Axympa je lék, který se neužívá v běžné medicíně. Patří totiž mezi silná imunosupresiva, což jsou léky tlumící imunitní systém. Účinnou látkou je sloučenina mykofenolát.
Princip: Mykofenolát účinkuje na molekulární úrovni a tlumí funkci buněčné i nebuněčné imunity. Sloučenina blokuje aktivaci T-lymfocytů a množení B-lymfocytů a také tvorbu některých sloučenin důležitých pro funkci imunity, jako jsou lymfokiny a interferony.
Využití: Axympa má velmi úzké využití, většinou je podáván pacientům po transplantacích jako prevence akutní rejekce štěpu. To přeloženo do češtiny znamená, že má tlumit imunitní systém příjemce, aby nepoškodil transplantovaný orgán.
Podávání: Axympa se vyrábí v podobě tobolek o síle 180 až 360 miligramů. Podává se většinou v kombinaci s jinými imunosupresivy. Lék smějí předepisovat pouze lékaři dobře obeznámení s problematikou transplantací. Dávkování je přísně individuální a záleží na koncentraci účinné látky v krvi, která se opakovaně stanovuje. Příliš nízká dávka může způsobit poškození transplantovaného orgánu imunitním systémem a příliš vysoká dávka může pacienta ohrozit vedlejšími účinky. Užívat lék bez vědomí lékaře, či v jiných než jím předepsaných dávkách je extrémně nebezpečné.
Nevýhody: Axympa může mít celou řadu nežádoucích účinků, jejichž riziko roste při překročení bezpečné koncentrace preparátu v krvi. Existuje riziko poškození tkáně ledvin s možností rozvoje akutního nebo chronického selhávání ledvin. Podobně jako u jiných imunosupresiv, i zde je zvýšené riziko vzniku infekcí a nádorových onemocnění vlivem oslabené imunity. Lék může poškodit kostní dřeň a způsobit poruchy tvorby červených a bílých krvinek a krevních destiček (vznik anemie, nedostatku bílých krvinek a krevních destiček). Další možné nežádoucí projevy zahrnují trávicí obtíže, psychické poruchy (hlavně nespavost, změny nálad, stavy zmatenosti), pískání v uších, vznik vysokého tlaku, bolesti kloubů, zvýšení jaterních testů, vyrážky, svědění kůže a mnohé další.
