Skip to main content
 


Co dělat při infekci dýchacích cest?

Začíná rok 2020 a s ním tradiční epidemie infekcí dýchacích cest včetně chřipky. Letošní období epidemie je okořeněné do jisté míry iracionálním strachem z infekce novým koronarovirem původem z Číny, ačkoliv jeho reálná nebezpečnost není podle všeho vysoká. Tento text jsem sepsal na prosbu a s pomocí paní doktorky Kateřiny Chvojkové, která na interní ambulanci opět jako každoročně očekává nápor ne vždy indikovaných pacientů. Paní doktorce za nápad i za spolupráci moc děkuji.

Objeví-li se u vás příznaky infekce nosohltanu a dýchacích cest (rýma, kašel, bolest v krku, únava, bolesti svalů a kloubů, zvýšená tělesná teplota aj.), pak s největší pravděpodobností trpíte virózou a nikoliv bakteriální infekcí. Existuje celá řada virů způsobujících podobné infekce od adenovirů přes rhinoviry, koronaroviry až po virus chřipky. Neexistuje lék, který by vás vyléčil, vyléčí vás pouze váš vlastní organizmus a jeho imunitní systém. K tomu potřebujete zejména odpočinek na lůžku, klid a dostatek teplých tekutin. Od řady příznaků mohou pomoci volně prodejné přípravky na rozpouštění hlenů, přípravky proti kašli a léky snižující tělesnou teplotu. A nyní již odpovědi na některé časté otázky:

Jsem infekční?
V ambulanci se na to ptá nečekaně hodně lidí. Odpověď je, že pravděpodobně ano. Ať viróza, nebo bakteriální infekce, obojí je nakažlivé. Nakažlivost konkrétní infekce roste při kýchání a kašli.

Mám nosit roušku?
Vloni by tato otázka asi nikoho nenapadla, letos si ji jistě řada lidí vzhledem k epidemii koronaviru pokládá. Pokud jste nachlazení, je použití roušky dobré při kontaktu s jinými lidmi v uzavřeném prostoru (např. čekárna před ordinací), protože při kašli snižujete rozstřikování infekčních kapének do okolního prostoru. V ČR není užívání roušek zvykem, je to však obvyklé v asijských státech a jde o jistý projev ohleduplnosti.

Mám navštívit lékaře?
Z medicínského pohledu to u běžných viróz není vlastně vůbec potřeba, nicméně reálně je to nutné kvůli vystavení pracovní neschopnosti.

Jakého lékaře mám navštívit?
Ideálně byste měli navštívit svého praktického lékaře v běžné pracovní době. Rozhodně je chybou vyhledávat s podobnými příznaky služby LSPP (pohotovost) v odpoledních hodinách, nebo dokonce specializované interní ambulance v hodinách nočních. Dodejme ostatně, že lékaři LSPP nevystavují pracovní neschopnosti.

Jak mi lékař může pomoci?
Lékař vás vyšetří, pohledem do dutiny ústní může vyloučit angínu a následně rozhodne o dalším postupu. Na základě vašich obtíží, hodnoty CRP a případně dalších okolností vyhodnotí, zda potřebujete antibiotika, či nikoliv. Kromě toho může zajistit provedení výtěru horních cest dýchacích ke zjištění přítomnosti škodlivých bakterií (s následnou antibiotickou terapií dle citlivosti). A na závěr to hlavní pro pracujícího člověka - lékař vám vystaví pracovní neschopnost jakožto zásadní součást vaší léčby.

Dostanu antibiotika, když je mi hodně zle?
To není jisté. Antibiotika dostanete tehdy, pokud bude mít lékař podezření na bakteriální infekci. Rozhodování není jednoduché, nadbytečné předepisování antibiotik může být z dlouhodobého hlediska velmi škodlivé. Kromě zhodnocení klinického stavu může velmi pomoci výše zmíněné CRP. Hodnoty pod 5 jsou normální, hodnoty 6-30 svědčí spíše pro infekci virovou, nad 30 spíše pro bakteriální. Vtip je v tom, že hladina CRP nemusí odpovídat subjektivnímu vnímání obtíží, tj. člověk s CRP 6 se může cítit mnohem hůř než člověk s CRP 40 (mohu osobně potvrdit z vlastní zkušenosti). Na virovou infekci nejenže antibiotika nezaberou, ale mohou vám způsobit zbytečné obtíže (alergie, průjmy, vaginální mykózy u žen apod.).

Jak dlouho budu nemocný?
Říká se, že léčená chřipka trvá týden a neléčená sedm dnů. Není to tak docela pravda. Za prvé příznaky virové infekce dýchacích cest včetně chřipky většinou trvají více než týden, dost často jsou to týdny dva. Za druhé se má neléčená viróza (myšleno u člověka chodícího do zaměstnání, který nerespektuje klid na lůžku) tendenci protahovat, případně na ni rády nasedají infekce bakteriální. Tento nepříjemný stav se pak vleče i řadu týdnů a následné pocity únavy a vyčerpání pak trvají třeba i měsíce.

Jak se mohu zaléčit sám?
Virózu můžete kromě opakovaně zmiňovaného odpočinku a teplých tekutin léčit těmito volně dostupnými léky:

Antipyretika - na sražení tělesné teploty, není vhodné užívat při teplotách do 38°C

1) Paracetamol 500mg tbl (Paralen, Panadol, Coldrex) 1-2 tbl po 4-6 hodinách, maximální denní dávka 4g/den, nekombinovat s dalšími léky obsahujícími paracetamol, nekombinovat s acetylcysteinem (např. ACC), protože se snižuje účinek paracetamolu, nástup účinku 30 minut

2) Ibuprofen 400mg tbl (např. Ibumax, Ibalgin) 1 tbl á 8 hod, méně vhodné pro osoby užívající léky na ředění krve, nevhodné pro osoby po prodělaném krvácení do gastrointestinálního traktu, nejdelší antipyretický účinek až 8 hod


Mukolytika - (většinou lze zakoupit ve formě kapek, či tablet) při vlhkém kašli, neužívat na noc, nekombinovat s antitusiky (hrozí hromadění rozpuštěných hlenů v dýchacích cestách)

1) Ambroxol 30 mg tbl (Ambrobene, Ambrosal) 1 tbl 2x den
2) Bromhexin 8mg tbl 1-2 á 8 hod, roztok 12mg/ml 15-30 kapek 3x den


Antitusika - při suchém kašli, nekombinovat s mukolytiky

Butamirát:
  • Sinecod sirup 0,15% 15ml 4x den
  • Tusin 4,62mg/ml 30 kapek 3x den
  • Stoptusin (kombinace s guaifenesinem) 0,8mg/ml + 20mg/ml 5ml 3x den
Levodropropizin: Levopront kapky 20 kapek 3x denně

Erdostein
: Erdomed - tablety jsou na předpis, ale prášek pro přípravu vodné suspenze je na volný prodej. Tato forma je určeá primárně pro děti, ale mohou ve vyšší dávce užívat i dospělí. Dávka pro dospělé je 8,5 ml vytvořené suspenze (300 mg) 2–3krát denně.
 
 
 


Pomohl vám můj web? Zvažte jeho pravidelnou, nebo jednorázovou finanční podporu.
 

MUDr. Jiří Štefánek  autor: MUDr. Jiří Štefánek
  kontakt: jiri.stefanek@seznam.cz
  zdroje: základní zdroje textů