupu do buněk očkovaného v nich vyvolá RNA tvorbu virového proteinu, proti kterému následně vznikne imunitní reakce. RNA vakcína nemění DNA očkovaného. Vzhledem k tomu, že tyto vakcíny budí řadu negativních emocí, dovolil jsem si o nich zpracovat vlastní text.
 


Princip RNA vakcín (velmi zjednodušeně): Do buňky je aplikována sekvence mRNA, která buňku přinutí vytvořit povrchový bílkovinný antigen charakteristický pro mikroorganizmus způsobující určitou infekční nemoc. Antigen se následně dostane na povrch buňky, to umožní jeho kontakt s imunitním systémem a vznik odolnosti. Více najdete v příslušném textu.



Bezpečnost vakcín
Vakcíny budou muset projít schvalovacím procesem EMA a lze tedy očekávat, že budou bezpečné. Prakticky všechny byly vyzkoušeny na velmi velkém počtu dobrovolníků a bez významných vážných nežádoucích účinků. V řadě případů budou vakcíny nepochybně vyvolávat akutní reakce charakteru krátce trvajících chřipkovitých příznaků, což jsou ale příznaky vznikající imunitní reakce.

Chcete-li ujištění, že vakcíny budou stoprocentně neškodné, tak to vám nikdo nedá, obzvláště pokud byste vyžadovali nějakou záruku, že jsou stoprocentně vyloučené nějaké dlouhodobé následky. To ovšem platí pro jakýkoliv léčivý přípravek. Opožděné nežádoucí účinky jsou u vakcín dost nepravděpodobné a pokud bychom je chtěli skutečně vylučovat u každého léku, nemohli bychom používat prakticky žádný z moderních účinných preparátů. Vývoj léků by to zcela paralyzovalo. Představte si, že léky vyvinuté v roce 1990 by teprve nyní ukončovaly testování na dobrovolnících s tím, že za desítky let jejich podávání se neprokázaly u testovaných žádné významné vedlejší účinky.

On vůbec vztah řady lidí k vakcínám je selektivně úzkostný. Bylo by zajímavé zjistit, kolik lidí má strach z vakcíny, ale přitom do sebe s klidem a často cpou léky ze skupiny nesteroidních protizánětlivých léků (Ibalgin, Ibuprofen a další), které jen v USA odhadem usmrtí tisíce lidí ročně, a které mohou při dlouhodobém užívání poškodit řadu orgánů. Vzali jste si jako vždy Paralen na horečku? A nevadí vám, že jste si právě vzali lék, který by vám už při užití dvou krabiček způsobil akutní selhání jater? Nevadí. Jiný příklad jsou léky na ředění krve. Ročně způsobí velké množství krvácivých komplikací, v některých případech fatálních, ale lidé je přesto užívají. A víte proč? Protože u léků je z nějakého důvodu jednoduché pochopit, že jejich klady převažují nad zápory. U vakcín je to ovšem psychologický problém.

Speciálně poznámka k RNA vakcínám: RNA vakcíny fungují v cytoplazmě a nijak nezasahují do jaderné DNA. Lidsky řečeno: RNA vakcína nemění DNA informaci buňky. Pokud se bojíte toho, že vám podobná vakcína způsobí genetickou mutaci v buňkách, ač pro to nic nesvědčí, pak malá otázka: Kouříte a pijete příležitostně, nebo dokonce pravidelně alkohol? Látky přítomné v cigaretovém kouři i alkohol mají na rozdíl od RNA vakcín prokázané mutagenní schopnosti...


Motivace farmaceutických firem
Víte jaká je motivace farmaceutických firem k vývoji vakcín a léků? Zisk. To ovšem není z mé strany kritika, naopak tuto jasnou a průhlednou motivaci osobně vítám. Firma vyrábějící nějaké produkty, bude mít zisk za předpokladu, že její produkty budou kvalitní. Vývoj léků a vakcín je extrémně drahý a riskantní. Když si vezmeme, k jak velkému pokroku ve farmakoterapii za posledních 30 let došlo, tak si ty „nenažrané farmakoncerny“ ty peníze skutečně zaslouží.


Koho očkovat nejdříve?
Očkováni budou zdravotníci, senioři a rizikoví pacienti. Přesné plány budou teprve vytvořeny.


