Náhradní sladidla

V rámci redukce váhy jde o významné téma. Umělá sladidla totiž představují zajímavou náhradu sacharidů. On tedy ten název není zcela přesný, protože některá nejsou umělá (tj. syntetická), ale mají přírodní původ. Proč jsou oblíbená? Protože mají sladkou chuť (bývají většinou mnohonásobně sladší než cukr*), ale zároveň obsahují minimální nebo nulové množství kalorií. Většina dokonce žádné kalorie. Kdo by to nechtěl?

* Cukrem je myšlen bílý cukr, který je složený ze sacharózy (molekula glukózy a fruktózy).

Vyjmenovat náhradních sladidel můžeme jistě více, ale v ČR jsou nejčastěji používaná tato:

Cyklamát - Je pouze 30-50x sladší než cukr, ale účinně zesiluje sladkou chuť při kombinaci s jinými sladidly.
Aspartam - Je 200x sladší než cukr, je často používán ke slazení běžných potravin i "light" nápojů.
Acesulfam K - Je také cca 200x sladší než cukr. Použití je podobné jako u aspartamu a někdy jsou tato dvě sladila v potravinách přítomna společně.
Steviol-glykosidy - Jsou až 300x sladší než cukr, mají přírodní původ (rostlina stévie).
Sukralóza - Jde o nejsladší běžně používané náhradní sladilo, je cca 600x sladší než cukr. Je teplotně velmi stabilní, proto se dá využít i do potravin určených k tepelné úpravě.
Cukerné alkoholy - Toto je poměrně pestrá skupina sladidel, mezi která patří maltitol, xylitol, erythritol, lactitol, isomalt a další. Bývají většinou méně sladká než cukr, mívají jenom cca 0,5-1x jeho sladivosti. Příznivý je pro ně fakt, že mají výrazně nižší glykemický index oproti bílému cukru. Pokud jde o kaloričnost, erythritol má pouze 0,2 kcal/g, ostatní mají kolem 2 kcal/g. Klasický bílý cukr má 4 kcal/g. Cukerné alkoholy se v tenkém střevě vstřebávají částečně a část se metabolizuje bakteriemi tlustého střeva. Z toho důvodu se při jejich nadměrném příjmu objevují trávicí potíže (plynatost, průjmy, křeče břicha).

Přehled většiny umělých sladidel podle jejich sladivosti

Jsou náhradní sladidla bezpečná?

Náhradní sladidla nemají tak docela dobrou pověst, ale ono se reálně nezdá, že by byla nějak výrazně škodlivá. V USA je například zakázán cyklamát, protože se na pokusech s potkany zjistilo, že může způsobovat rakovinu močového měchýře. V EU zákaz neplatí, ale je doporučován jeho příjem maximálně do 7 mg/kg váhy denně a existuje limit pro výrobce, že by nápoje neměly obsahovat více než 250 mg/l denně. Jenomže za prvé platí že dávky, které potkani dostávali, byly obrovské, asi 8000 mg/kg váhy denně. Pokud výrobce nápojů s cyklamátem dodržuje legislativu, pak byste museli vypít asi 2000 litrů jím slazeného nápoje denně, abyste se dostali na oněch 8000 mg/kg. Za druhé se zjistilo, že potkani metabolizují cyklamát jinak, než lidé, což výsledek pokusů vztažen na lidské tělo dále snižuje.

I u jiných syntetických náhradních sladidel byly určité obavy z jejich vztahu k některým nádorovým onemocněním, ale studie zabývající se jejich běžnými denními dávkami nic takového nepotvrdily.

Speciálně aspartam může být nebezpečný pro lidi s fenylketonurií. Aspartam se totiž v těle z velké části přeměňuje na fenylalanin, který tito lidé nedokáží dále metabolizovat.

Nevýhody pravidelné konzumace náhradních sladidel

Aby bylo jasno, tak znovu opakuji, že neexistuje žádná studie, která by jasně deklarovala zásadní zdravotní rizika konzumace náhradních sladidel v běžných dávkách. Na druhou stranu může mít tato pravidelná konzumace jisté negativní aspekty.

U některých náhradních sladidel se zvažuje negativní vliv na střevní mikrobiom.
U některých náhradních sladidel se zvažuje určitý negativní vliv na kardiovaskulární zdraví.
Předpokládá se, že příjem potravin a nápojů sladké chuti, ale s nulovými kaloriemi, může mást mozek a zvyšovat u některých lidí chuť k jídlu s následným přejídáním se kalorickou potravou.
Podobně se předpokládá, že sladká chuť doprovázená nízkým množstvím kalorií může negativně zasahovat do metabolických procesů těla a přispívat ke vzniku inzulinové rezistence.
U cukerných alkoholů se při jejich nadměrném příjmu objeví trávicí potíže způsobené jejich zpracováním střevními bakteriemi. To je zcela jasně prokazatelné, ale nejde o nic zásadního.

Čtenář si nicméně jistě všimne použitých výrazů „zvažuje se“ a „předpokládá se“. Nejde totiž o nic jasně dokazatelného a univerzálně platného. Osobně bych proto řekl, že z aktuálně dostupných informací pozitiva náhradních sladidel (tj. nízký, či nulový kalorický obsah) jasně převažují nad známými negativy. Je ovšem jistě dobré zachovat obezřetnost, konzumovat je pouze v omezeném množství a kombinovat jejich použití s ostatními aspekty zdravé výživy.