Epimedac [epimedak] je lék patřící do skupiny cytostatik, která se používají v onkologii k léčbě nádorových onemocnění. Účinnou složkou léku je sloučenina epirubicin.
Princip: Epirubicin patří mezi cytostatika ze skupiny antracyklinů. Způsobuje interkalaci molekul DNA, čímž narušuje syntézu DNA a RNA a díky tomu tlumí procesy buněčného dělení. Kromě toho se epirubicin váže na řadu molekulárních struktur v buňkách včetně buněčné membrány a to způsobuje smrt buněk. Rychle se množící nádorové buňky jsou postiženy více než zdravé buňky.
Využití: Epimedac se podává pacientům s některými zhoubnými nádory, jako jsou určité formy rakoviny prsu, rakoviny plic, rakoviny žaludku, rakoviny močového měchýře, rakoviny slinivky břišní, sarkomů apod. Lék se velmi často podává v kombinaci s dalšími preparáty.
Podávání: Epimedac se vyrábí v podobě roztoku, který je po naředění určen k nitrožilnímu podání jako pomalá infuze. U rakoviny močového měchýře může být roztok aplikován pomocí cévky přímo do měchýře. Přesná dávka je vždy individuální a stanovuje ji ošetřující onkolog, bez jehož vědomí lék nesmí být aplikován.
Nevýhody: Epimedac může mít mnoho nežádoucích účinků. Poměrně časté je narušení tvorby krevních buněk v kostní dřeni. Důsledkem je častá chudokrevnost, nedostatek bílých krvinek a krevních destiček. Z dalších nežádoucích účinků se mohou vyskytovat trávicí obtíže, padání vlasů a alergické reakce. Lék je toxický vůči srdečnímu svalu a může způsobit srdeční selhávání.