Pacienti s poruchami imunity, autoimunitními nemocemi aj.
Hodně lidí s vážnějšími chronickými chorobami se ptá, zda mohou být očkováni. Obvykle je odpověď ano, nicméně rozhodovat by měli lékaři-specialisté, kteří se o tyto pacienty starají. U lidí s poruchami imunity a u nemocných užívajících imunosupresiva bych neočekával nějaké zvláštní nežádoucí účinky, ale zcela jistě bych čekal nižší efekt vakcíny. Jistě platí, že u každého pacienta, kde máme pochyby, bychom v zásadě měli uvažovat takto: Je pro tohoto jedince bezpečnější vakcína, nebo prodělání Covid-19?


Doba ochrany
Není jisté, jak dlouhý ochranný efekt bude vakcína mít. Odhaduje se spolehlivý protektivní efekt minimálně 6 měsíců, ale to není až tak důležité. Je příliš brzy na definitivní hodnocení a lze očekávat, že skutečná doba ochrany bude výrazně delší, odhadoval bych klidně i roky. Virus SARS-CoV-2 má řadu nepříjemných vlastností, ale podle všeho mutuje méně než virus chřipky. Tuhle informaci o ochranném efektu vakcín ale berte spíše jako můj názor prozatím nepodložený fakty.


Očkovat lidi po prodělaném Covid-19?
Pokud má člověk po Covid-19 dostatek protilátek, bylo by to asi zbytečné. Na druhou stranu se mi zdá dost složité měřit lidem protilátky a pak se rozhodovat mezi očkováním a neočkováním. Jednodušší mi přijde očkovat každého, kdo s tím bude souhlasit.


Považuji osobně vakcínu za bezpečnou a nechám se já osobně očkovat?
Upřímně řečeno ani člověk se zdravotnickým vzděláním výrobě moderních vakcín detailně nebude rozumět (pokud se problematikou vakcín dlouhodobě nezabývá), proto jde spíše o otázku důvěry. Krátce řečeno - pokud Evropská léková agentura vakcínu schválí a pokud Česká vakcinologická společnost bude považovat vakcínu za bezpečnou, budu těmto organizacím důvěřovat. Očkovat se nechám. Sice jsem Covid-19 prodělal, ale dlouhodobě vakcinaci jako elegantní řešení Covidu propaguji a tak bych měl jít příkladem.


Dobrovolnost a hrazení vakcíny
Další důležitou informací je, že vakcína bude hrazená ze zdravotního pojištění, a že bude dobrovolná. Oboje vítám. Slovo dobrovolný nicméně musíme brát s určitou rezervou. Vakcína určitě nebude nikomu aplikována násilím, ale přesto se dá předpokládat, že její odmítnutí bude mít jisté následky. Osobně bych očekával zejména různé překážky v cestování do zahraničí. Postoj ČR v tomto ohledu nemusí být rozhodující, pokud se k podobným opatřením uchýlí cílové zahraniční státy. Nejde o nic nového, například očkování proti žluté zimnici je vyžadováno při vstupu do řady států a bez něj má cestovatel smůlu. V případě Covid-19 bych nicméně při cestování předpokládal existenci jednoduché alternativy – neočkovaný člověk bude muset prokázat svou negativitu aktuálním testem, který ale placený ze zdravotního pojištění nebude. Každý si tak bude moci svobodně zvolit mezi očkováním hrazeným ze zdravotního pojištění a opakovaným testováním, které si bude platit sám. Mému pojetí svobodného rozhodování to neodporuje. To, co nazýváme svobodným rozhodováním je ve skutečnosti prakticky vždy rozhodování ovlivněné různými zevními faktory.


Závěr
Tento článek má lidskou formou podat nějaké základní informace, ale nechci jím nějak agresivně vyzývat k očkování. Naopak musíme pochopit, že řada lidí bez zdravotnického vzdělání bude k moderním vakcínám, kde se to hemží slovy jako RNA, geny, vektory apod., přistupovat s určitými přirozenými obavami. Uvědomme si ale jedno – byli jsme tento rok jako národ pandemií do určité míry názorově rozděleni na jedince, kteří považují epidemickou situaci za vážnou, a na jedince, kteří považují epidemii a související opatření za šílenství a nafouknutou bublinu. Bez ohledu na to, do které skupiny patříte, jsme letos všichni společně prožili řadu nelehkých měsíců a nyní máme šanci se zase sjednotit ve snaze tuto vážnou situaci, či šílenost (jak je libo) ukončit a nastolit relativně normální poměry.


Zdroje
www.who.int
https://en.wikipedia.org
https://www.theguardian.com
 


Pomohl vám můj web? Zvažte jeho pravidelnou, nebo jednorázovou finanční podporu.
 

  autor: MUDr. Jiří Štefánek
  kontakt: jiri.stefanek@seznam.cz
  zdroje: základní zdroje textů