Larynx (hrtan) je dutý orgán, který se nachází v oblasti krku. Patří do dýchací soustavy, navazuje na hltan a kaudálně ústí do trubicovité trachey. Stavba laryngu je dosti složitá, jeho základ je tvořen několika většími chrupavkami, které jsou spolu propojeny drobnými klouby. Kromě chrupavek pak vlastní hrtan tvoří vazivo, svalovina a sliznice vystýlající dutinu laryngu.

 

Chrupavky laryngu

  • Štítná chrupavka (cartilago thyroidea) – Je nejmohutnější, tvoří základní tvar hrtanu, řadou vazivových struktur je spojena s výše uloženou drobnou kostí známou jako jazylka. Na zadní stranu štítné chrupavky jsou napojeny vazy hlasivek.

  • Prstencová chrupavka (cartilago cricoidea) – Vzadu je přímo spojena se štítnou chrupavkou, vepředu je k ní připojena přes vaz známý jako ligamentum cricothyroideum (ligamentum conicum).

  • Chrupavka epiglottis (cartilago epiglottica) – Má tvar lžíce a svou „rukojetí“ je spojena s přední částí chrupavky štítné.

  • Hlasivková chrupavka (cartilago arytenoidea) – Je párová, má menší velikost, na jeden z jejích výběžků je napojen vaz hlasivek.

  • Ostatní chrupavky – jsou velice drobné a pro hrubé pochopení je nevnímám jako zásadní

 

 

Svaly laryngu

Svaly hrtanu jsou četné, jsou příčně pruhované a ovladatelné vůlí. Jejich motorická inervace je vedena větvemi nervus vagus. Přitom platí, že kromě jednoho svalu jde o větev známou jako nervus laryngeus recurrens (výjimkou je musculus cricothyroideus inervovaný z nervus laryngeus superior).

 

Části dutiny laryngu

Dutina laryngu není trubicovitá, ale má o něco složitější tvar a rozdělit ji můžeme do tří hlavních oblastí:

  • Supraglotická část (vestibulum) – Jedná se o horní část dutiny hrtanu, nahoře je ohraničena epiglottis.

  • Glotická část – V této části s nachází hlasivky.

  • Subglotická (infraglotická) část – Jde o nálevkovitou spodní část, která přechází v tracheu.

Schéma - průřez dutinou laryngu (detaily najdete v textu o hlasivkách)

 

Sliznice laryngu

Sliznice většiny laryngu odpovídá sliznici dýchacích cest, tj. v kontaktu s lumen je víceřadý cylindrický epitel s řasinkami a jsou v něm přítomny pohárkové buňky tvořící hlen. Níže je vazivová lamina propria obsahující četné žlázky a pod ní je podslizniční vazivo (tunica submucosa).

V oblasti zvýšené zátěže, zejména na hlasivkách, je epitel vrstevnatý dlaždicový nerohovějící.

 

Význam laryngu

Hrtan má dvě hlavní funkce. První je zajištění proudění vdechovaného a vydechovaného vzduchu. Při polykání epiglottis svým uzávěrem brání průniku potravy a tekutin do dýchacích cest. Další zásadní funkcí hrtanu je tvorba hlasu. Základní tóny vznikají rozkmitáním hlasivek proudem vydechovaného vzduchu.

 

Proč je to důležité?

  • Larynx je dosti významný orgán, který má důležité funkce a relativně často bývá postižen různými chorobami. Řadu z nich sice řeší lékaři ORL, ale setkat se s jejich problematikou mohou i lékaři jiných odborností. Ze znalostí funkce laryngu si lze snadno odvodit, že dva základní příznaky onemocnění hrtanu je porucha tvorby hlasu (chrapot) a případně dušnost.

  • Oblast laryngu je možné vyšetřit pomocí laryngoskopie (toto slovo zahrnuje více vyšetřovacích metod) a případně pomocí zobrazovacích metod (zejména CT vyšetření).

  • Laryngitida je časté akutní infekční onemocnění, obvykle je způsobeno viry a hlavním příznakem je chrapot. Více najdete v příslušném textu.

  • Epiglotitida je akutní infekční zánět epiglottis na pomezí hrtanu a hltanu. Je vyvolána bakteriemi a je velice nebezpečná. Více informací najdete opět v příslušném textu.

  • Postižení tkáně laryngu je typické pro těžší formy snížené funkce štítné žlázy. Dochází k prosáknutí tkáně hrtanu, zejména hlasivek, a to vede k charakteristickému chrapotu.

  • Tumory laryngu jsou poměrně časté, většinou jde o dlaždicobuněčné karcinomy. Podle lokalizace je v souladu s dělením laryngu rozlišujeme na supraglotické (asi 1/3), glotické (nejčastější) a subglotické (nejvzácnější). Více najdete v příslušném textu.

  • Laryngektomie je operační odstranění laryngu a typickou indikací jsou maligní tumory této oblasti. Člověk po kompletní laryngektomii zcela ztratí hlas, i když je možné určitou náhradu zajistit přístrojem známým jako elektrolarynx. Dýchání bývá nejčastěji zajištěno trvalou tracheostomií.

  • Laryngospasmus je vzácnější, ale značně nebezpečný stav, při kterém dochází ke generalizovanému spasmu svalů hrtanu. Může jít o reakci na některé typy náhlého podráždění (např. cizí těleso, či tekutina v laryngu). Více najdete v příslušném textu.

  • Laryngomalacie znamená sníženou pevnost hrtanových chrupavek, bývá vrozená a způsobuje dušnost a stridor. Více informací najdete v příslušném textu.

  • Koniopunkce a koniotomie jsou způsoby zajištění dolních dýchacích cest. Jde o probodnutí výše zmíněného ligamentum conicum ostrým dutým nástrojem (-punkce), nebo jeho protětí (-tomie). Více o indikacích a dalších detailech najdete v textech o koniopunkci a o koniotomii.

 


Pomohl vám můj web? Zvažte prosím jeho pravidelnou, nebo jednorázovou finanční podporu.
 

  autor: MUDr. Jiří Štefánek
  zdroje: základní zdroje textů