Měď (Cu) je chemický prvek, kterého se v našem organizmu nachází jen male množství, ale přesto má poměrně velký biologický význam. Vzhledem k potenciální toxicitě mědi je v organizmu propracovaný mechanismus, který zajišťuje vyrovnanou absorpci a vylučování mědi z těla.
Význam mědi
Význam mědi pro organizmus je poměrně komplexní. Měď je součástí řady důležitých enzymů včetně některých cytochromů. Z důležitých lze jmenovat cytochrom c oxidáza účastnící se dýchacího řetězce v mitochondriích, který je zodpovědný za tvorbu energie. Dalším příkladem je enzym superoxid dismutáza, který má za úkol odstraňovat škodlivé kyslíkové radikály.
Příjem mědi
Dospělý člověk v potravě přijme asi 1 miligram mědi denně. Měď je z potravy vstřebávána podobně jako většina ostatních sloučenin enterocyty v tenkém střevě. Vstřebávání mědi může být v případě jejího nedostatku zvýšeno regulačními mechanizmy.
Distribuce mědi
Měď se po vstřebání z tenkého střeva dostává do krevního oběhu a ve vazbě na albumin se dostává do jater. Z jater se pak ve vazbě na ceruloplazmin (základní transportní protein pro měď) dostává do tkání, kde je využita. V buňkách tkání se měď vyskytuje především v mitochondriích. Nadbytek mědi je z tkání vracen zpět do jater, kterými může být měď vyloučena z těla.
Vylučování mědi
Vylučování mědi se odehrává v játrech. Měď je jaterními hepatocyty vylučována do žluči a s ní vyloučena do tenkého střeva, odkud je její část opět absorbována, aby se ztráty omezily.
Schéma - základní pohyb mědi v organizmu. Zajímavé je, že transport ze střeva směrem do jater zajišťuje zejména albumin, zatímco mezi játry a ostatními tkáněmi je to ceruloplazmin.
Proč je to důležité?
-
Nedostatek mědi není v současné ČR příliš častý stav. Vzniknout může u těžké podvýživy a vzhledem ke komplexnímu významu mědi na metabolismus buněk má poměrně široké spektrum příznaků zahrnujících chudokrevnost, polyneuropatii a mnohé další poruchy včetně celkového chátrání organizmu. Více najdete v příslušném textu.
-
Wilsonova choroba je nebezpečné onemocnění, které je geneticky podmíněné a způsobuje narušení utilizace mědi v játrech (je narušena jak schopnost vázat měď do ceruloplazminu, tak schopnost vylučovat měď do žluči). Měď se proto primárně hromadí v játrech, která jsou chronicky. poškozována. Postupně začnou játra hromadící se měď vylučovat do krve ve volné formě nevázané na ceruloplazmin. Tato měď se pak ukládá v tkáních a poškozuje je, čímž vznikají další příznaky nemoci. Více najdete v příslušném textu.
-
Zinek negativně ovlivňuje absorpci mědi z trávicího traktu. Proto mohou doplňky stravy se zinkem užívané pravidelně ve vyšším množství způsobit nedostatek mědi, ale na druhou stranu mohou utlumit příznaky Wilsonovy nemoci.
