Chronická lymfatická leukémie (CLL) je jednou ze 4 základních typů leukémií. Nejčastěji postihuje dospělé jedince, jen výjimečně se vyskytuje u dětí.
Příčiny: CLL vychází z nádorově změněného lymfocytu typu B, který za normálních okolností produkuje obranné protilátky. V postižené buňce vznikne chromozomální porucha či genetická mutace, která má za následek změnu vlastností buňky Buňka ztratí své schopnosti imunitní buňky, začne se nekontrolovatelně množit a přestane reagovat na regulační mechanizmy našeho organizmu – její klony se rozšíří po těle. Přesný důvod mutace a následné přeměny buňky na nádorovou není u CLL známý.
Projevy: Nádorové buňky se usazují v kostní dřeni, v lymfatických uzlinách a tělesných orgánech. Nádorové bílé krvinky jsou nezralé a neumí plnit obrannou imunitní funkci. Kromě toho utlačí tvorbu ostatních krevních buněk (normální bílé krvinky, červené krvinky) a krevních destiček.
Příznaky se nemusí objevit a pak je CLL náhodným nálezem. mohou se samozřejmě vyskytovat klasické leukemické příznaky (únava, horečky, noční pocení, bolesti kloubů, nechutenství, ztráta na váze aj.). Další projevy vycházejí z napadení různých tkání nádorovými buňkami (zvětšené nebolestivé uzliny, zvětšená játra a zvětšená slezina) a nedostatkem krevních buněk. Nedostatek červených krvinek se projevuje chudokrevností a anemickým syndromem. Nedostatek funkčních bílých krvinek (celkový počet bílých krvinek bývá naopak spíš zvýšený) se projeví poklesem imunity a opakovanými infekcemi. Nedostatek krevních destiček se projeví zvýšenou krvácivostí (tvorba modřin).
Nemoc může postupovat různě rychle. Některé formy mohou bez léčby usmrtit do několika let, jiné formy relativně bezpříznakově trvají i desítky let a umožní nemocnému relativně kvalitní život.
Diagnostika: CLL může být zjištěna při vyšetření na základě příznaků, ale většinou je náhodně zjištěna z krevního obrazu, kde najdeme výrazně zvýšené množství lymfocytů. Další specializovanější vyšetřování provádějí obvykle hematologové a jeho cílem je určit, že všechny nadpočetné lymfocyty jsou klony jedné nádorové buňky. Nezbytnou součástí je získání a hodnocení vzorku z kostní dřeně, který se získává sternální punkcí, nebo ještě lépe tzv. trepanobiopsií (odběr materiálu speciální jehlou z lopaty kosti kyčelní). Cytogenetickými a molekulárně genetickými metodami se lékaři snaží o zjištění co nejvíce informací o nádorových buňkách, aby podle určitých známek odhadli prognózu a určili nejvhodnější léčebný postup.
V určení rozšíření nádorového procesu v těle nám mohou pomoci různé zobrazovací metody (rentgen plic, ultrazvuk, CT vyšetření, které se nejvíce uplatní při nálezu zvětšených uzlin).
Léčba: Před zahájením léčby je nutné chorobu diagnostikovat a zhodnotit její pokročilost. V prvních fázích choroby se léčba neprovádí – CLL zcela vyléčit nelze a v tomto období by byla terapie pro pacienta zbytečně zatěžující. Pacienti jsou pravidelně sledováni v hematologických ambulancích a léčba se zahájí až ve stádiích pozdějších.
Jako u většiny leukémií, byla i u CLL dlouho základem chemoterapie. Používají se různá cytostatika a jejich kombinace. Stále více se začíná využívat i biologické léčby, která má v tomto případě podobu protilátek proti povrchovým strukturám lymfocytů.
Transplantace kostní dřeně se u CLL používá méně, spíše pokud není jiná účinná možnost léčby. Je to rizikový zákrok, který zjednodušeně řečeno spočívá v likvidaci nádorových buněk a celé kostní dřeně nemocného pomocí silných chemoterapeutik a ozařování. Následně se tomuto člověku podá kostní dřeň dárce. V ideálním případě se zdravé buňky této kostní dřeně rozšíří po těle a osídlí kostní dřeň zničenou předchozí léčbou. Pokud toho nové buňky nejsou schopné, nebo pokud dostane během procesu pacient nějakou infekci, je to velmi vážné a nezřídka to končí smrtí.
