Skip to main content
 



Fyziologie

Fyziologie (ZS i LS)

 

Fyziologie je nyní po vtlačení anatomie do prvního ročníku zřejmě nejrozsáhlejší předmět ve druháku. Výuka probíhá na ústavu fyziologie na Albertově klasickou formou povinných seminářů a nepovinných přednášek. Systém výuky je velmi otravný a protivný. Jeho základem jsou body, body, body. Za přítomnost na semináři dostanete 1 bod. Dvakrát za semestr se píše tzv. 4bodový test (dostanete za něj max. 4 body). Plus k tomu se na konci každého semestru píše zápočtový test. Když zápočtový test nenapíšete, jsou vám body na h.....

 

Na zkoušku jste samozřejmě připuštěni až při získání dostatečného počtu bodů. Pokud vám na konci roku nějaké body chybí, jste z daných témat (z nichž body chybí) přezkoušeni. Za nás zkoušel as. Hrachovina a prý to nebylo nic příjemného. Je pravidlem, že k němu chodí studenti na několikrát a značně jim to nabourá zkouškový harmonogram. Bez bodů nebo bez jejich nahrazení totiž ke zkoušce nemůžete.

 

Přednášky: Klasické nepovinné přednášky- někdy jsou dobré, někdy nudné a někdy máte neodbytný pocit, že sedíte na matfyz a nikoliv na medicíně. Určitě choďte na přednášky profesora Langmeiera. Zejména fyziologii CNS umí vysvětlit dost dobře a pamatuje si obličeje. Navíc občas řekne nějakou zajímavost, a když mu ji na zkoušce chytře zopakujete, máte výrazné body navíc. Na druhou stranu pokud neznáte věci, které přednášel, může to mít u zkoušky negativní dopad na vaše hodnocení.

 

 

Semináře (neboli praktická cvičení): Velmi otravná záležitost, protože moudré vedení fyziologického ústavu rozhodlo je trochu znevšednit a dalo asistentům pokyny, že vás mají ze seminářů vyhazovat (a nedat vám onen bod za prezenci). Asistenti vás tedy na začátku semináře budou zkoušet ústně či písemně na znalosti látky onoho semináře a v případě neznalosti vás vyhodí a vy si musíte jít nahrazovat téma daného semináře s jinou skupinou (a být znovu vyzkoušeni, samozřejmě). Mám pocit, že toto vyhazování není správné a mám i jisté pochybnosti, že je v souladu se studijním řádem- ne že by na tom na naší škole nějak záleželo. Někteří asistenti jsou rozumní a to zkoušení se u nich dá vcelku v pohodě zvládnout, někteří jsou hovada a vyhazují studenty s oblibou.

Vyhozený student pak musí kontaktovat toho samého či jiného asistenta a poprosit ho, jestli by si daný seminář nemohl nahradit s jinou skupinou. Asistent mu to může a nemusí milostivě povolit. A i když to povolí, pak může onoho studenta znovu vyhodit. Prostě je to nepříjemné, zabírá to čas a dává to asistentům do rukou vcelku velké pravomoci nad studenty. Někteří z nich si to velmi užívali. Na praktických cvičeních se jinak dělají různé pokusy a zejména se můžete těšit na pokusy na potkanech. Až budete řezat či zašívat potkany tupými nástroji, nebo do chudáka špatně uspaného potkana pouštět elektrický proud, vzpomeňte si na mně. Já mám ke zvířatům kladný vztah a tak už se mi zejm. ta elektrika moc nelíbila.

 

 

Čtyřbodové testy: Jejich podoba a obtížnost záleží na vašem asistentovi.

 

 

Zápočtové testy: Píší se na počítačích a nejsou moc vynesené. Jsou multiple choice a dost obtížné. Některé otázky jsou stupidní, a jako kdyby dělané někým z matfyzu či co. Za nás neexistovala předem daná hranice úspěšnosti a stanovila se po prvním dnu tak, že první den test napsalo 75% studentů. Pro další dny už byla tato hranice fixní. Pokud tenhle systém zůstal zachován, tak se modlete, aby test pondělní skupina pořádně zvorala.

 

Aktualizace 2013: Nyní je prý test dělaný tak, že je nutné ho napsat minimálně na 50% z maximálního množství bodů. Větší důraz je kladen na otázky, jejichž špatné zodpovězení by znamenalo pro pacienta ohrožení jeho života apod. Snad bylo kolegům dokonce sděleno, že při závažné neznalosti bude test automaticky hodnocen jako neúspěšný, ale to nemohu blíže potvrdit, ani vyvrátit.

 

Jen tak na odbočku jedna kolegyně ode mě z kruhu zimní zápočtový test nenapsala o jediné procento a tak šla pana as. Hrachovinu zodpovědného za výuku poprosit, jestli by s tím nešlo něco udělat (třeba jestli by ji neprozkoušel, když je to jen jedno pitomé procento). Pan asistent ji chvilku ponižoval dotazy na různé volovinky a pak ji samozřejmě vyhodil s nepořízenou.

 

Předzkouškový test: Před zkouškou se píše test z EKG, kde stačí vyhodnotit křivku, pravidelnost rytmu, typ rytmu, frekvenci a tak podobně. Někteří zkoušející prý k výsledku testu přihlíží (prof. Kittnar, doc. Marešová), jiní zase ne.

 

 

Zkouška: Po tom všem negativním skončím pozitivně. Zkouška po vší té buzeraci byla docela dobrá, i když záleží na tom, kdo vás bude zkoušet. Většina zkoušejících byla vcelku rozumná, ale klasická záchranná otázka paní doc. Marešové (jádra amygdaly) mi připomíná záchranný kruh vyrobený z betonu. Záchranná otázka prof. Myslivečka jsou prý zase jádra thalamu. Samozřejmě se vyhazuje hodně a několik desítek lidí neudělá ani na 3x a musí opakovat. Pan profesor Kittnar je docela hodný, rád se prý u zkoušky ptá na EKG (což je podle mně dobře).

 

 

Učební materiály: Základem je nepochybně učebnice Základy fyziologie od prof. Kittnara. Učit se můžete také z učebnice od Trojana, velmi dobrá (a drahá) je i učebnice od Gannonga. Neurofyziologie je v knize o neurovědách od MUDr.  Myslivečka. Její kapitoly v podstatě kopírují zkouškové otázky, takže doporučuji. Podařilo se mi najít také docela rozsáhlý učební text z fyziologie na internetu. Kolegyně Michaela Stará byla tak laskavá, že mi poslala vypracovanou fyziologii, doporučuji. Dále velmi děkuji Ondřeji Přímanovi za další materiály: vypracované otázky z fyziologie 2009/2010 - autor CabiCz, Langošovy špeky (...ehm, předpokládám, že se jedná o oblíbené otázky prof. Langmeiera:) ) a příklad zkouškového EKG. Kromě toho si můžete stáhnout nějaké ukázky zápočtových testů ze zimního semestru (zip), další testy zimního semestru (pdf) a některé otázky z letního zápočtového testu.

 

 

Verdikt: Vcelku zajímavý předmět s velmi otravným způsobem výuky a velkou zkouškou. Budete nuceni se učit průběžně, ale i tak mu před zkouškou takové 3 týdny dejte.

 
Print Friendly and PDF


Pomohl vám můj web? Zvažte jeho pravidelnou, nebo jednorázovou finanční podporu.
 

MUDr. Jiří Štefánek  autor: MUDr. Jiří Štefánek
  kontakt: jiri.stefanek@seznam.cz
  zdroje: základní zdroje textů