Rakovina žlučníku je velice nebezpečná forma rakoviny vycházející z buněk stěny žlučníku. Žlučník je dutý orgán, který funkčně a anatomicky souvisí s játry. Žlučník je v podstatě vak, ve kterém se ukládá žluč tvořená v játrech. Při příjmu potravy dostane žlučník od našeho těla příkaz se stáhnout (kontrahovat) a tak vypudí žluč do žlučovodů a odtud do dvanáctníku. Žluč obsahuje některé odpadní látky z jater a hlavně je důležitá pro správné natrávení potravy. Žluč se totiž v tenkém střevě smísí s trávicími enzymy ze slinivky břišní a aktivují je. Chemický trávicí proces tuků, bílkovin i cukrů v dutině tenkého střeva tak může začít.
Schéma - rakovina žlučníku
Příčiny: Jistých nebo alespoň předpokládaných příčin vzniku rakoviny žlučníku je jen několik. Předpokládá se vliv obezity a hlavně dlouhodobě neléčených žlučníkových kamenů a s tím často spojeného chronického zánětu stěny žlučníku (porcelánový žlučník).
Projevy: Rakovina vzniká ze stěny žlučníku a nejprve žádné projevy nemá. Mohou se vyskytovat neurčité projevy nevolnosti, nechutenství, průjmů a zvracení. Pokud nádor svým růstem utlačí žlučovody, a proto nemůže odtékat žluč s odpadními látkami. Vzniká žloutenka, objeví se tmavá moč a také světlá a mastná stolice. Žlučové kyseliny se nemohou spolu se žlučí vyloučit z těla a hromadí se v kůži, což způsobuje svědění.
Žloutenka je způsobena tím, že při uzávěru žlučových cest se odpadní látka bilirubin (vzniklá rozpadem krevního barviva hemoglobinu) nemůže z těla žlučí vyloučit, ukládá se ve tkáních a zabarví kůži a sliznice do žluta. Náhle vzniklá nebolestivá žloutenka u staršího člověka je proto extrémně závažný příznak, který se vyskytuje jak u rakoviny žlučníku, tak u rakoviny slinivky břišní. Porucha odtoku žluči zvyšuje riziko vzniku zánětů žlučových cest.
Diagnostika: Lékař pojme podezření zejména při náhlém nebolestivém zežloutnutí. Při pečlivém prohmatání břicha v oblasti žlučníku lze větší nádor nahmatat jako nebolestivý útvar. K přesnější diagnóze pomůže například ultrazvuk břicha, CT vyšetření, nebo ERCP. ERCP je vyšetření zdánlivě podobné gastroskopii. Přes ústa se do trávicí trubice vsune elastická hadice. U ERCP se zasune až do tenkého střeva a odtud se vysune speciální vodič do žlučovodu. Tímto vodičem se pak do žlučovodu vypustí kontrastní látka a lékař na rentgenu uvidí žlučové cesty a jejich nepravidelnosti, zúžení apod. Pomocí ERCP se někdy dají získat vzorky na cytologické vyšetření, které může prokázat přítomnost nádorových buněk.
Prevence: Nejlepší prevencí je nebýt obézní, při jakýchkoliv problémech se žlučníkem vyhledat lékaře a nebránit se včasné chirurgické léčbě žlučníkových kamenů. Řadě případů rakoviny žlučníku se nicméně zabránit nepodaří.
Léčba: Nejlepší je léčba chirurgická, která v časném stádiu může pacientovi zachránit život. Je nutné odstranit žlučník a někdy i okolní anatomické struktury včetně žlučových cest. Odtok žluči se pak umožní vytvořením spojky mezi ponechanými zbytky žlučových cest a střevem.
V pokročilých stádiích se využívá i chemoterapie a vzácně i ozařování. Pokud má pacient žloutenku z utlačení žlučovodů nádorem a je ve stádiu, kdy již není nádor chirurgicky léčitelný, je snaha mu alespoň zlepšit kvalitu zbývajícího života a pomocí ERCP se mu zúžené žlučové cesty roztáhnou speciálním stentem (trubičkou). Život mu to neprodlouží, ale zmizí mu žloutenka a bude se mu lépe trávit. V případech, kdy toto není možné, lze nasondovat žlučové cesty vpichem duté jehly přes kůži zvenčí (perkutánní transhepatální cholangiografie) a zajistit odtok žluči tímto směrem (perkutánní transhepatální drenáž). Dodávám, že prognóza přežití u pokročilé rakoviny žlučníku je velmi špatná, je to dost podobné situaci u rakoviny slinivky břišní.
Zdroje
https://www.cancer.org
https://www.mayoclinic.org
