Syndrom suchého oka je označení pro celou skupinu chorobných stavů, které vedou k vysychání očí. Vysychání oka je nepříjemné a navíc může způsobovat některé komplikace, které mohou v určitých případech i ohrozit zrak.

 

Příčiny: Syndrom suchého oka může být způsoben kombinací více faktorů, přičemž hlavním mechanizmem bývá snížená produkce slz a jejich zrychlené vysychání.

Ke snížení produkce slz dochází častěji u žen ve vyšším věku, podílí se na tom i některé hormonální změny po přechodu. Snížení tvorby slz (a slin) se kromě toho objevuje při užívání některých léků, pozorováno to bylo například u některých léků na tlak, u hormonální antikoncepce, antidepresiv a antiparkinsonik. Těžší případy mohou být způsobeny autoimunitními záněty, které postihují slzné žlázy. Typickým příkladem je Sjögrenův syndrom. Častější výskyt suchého oka byl nicméně pozorován i u dalších autoimunitních nemocí, jako je například sklerodermie, systémový lupus erythematosus a revmatoidní artritida. A last but not least, snížení množství a kvality slz se připisuje i nedostatku vitaminu A ve stravě.

Zrychlené vysychání slz se více objevuje při pobytu v suchém a klimatizovaném prostředí, u kuřáků a u lidí, kteří dlouhodobě nosí kontaktní čočky. Ke zrychlení vysychání může dojít i v situaci, kdy člověk méně mrká, což se stává například při déletrvajícím sledování obrazovky (televize, počítačový monitor apod). Ze vzácnějších příčin poruchy mrkání jmenujme nedovírání oka při ochrnutí lícního nervu.

 

Projevy: Syndrom suchého oka vyvolává opakované svědění, pálení a zarudnutí očí. Řada lidí si stěžuje na unavené oči a na pocity cizího tělesa v oku. Potíže mohou být značně obtěžující a narušovat postiženému běžný život.

 

Komplikace: Těžší formy syndromu suchého oka mohou být i nebezpečné. Povrch oka by měl být neustále zvlhčován, jinak hrozí jeho poškození a vznik povrchových bakteriálních zánětů rohovky. Na rohovce mohou začít vznikat vředy a může to vést k trvalému zhoršení zraku.

 

Diagnostika: Pacient s výše zmíněnými obtížemi je obvykle vyšetřen očním lékařem. Velice důležitá je v tomto případě anamnéza, protože klinické potíže bývají u mnoha pacientů výraznější, než je objektivní nález na oku. Důležité je znát pracovní prostředí, zda je pacient kuřák a zda nosí kontaktní čočky. Sníženou produkci slz lze ověřit tzv. Schirmerovým testem. V případě podezření na přítomnost nějaké autoimunitní choroby lze vyšetřování dále směřovat daným směrem (konzultace revmatologa, odběry autoprotilátek apod.).

 

Léčba: Pro lehčí případy může postačovat kombinace režimových opatření (především omezení pobytu v suchém a klimatizovaném prostředí) a pravidelná aplikace umělých slz, které se dají koupit v lékárně. U těžších případů, zejména souvisí-li s nějakou autoimunitní nemocí, se musí primárně léčit právě tato choroba.

 


Pomohl vám můj web? Zvažte jeho pravidelnou, nebo jednorázovou finanční podporu.
 

  autor: MUDr. Jiří Štefánek
  kontakt: jiri.stefanek@seznam.cz
  zdroje: základní zdroje textů