Skip to main content
 


COVID-19 - shrnutí na závěr

(Psáno 06.06.2020) Vlastně jsem uvažoval, jestli tento text ještě psát, protože těžko v něm vymyslet na téma COVID-19 něco nového, ale převládlo ve mne nakonec přesvědčení, že by si to ta několikaměsíční nemilá situace vyloženě zasloužila.

Hodně jsem toho napsal v předchozích článcích a nechci se moc opakovat. Rád bych jen vyjádřil, že jsem se současným výsledkem krize v ČR více než spokojený. Zásluhou nás všech jsme v porovnání s řadou jiných států vyšli z kritické situace se ctí a s pouhými cca 300 mrtvými. To je skvělé číslo, pokud tedy chceme použít slovo „skvělý“ ve větě o několika stovkách mrtvých. Počet nakažených byl zatím zřejmě mizivý, osobně bych ho odhadoval na několik desítek tisíc jedinců. Denní nárůst nakažených se jeví velmi pozvolný a COVID-19 se v těchto týdnech zdá zcela pod kontrolou. K promořování sice dochází, ale je velice pomalé. Lepšího výsledku prakticky nešlo dosáhnout. Abych zopakoval to, co jsem psal už vícekrát – COVID-19, je-li pod kontrolou, je taková horší chřipka, nejde o žádný mor. Virus působí značné problémy pouze v oblastech, kde se jeho šíření dostane mimo kontrolu a tomu v ČR bylo úspěšně zabráněno.

Jistě teď budeme počítat, kolik to stálo peněz (hodně), a budeme srovnávat, které národy zvládly krizi lépe než my*. Tak už to chodí a ne vždy půjde o příjemná zjištění. Vzpomeňme si však na začátek krize, kdy se národ do určité míry spontánně semkl, začaly se šít a dobrovolně nosit nedostatkové roušky, vyráběla a distribuovala se dezinfekce a lidé si nezištně v řadě věcí pomáhali. Bylo to něco, co jsem do té doby osobně nezažil a od té doby na náš národ nahlížím s mnohem větší úctou, než tomu bylo dříve. My Češi máme tendenci být k sobě někdy až příliš kritičtí a tato krize ukázala, že jsme v mnoha ohledech lepší, než by se mohlo zdát.

COVID-19 už toho času přestal být v ČR primárně zdravotnickým problémem a stala se z něj věc politická. Dalo se to čekat. Vládní strany budou tvrdit, že situaci zvládly skvěle, opoziční strany budou poměrně logicky tvrdit pravý opak a naznačovat, že ony by to zvládly mnohem lépe. Mějme pro to pochopení, tak už to v demokraciích bývá. A ta pravda bude v tomto případě někde uprostřed. Já osobně budu s uznáním vzpomínat na první týdny krize, kdy se i v politice vytvořila určitá běžně nevídaná křehká jednota - vláda jednala za daných podmínek pozoruhodně rychle a razantně a opozice jí kromě konstruktivní kritiky prozřetelně neházela klacky pod nohy. Budiž za to všem zúčastněným dík.

Pokud jde o slovo „závěr“ v nadpisu tohoto textu, chápejte ho s rezervou. Je dost pravděpodobné, že o skutečný závěr nejde, a že nyní prožíváme pouze určitý oddechový čas předtím, než epidemie zase zesílí. V posledních týdnech jsme slyšeli mnoho odborníků (a rádobyodborníků) českých i zahraničních, kdy někteří nám zcela suverénně oznámili, že další vlna stoprocentně přijde, jiní se stejnou samozřejmostí tvrdí pravý opak. Já mohu do diskuze přispět neochvějným tvrzením, že nevím. Skutečně si v této chvíli nejsem vůbec jistý, jak se do konce roku bude situace vyvíjet.

