Mozkové komory jsou důležitou částí mozku. Jde o soustavu dutých prostor, které jsou vzájemně propojeny a v nichž se tvoří a cirkuluje mozkomíšní mok (likvor). O vlastním složení a funkci likvoru si přečtěte v příslušném textu.
Mozkové komory
Rozlišujeme celkem čtyři mozkové komory - první dvě jsou párové (laterální) a obě vyúsťují do nepárové třetí mozkové komory. Propojení třetí komory s laterálními komorami označujeme jako foramen interventriculare. Třetí mozková komora pak směrem dolů ústí úzkým kanálkem (Sylviův kanálek - aquaeductus Sylvii) do důležité čtvrté mozkové komory, která je lokalizována mezi mozkovým kmenem a mozečkem. Ze čtvrté mozkové komory směrem dolů pokračuje tenký kanálek uvnitř míchy označovaný jako canalis centralis. Kromě toho však otvory ve čtvrté mozkové komoře odtéká likvor do subarachnoidálního prostoru a obklopuje tak mozek a míchu.
-
Laterální komory se nachází uvnitř koncového mozku a mají poměrně složitý tvar.
-
Třetí mozková komora je po stranách ohraničena thalamem a hypothalamem, v jednom místě je pravý i levý thalamus uvnitř třetí komory spojen tzv. interthalamickou adhezí (je to dobře vidět na bočním řezu mozkem).
-
Čtvrtá mozková komora má na příčném řezu tvar připomínající trojúhelník. Její spodina tvořená zadní částí Varolova mostu má přibližně tvar kosočtverce a označujeme ji jako fossa rhomboidea.
Schéma - cirkulace likvoru v komorovém systému. Jde skutečně pouze o schéma, laterální komory mají výrazně složitější tvar.
Plexus choroideus
V komorách se vyskytuje plexus choroideus, což jsou v podstatě řasy měkké pleny mozkové vyklenující se do komor. Plexus choroideus je pokrytý vrstvou buněk, kterou označujeme jako ependym. Hlavní funkcí plexus choroideus je sekrece likvoru do komor a k jeho největší produkci dochází v laterálních komorách.
Schéma - výběžek plexus choroideus, v něm probíhá krevní céva, buňky ependymu jsou zde spojené těsnými spoji ("tight junctions")
Ependym
Ependym je v podstatě speciální forma epitelu, který je tvořen jednou vrstvou ependymálních buněk. Ependym vystýlá dutiny mozkových komor, kanálků mezi komorami a vnitřek canalis centralis v míše. Ependym pokrývá i oblasti komor, kde je přítomen plexus choroideus. Buňky ependymu se řadí mezi gliové buňky, na svých apikálních částech mají řasinky a klky. Mozkomíšní mok je jimi sekretován, ale i z určité míry reabsorbován pomocí zmíněných drobných klků. Pohyb řasinek umožňuje správné proudění mozkomíšního moku.
Proč je to důležité?
-
Hydrocefalus je stav, při kterém dochází k hromadění mozkomíšního moku v CNS v důsledku nerovnováhy mezi jeho tvorbou a vstřebáváním. Více informací najdete v příslušném textu.
-
Ependymom je nádor vycházející z buněk ependymu. Může se objevit v mozku i míše v místech výskytu ependymu. Je typický spíše pro dětský věk a podle lokalizace jeho výskytu může svým růstem způsobit výše zmíněný hydrocefalus nebo utlačení míchy. Více informací najdete v příslušném textu.
