Nechutenství (odborně anorexie) je obecným příznakem, který doprovází celou řadu nemocí, a který může vést k podvýživě. Zejména u starších lidí, kteří tvoří značnou část interních pacientů, se může nechutenství objevit i u mnoha zcela banálních chorob. Je důležité odlišit nechutenství od ztráty chuti jakožto smyslu, kterému jsem věnoval zvláštní článek.
Příčiny:
1. Infekční choroby – Prakticky každá infekce (ať již virová, či bakteriální) spojená s horečkami a celkovými projevy je obvykle doprovázena ztrátou chuti k jídlu. Typicky vyvolávají nechutenství infekce postihující trávicí trubici (infekční záněty žaludku a klasická střevní chřipka), kdy je nemocný postižen nevolností a zvracením.
2. Nádorová onemocnění – Nádorová onemocnění, kdy dochází ke generalizaci procesu (tj. rozšíření nádoru po těle formou metastáz), jsou téměř vždy spojena se ztrátou na váze a s nechutenstvím.
3. Srdeční selhávání – Nechutenství prakticky vždy doprovází selhávání pravé komory srdeční. Narušení funkce pravé poloviny srdce vede k hromadění krve v žilním systému, tedy i v žilách v trávicím traktu. To narušuje vstřebávání živin a výrazně snižuje chuť k jídlu. Odborný termín pro tento stav je kardiální anorexie. Její pokročilé formy mohou nemocného prakticky zdevastovat.
4. Selhávání jater a ledvin – Selhávání těchto orgánů bývá spojeno s hromaděním zplodin metabolizmu v našem těle. Celkové působení těchto látek na mozek mimo jiné snižuje chuť k jídlu.
5. Autoimunitní nemoci – Tyto choroby mohou být spojeny se zánětlivými procesy postihujícími celý organizmus. V těle vznikají zánětlivé sloučeniny, jejichž efekt mimo jiné tlumí chuť k jídlu a vede ke snížení tělesné hmotnosti.
6. Polypragmázie – Polypragmázie znamená užívání příliš mnoha léků. Jedná se o čím dál častější problém moderní interní medicíny, kdy u polymorbidního pacienta pokročilého věku léčíme narůstající řadu stesků stále větším množstvím léků. Vzájemné působení mezi 10 a více léky je nicméně zcela nevyzpytatelné a vede k pocitům nevolnosti a nechutenství. Nakonec je potřeba lékař s odvahou, který rozetne gordický uzel a řadu léků prostě vysadí (někdy včetně těch teoreticky doporučovaných, ale nikoliv životně důležitých).
7. Onemocnění trávicího traktu – Do této velmi široké skupiny nemocí se řadí nejrůznější nemoci trávicí trubice (jícen, žaludek, tenké střevo, tlusté střevo) a slinivky břišní. Poměrně uspokojivý přehled těchto stavů najdete v článku o bolestech břicha. Prakticky všechny příčiny bolestí břicha jsou zároveň spojeny se sníženou chutí k jídlu.
8. Psychika – Psychická rozlada může být spojena se ztrátou chuti k jídlu. Prim hrají depresivní a úzkostné stavy, typické zejména u žen vyššího věku. U starých pacientů v pokročilém věku (který je ostatně sám o sobě původcem snížené chuti k jídlu) v celé řadě případů nastupuje demence, která k nechutenství přispívá také. U mladých dívek a žen je nechutenství nejčastěji spojeno s mentální anorexií. Ačkoliv se z pohledu internisty nejedná o onemocnění svou podstatou až tak zajímavé, je velmi nebezpečné a usmrtit může nemocnou úplně stejně jako jakákoliv organická porucha.
Diagnostika: Vyšetřovat příznak, jako je nechutenství, je velice svízelné. Vzhledem k obrovskému množství možných příčin je nutné začít zeširoka. Anamnéza by se měla soustředit na další choroby, se kterými se nemocný léčí a na léky, které užívá. Podstatné je zeptat se na jakékoliv další příznaky, z nichž velký význam mají příznaky nádorových onemocnění. I fyzikální vyšetření je spíše obecné, těžko budeme hledat jednu konkrétní příčinu. Jistě lze bez obav prohlásit, že důraz by měl být kladen zejména na vyšetření břicha, jeho bolestivost apod.
Z krevních náběrů je jistě důležité vyšetřit základní hodnoty, zejména ledvinné parametry a jaterní testy. O nejrůznějších zánětlivých procesech se nejsnadněji přesvědčíme vyšetřením sloučeniny CRP, či ze zvýšené sedimentace.
Ze zobrazovacích metod lze jistě použít alespoň ty nejzákladnější, mezi které patří rentgen plic a ultrazvuk břicha. Přesnější zhodnocení srdeční funkce nám umožní ECHO srdce a detailnější informace o organických poruchách trávicího traktu nám poskytne gastroskopie a kolonoskopie. Další cílení vyšetření je vhodné až podle podezření, které získáme z výše uvedených diagnostických postupů.
Zdroje
https://www.healthline.com
https://www.medicinenet.com