Infekce horních cest dýchacích patří mezi běžné nemoci, které postihují prakticky všechny věkové kategorie. Velmi rychle se tyto nákazy šíří v dětských kolektivech a nedozrálý imunitní systém dětského těla je nemusí vždy bez problémů zvládnout. Z těchto důvodu klademe na infekce dýchacích cest v dětském věku větší důraz. Nejčastějšími původci infekcí horních dýchacích cest jsou viry, ale některé jsou vyvolány i bakteriemi.
Pro vymezení této problematiky je nutné si definovat horní cesty dýchací. Řadíme k nim dutinu nosní, vedlejší nosní dutiny, nosohltan a hrtan. Nejběžnější a nejvýznamnější nemoci postihující tyto oblasti jsou infekční rýma, angína, zánět dutin, laryngitida a epiglotitida.
1. Rýma
Infekční rýma je běžným onemocněním horních cest dýchacích. Vyskytuje se v každém věku, pravidelně jí trpívají dětské kolektivy. Obvykle se jedná o postižení sliznice dutiny nosní viry. Sliznice se stává oteklou, hůře se dýchá nosem a dochází k narušení čichu, což mylně označujeme jako ztrátu chuti. Nemoc nebývá nijak závažná, ale je nepříjemná – může být provázena únavou, horečkami a bolestí svalů a kloubů. Do několika dnů obvykle přestává. Léky na infekční rýmu v podstatě neexistují, obvykle se užívají nesteroidní protizánětlivé léky, které jsou někdy kombinované s léky zmenšujícími otok sliznice. Účelem těchto léků je nicméně jen zastření příznaků, dobu nemoci nijak výrazně neovlivní.
2. Záněty vedlejších nosních dutin (sinusitidy)
Zánět dutin je nepříjemné infekční onemocnění, které spadá zejména do kompetence lékařů ORL (ušní-nosní-krční). Než přistoupíme k jeho vlastnímu popisu, musíme si něco říci o vedlejších dutinách nosních. Latinsky se vedlejší nosní dutina označuje jako sinus. Vedlejší (postranní) nosní dutiny jsou duté prostory uložené v kostech lebky a tyto prostory jsou propojeny malými otvůrky s hlavní dutinou nosní. Dojde-li k infekci dutiny nosní, sníží se obranyschopnost tamní sliznice a bakterie mohou proniknout i do prostoru vedlejších nosních dutin. V dutinách se následně začne tvořit hnis a zduřelá sliznice může ucpat otvory spojující postiženou vedlejší dutinu s hlavní dutinou nosní. Pak se utvoří bludný kruh – infekce trvá, hnis se hromadí, nemůže odtékat, potíže narůstají.
Z příznaků se nejprve objeví rýma, která je následována bolestí v místě postižené dutiny - obvykle bolest tváře a čela. Bolesti jsou horší při změně polohy hlavy, například při předklonu. Vysmrkávání hustého hlenu či hnisu je také častým příznakem, někdy ve vysmrkaném obsahu mohou být i stopy krve. Nacházíme i zvýšenou teplotu, únavu, schvácenost a další chřipkové příznaky.
3. Angína
Angína je časté infekční onemocnění u dětí i dospělých. Je obvykle způsobena bakteriemi z rodu streptokoků. Při angíně dochází k postižení krčních mandlí. Mandle jsou součástí lymfatické soustavy a jsou bohatě obsazené lymfocyty a dalšími obrannými imunitními buňkami.
Příznaky angíny známe jistě všichni. Nemoc se jako většina infekcí projeví horečkou, únavou, bolestmi hlavy, bolestmi svalů apod. Kromě toho člověk pociťuje nepříjemnou bolest v krku, která se často zhoršuje při polykání. Někdy může být bolest tak silná, že polykání výrazně ztěžuje nebo znemožňuje. Může se objevit i nevolnost spojená se zvracením. Hrdlo a mandle nemocného bývají zarudlé, na mandlích nalézáme bílé povlaky. Na krku mohou být přítomny zduřelé a bolestivé mízní uzliny, to však není pravidlem.
4. Zánět hrtanu (laryngitida)
Zánět hrtanu postihuje děti i dospělé osoby. Hrtan je důležitá část dýchacích cest. Směrem dolů ústí hrtan do průdušnice a směrem nahoru sousedí s nosohltanem, od nějž je při polykání oddělen záklopkou hrtanovou. Hrtan ovšem není jen jakási spojnice nosohltanu s průdušnicí. V hrtanu se totiž vyskytují dva důležité vazy. Jsou to tzv. hlasivky a jejich rozkmitání vydechovaným vzduchem je základem tvorby lidské řeči.
Nejčastější příčinou laryngitidy jsou virové infekce, které se šíří kapénkovou cestou. Viry mohou oslabit slizniční obranu a mohou pak být následovány bakteriální infekcí, to však není pravidlem.
Nemoc je často provázena klasickými chřipkovými příznaky – horečka, únava, bolesti kloubů, celková nevůle. Kromě toho se objeví důsledky podráždění sliznice hrtanu a hlasivek – suchý kašel, bolesti a pálení krku, zahlenění a chrapot. Nepříjemné pocity se stupňují při mluvení. Dramatické projevy bývají u dětí, které trpí dusivým štěkavým kašlem, jsou neklidné a dušné.
5. Zánět záklopky hrtanové (epiglotitida)
Akutní epiglotitida je život ohrožující bakteriální infekční onemocnění postihující malé děti (batolata a předškolní děti). Nemoc způsobuje bakterie známá jako hemofilus. K nákaze dochází obvykle vzdušnou cestou, bakterie se po vdechnutí usadí na sliznici dýchacích cest a začnou se množit. Záklopka hrtanová je útvar, který odděluje dýchací cesty od trávicí trubice. Je ovládána svaly a reflexně se uzavírá, pokud přijímáme potravu a tekutiny. Pokud ji hemofilus napadne, mluvíme o epiglotitidě. Musíme dodat, že toto nebezpečné onemocnění se čím dál více stává raritou, což je důsledek očkování proti hemofilovi.
Při infekci záklopka oteče a zúží dýchací cesty. Po počátečních chřipkových příznacích se objeví bolest v krku, kašel a dušnost. Dítě je tiché a klidné, protože není schopno udýchat větší fyzickou námahu. Začne se bránit v případě, že se ho někdo pokusí položit na postel. Je to proto, že při uložení do vodorovné polohy se uzavřou dýchací cesty ještě více a riziko smrti udušením se ještě zvýší.
