Protilátka

Protilátky (imunoglobuliny) jsou bílkoviny, které představují důležitou součást imunitního systému. Protilátky jsou v lidském organizmu produkovány aktivními formami B-lymfocytů (tzv. plazmocyty). Imunoglobuliny nacházíme v organizmu zejména ve volné formě, ale některé jsou vázané na povrchu zmíněných B-lymfocytů.

(Pozn.: Slovo „protilátka“ má v medicíně i jiný význam. Protilátka (antidotum) je „protijed“, což je sloučenina schopná vyrušit toxický účinek určité škodlivé látky.)

 

Stavba imunoglobulinu

Klasický imunoglobulin se skládá ze dvou lehkých a dvou těžkých řetězců, které jsou vzájemně propojeny. Zjednodušeně můžeme popsat tvar jejich molekuly jako písmeno „Y“. Na imunoglobulinu najdeme dvě místa, která jsou schopna vázat antigeny.

Schéma - obecná stavba imunoglobulinu

 

Typy imunoglobulinů

Existuje pět základních typů protilátek:

• Imunoglobulin A (IgA) – Podílí se na slizniční imunitě, jejich molekula je složena ze dvou molekul „standardních“ protilátek.

• Imunoglobulin D (IgD) – Málo časté a pro běžnou problematiku nepříliš významné.

• Imunoglobulin E (IgE) – Podílí se boji s parazity a na alergických reakcí.

• Imunoglobulin G (IgG) – Je nejčastějším typem protilátek, prochází placentou.

• Imunoglobulin M (IgM) – Mají velkou molekulu, jde vlastně o pět vzájemně propojených molekul „klasických“ protilátek. Podílí se na časné imunitní odpovědi.

Schéma - stavba IgA a IgM

 

Význam protilátek

Hlavní význam protilátek spočívá ve vazbě s určitým antigenem, což je v ideálním případě část molekuly nějaké škodlivé cizorodé sloučeniny nebo mikroorganizmu. V tom horším případě je to alergen nebo dokonce určitá část tkáně našeho vlastního těla. Vazbou mezi protilátkou a příslušným antigenem vzniká tzv. imunokomplex.

Přesný efekt této vazby se samozřejmě odlišuje podle daného typu protilátky, ale v zásadě vede ke třem základním dějům – k neutralizaci, opsonizaci a aktivaci komplementu.

• Neutralizace – Neutralizace znamená, že vazba protilátky na bakterii nebo virus narušuje nějakým způsobem jejich patogenní vlastnosti (může narušit schopnost viru vniknout do buňky, může narušit tvorbu bakteriálních toxinů apod.).

• Opsonizace – Opsonizace je zjednodušeně řečeno označení dané struktury k fagocytóze. Struktura s navázanou protilátkou začne imunitnímu systému „varovně svítit“ a je vyhledána a pohlcena leukocyty se schopností fagocytózy.

• Aktivace komplementu – Komplement je soubor proteinů, které se nachází v krevní plazmě v inaktivní formě. Po jejich postupné aktivaci začnou proteiny komplementu působit prozánětlivě a velmi efektivně poškozují povrch bakteriálních buněk.

•  

Proč je to důležité?

• Koncentraci jednotlivých typů protilátek v plazmě lze vyšetřovat. Je možné vyšetřit koncentraci celého podtypu, nebo konkrétní protilátky. Například celková koncentrace IgE je zvýšená u alergických a parazitárních onemocnění. Koncentrace konkrétního IgM nebo IgG nebo IgA bývá zvýšené u určitého konkrétního infekčního onemocnění nebo u určité autoimunitní choroby (např. IgA proti tkáňové transglutamináze bývá zvýšené u celiakie). Jde samozřejmě o pouhé příklady. Existuje nespočet indikací a laboratorních metod zabývajících se protilátkami a na této problematice je postavena celá sérologie.

• K výše uvedenému jen zdůraznění, že pokud stanovujeme IgG a IgM proti určitému infekčnímu mikroorganizmu, tak zvýšené IgG svědčí pro kontakt s daným patogenem v minulosti, zatímco IgM svědčí spíše pro aktivně probíhající infekci. Je to dosti zjednodušené, ale v zásadě je to pravda.

• Monoklonální protilátky jsou používané v terapii řady onemocnění jako forma biologické terapie. Typickým příkladem jsou anti-TNF protilátky (protilátky proti TNF) se silným protizánětlivým efektem.

• Problémem jsou chronické agresivní reakce protilátek proti vlastním tkáním lidského těla, což je principem rozvoje většiny autoimunitních onemocnění.

• Dalším problémem je reakce protilátek IgE se sloučeninami označovanými jako alergeny. Alergen je taková sloučenina, která je u daného jedince schopna vyvolat alergickou reakci. Co je pro daného člověka alergen, to pro jiného jedince alergen být nemusí. Vazba IgE na alergen vede k postupné aktivaci mastocytů, uvolnění histaminu a k rozvoji alergické reakce.

• Monoklonální gamapatie jsou pestrou skupinou hematologických onemocnění, u kterých dochází k množení klonů jednoho B-lymfocytu. Některé mají „jen“ nádorový potenciál, jiné jsou považovány za maligní nádorová onemocnění. Typickým příkladem je mnohočetný myelom. Klony B-lymfocytu obvykle produkují zvýšené množství protilátek, které lze detekovat v moči i v séru (tzv. paraprotein).