Jedno vím ale jistě. Pokud se epidemie znovu vrátí, nebude už udržitelné uzavřít stát tak, jak to bylo učiněno letos v březnu. Nákaza nás nicméně v takovém případě nezastihne materiálně a organizačně nepřipravené jako počátkem tohoto roku. Kolegové si jistě vzpomenou na první nepříjemné týdny, kdy epidemie řádila v severní Itálii a začala se šířit do ČR, přičemž řada pracovišť neměla žádné efektivní ochranné pomůcky, nebyla k sehnání dezinfekce, neexistovalo organizované testování a nebyly k dispozici nejen testy, ale ani použitelné doporučené postupy. Fakt, že zejména naši starší kolegové zůstali za této situace v práci a nepřerušili činnost, lze ve světle desítek mrtvých zdravotníků v Itálii (t.č. přes 160 mrtvých lékařů) označit za velkou odvahu.
 

První dny nouzového stavu
První dny nouzového stavu, polovina března 2020. Pamatujete? :)



Během několika měsíců je všechno jinak – například na Vysočině můžeme jako praktičtí lékaři přes internetovou aplikaci pacienty s podezřením na COVID-19 rychle nahlásit a zajistit jejich testování. Máme relativní dostatek ochranných pomůcek a dezinfekce. Hygiena je schopná trasovat nakažené a vyhledávat jejich kontakty, byla zprovozněna chytrá karanténa a řada lidí se na ní dobrovolně podílí staženými aplikacemi v mobilních telefonech (eRouška). Nemocnice v době nouzového stavu mohly vyzkoušet nové rozvržení směn a další opatření tak, aby se zabránilo šíření nákazy mezi zdravotníky, a aby bylo udrženo fungování zdravotnických zařízení. Pro managementy nemocnic to musela být organizační noční můra, ale výsledek stál za to. A takto podobně by šlo ještě dlouho pokračovat. Kromě toho v náš prospěch svědčí pravidla virové evoluce, která byla často zmiňována profesorem Flegrem (příspěvky tohoto vědce doporučuji na Facebooku občas sledovat). Čím déle se daří virus držet pod kontrolou, tím vyšší je šance na selekci méně smrtících kmenů, což snižuje jeho nebezpečnost. Virus se prostě časem učí zabíjet méně svých nositelů, protože je to pro něj nevýhodné.

Jestli se tedy nákaza na podzim začne opět rychleji šířit, měli bychom být schopni ji i bez dalšího pro ekonomiku ničivého lockdownu zvládnout bez zahlcení nemocnic, čímž by všechno dobře dopadlo. Doufám, že v tomto se nemýlím a přeji nám všem do dalších měsíců hodně štěstí.


(* Jistě vás v tomto ohledu bude zajímat, co si myslím o Švédsku, kterému jsem sice fandil, ale přesto jsem jeho cestě moc nedůvěřoval. Celkově to podle mého názoru Švédsko zvládlo úspěšně a s volnějšími opatřeními, než jsme měli my. Je tu však několik „ale“. Za prvé se ukázalo, že obraz zcela volného Švédska vysedávajícího po kavárnách nebyl tak docela pravdivý. Opatření omezujících sociální kontakt neměli málo, řada z nich však měla formu doporučení, která lidé dobrovolně dodržovali - k výrazné redukci sociálních kontaktů došlo ve Švédsku také. Za druhé má do dnešního dne podobně lidnaté Švédsko na COVID-19 asi tak 15x více mrtvých než máme my a řadu týdnů byla podstatná část jejich kapacity JIP zaplněna pouze pacienty s COVID-19. Nejsou to obrovská čísla, ale podstatný rozdíl tu je. Za třetí není moc jisté, nakolik se Švédsko přiblížilo vysněnému modelu stádní imunity, ke kterému směřovalo. Poslední odhady z května hovořily o protilátkách jenom asi u 7% obyvatel v oblasti lidnatého Stockholmu. Takže si dokážu živě představit, že zatímco u nás probíhá diskuze, zda opatření neměla být volnější, ve Švédsku budou probíhat podobné diskuze v opačném duchu. A nic se těmito diskuzemi nevyřeší - každá země si prostě vybrala určitou cestu, tu si prošla a nedá se zpětně určit, co kdyby náhodou...)
 


Pomohl vám můj web? Zvažte jeho pravidelnou, nebo jednorázovou finanční podporu.
 

MUDr. Jiří Štefánek  autor: MUDr. Jiří Štefánek
  kontakt: jiri.stefanek@seznam.cz
  zdroje: základní zdroje textů