Löfflerova endokarditida je neinfekční zánět srdce, který postihuje zejména jeho vnitřní vrstvu (endokard), postižena je nicméně i vrstva svalová (myokard). O nemoci lze proto hovořit i jako o vzácné formě kardiomyopatie.

 

Příčiny: Přesná příčina Löfflerovy endokarditidy není známá. Ví se však, že v drtivé většině bývají postiženi muži. U nemocných dochází ke zvýšení počtu eozinofilů v krvi a v postiženém srdci, které je následně poškozeno zánětlivým procesem. Eozinofily jsou specifickým podtypem bílých krvinek, jejichž počet se většinou zvyšuje u alergií a u parazitárních onemocnění, v tomto případě nicméně nejde ani o jedno z nich. Z těchto důvodů hovoříme o Löfflerově endokarditidě i jako o eozinofilní endokarditidě a řadíme ji mezi klinické projevy tzv. hypereozinofilního syndromu.

 

Projevy: Löfflerova endokarditida probíhá ve více fázích. V první - akutní - fázi dochází k odumírání srdečních buněk, což může vyvolat bolesti na hrudi odpovídající angině pectoris. Kromě toho se mohou objevit některé poruchy srdečního rytmu včetně těch závažných (např. komorová tachykardie) a u nich může dojít například k nepříjemnému bušení srdce, srdečnímu selhání, či přímo k náhlé smrti.

V druhé fázi se v srdečních dutinách mohou vytvářet sraženiny, které mohou cestovat ze srdce do cév, ucpávat je a tak v těle způsobovat ischemii různých tkání.

A konečně ve třetím posledním stadiu se poškozená srdeční tkáň začne hojit vazivem, které narušuje funkci srdce jako pumpy a to vede k projevům chronického srdečního selhávání.

 

Diagnostika: Určit diagnózu Löfflerovy endokarditidy není snadné. Důležitá je přítomnost klinických příznaků v kombinaci se zvýšeným počtem eozinofilů při vyšetření krevního obrazu. EKG a ECHO srdce obvykle neukážou specifickou patologii, mnohem cennější je výsledek magnetické rezonance srdce. Nejpřesnější diagnostickou metodou je biopsie srdečního svalu, která umožní získat vzorek tkáně na histologické vyšetření.

 

Léčba: Terapie Löfflerovy endokarditidy je dosti složitá a ne vždy úspěšná. Předpokládá se, že čím dříve je terapie zahájena, tím lepší jsou výsledky. Především časné formy nemoci relativně dobře reagují na některé protizánětlivé léky, jako jsou kortikoidy a některá imunosupresiva. Kromě toho se terapie soustřeďuje na léčbu příznaků srdečního selhávání a prevenci poruch srdečního rytmu (antiarytmika).

 


Pomohl vám můj web? Zvažte prosím jeho pravidelnou, nebo jednorázovou finanční podporu.
 

  autor: MUDr. Jiří Štefánek
  zdroje: základní zdroje textů