Močovod (ureter) je součástí vylučovací soustavy. Jde o dutý párový trubicovitý orgán délky 25-30 cm, který spojuje ledvinnou pánvičku s močovým měchýřem. Má v zásadě jedinou funkci - odvádět moč z ledviny.

 

Průběh močovodu

Močovod sestupuje od ledviny vertikálně dolů v retroperitoneálním prostoru po stranově příslušném musculus psoas. Při své cestě je v úzkém vztahu k řad cév (arteria testicularis u muže, arteria ovarica u ženy, ilické cévy u obou pohlaví apod.) a u muže k ductus deferens.

 

Stěna močovodu

Nejblíže k lumen je sliznice a podslizniční vazivo, nad nimi je svalová vrstva a na povrchu je přítomna vazivová adventicie. Je nicméně nutné probrat si tuto stavbu podrobněji:

  • 1. Sliznice

    • Epitel - V ureteru se nachází speciální tzv. přechodný epitel (urotel). Je typický pro močové cesty, je vrstevnatý a nalezneme v něm více typů buněk. Bazálně jde o buňky kubické, nad nimi jsou polyedrické buňky a přímo s lumen hraničí vrstva velkých vícejaderných buněk vzájemně těsně propojených. Buňky vylučují ochranný hlen a brání průniku moči do stěny močovodu. Kromě toho je urotel velmi elastický a při naplnění močovodu tekutinou se umí dobře roztáhnout.

    • Lamina propria - Jde o tenkou vrstvu slizničního vaziva.

  • 2. Podslizniční vazivo

  • 3. Tunica muscularis - Svalovina ureteru je poměrně silná. Jde o hladkou svalovinu, která má dvě vrstvy - vnitřní podélnou a zevní cirkulární. Peristaltické pohyby svaloviny pomáhají transportovat tekutinu směrem k močovému měchýři.

  • 4. Adventitia - Jde o zevní vrstvu vaziva obsahující cévy a nervy.

Schéma - urotel

 

Cévní a nervové zásobení

Ve svém průběhu je ureter zásoben více krevními cévami. Horní část dostává tepennou krev z větví stranově příslušné arteria renalis, střední část dostává větve z arteria testicularis u mužů a arteria ovarica u žen a dolní část ureteru je zásobena krví z arteria vesicalis superior a inferior. Žilní krev odtéká příslušnými žilami.

Uretery mají vlastní systém šíření nervových vzruchů. Vzruchy začínají v pánvičce a šíří se distálně ureterem, čímž vzniká peristaltická vlna posouvající moč. Zevní inervace je dána sympatikem a parasympatikem, které mohou měnit rychlost peristaltiky svaloviny močovodu.

 

Proč je to důležité?

  • Klinicky významný je uzávěr močovodu (častěji močovým kamenem, vzácněji nádorem močovodu). Při náhlém uzávěru se objevují kolikovité bolesti vyvolané reaktivními stahy hladké svaloviny ve snaze překážku odstranit (tzv. renální kolika). Při delším trvání se stává problémem hromadění moči nad překážkou, která vede k dilataci ureteru, následně dilataci pánvičky a následně k tzv. hydronefróze s rizikem nevratného poškození ledviny.

  • Podobný problém vzniká u těžších forem vezikoureterálního refluxu (VUR), při kterém dochází ke zpětnému toku moči z měchýře do močovodu. Více najdete v příslušném textu.

  • Vzhledem k těsnému vztahu ureteru k řadě cév a dalších anatomických struktur je nutné dávat pozor na jeho poranění při pánevních operacích.

 


Pomohl vám můj web? Zvažte prosím jeho pravidelnou, nebo jednorázovou finanční podporu.
 

  autor: MUDr. Jiří Štefánek
  zdroje: základní zdroje textů