Vedlejší dutiny nosní (paranasální sinusy) jsou soustavou párových dutých prostor uvnitř lebečních kostí. Mají úzký anatomický vztah k dutině nosní, do níž ústí otvory mezi jednotlivými skořepami.

Schéma - vedlejší nosní dutiny, frontální rovina

 

Jednotlivé sinusy

  • Sinus maxillaris – je uvnitř horní čelisti, objemově největší

  • Sinus frontalis – je uvnitř kosti čelní, nejvýše uložená vedlejší nosní dutina

  • Sinus sphenoidalis – je uvnitř kosti klínové

  • Sinus ethmoidalis – je uvnitř kosti čichové, jde o soustavu řady vzájemně propojených dutinek

Schéma - vedlejší nosní dutiny, sagitální rovina

 

Stěna vedlejších dutin nosních

Vedlejší dutiny nosní jsou vystlány sliznicí se stejným epitelem jako většina hlavní dutiny nosní. Jde o víceřadý cylindrický epitel s řasinkami, v němž jsou místy pohárkové buňky. Pod sliznicí se nachází okraje jednotlivých kostí.

 

Význam vedlejších dutin nosních

Přítomnost vedlejších dutin výrazně snižuje hmotnost kostí lebky a tím i jejich váhu. Kromě toho dutý prostor představuje určitou izolaci pro hlouběji uložené tkáně a tvorbou sekretu v dutinách se zvlhčují dýchací cesty.

 

Proč je to důležité?

  • Vedlejších nosních dutin se týkají infekční záněty (sinusitidy). Mohou komplikovat záněty dutiny nosní, při kterých dochází kvůli edému sliznice k uzávěru komunikace mezi nosní dutinou a jednotlivými sinusy. V důsledku toho se v sinusech hromadí hlen a ten se může infikovat bakteriemi. Více najdete v příslušném textu.

  • Při trvající sinusitidě se může infekce šířit do okolních tkání. Postižen může být například sinus cavernosus za vzniku jeho trombózy, infekce může napadnout i tkáně oka, nebo mozkové obaly (meningitida).

  • Maxilární a frontální sinusy, které bývají při sinusitidě postiženy nejčastěji, jsou dobře zobrazitelné na rentgenovém snímku obličeje. Na rentgenu lze zhodnotit zmohutnění sliznice, případně přítomnost hladinky hlenohnisu v sinusu.

 


Pomohl vám můj web? Zvažte prosím jeho pravidelnou, nebo jednorázovou finanční podporu.
 

  autor: MUDr. Jiří Štefánek
  zdroje: základní zdroje textů