Skip to main content
 



Pneumotorax

Termín pneumotorax (pneumothorax) vznikl spojením slova pneumos (vzduch) + slova thorax (hrudník). Jde tedy o stav, kdy se v hrudní dutině objeví vzduch. Proč je tato situace tak závažná a čím nás ohrožuje si povíme v následujícím textu.

 

Nejprve je nutno si říci několik slov o anatomii hrudníku a plic. Každá z obou plic je v hrudníku uložena v tzv. pleurální dutině vystlané tenkou blanou (pleurou). Malý prostor v této dutině kolem plíce za normálních okolností obsahuje vakuum a je v něm podtlak. Tento podtlak umožní plíci se rozepnout při nádechu. Pokud se ovšem do pleurální dutiny dostane vzduch, podtlak zmizí a tlaková síla vzduchu způsobí větší či menší kolaps plicní tkáně.

 

 

Příčiny: Cesty, kterými se vzduch do pleurální dutiny může dostat, jsou v podstatě dvě. Vzduch může proniknout buď skrz hrudní stěnu z venkovního okolí, nebo přes plicní stěnu z dýchacích cest.
 

Přes hrudní stěnu do pleurální dutiny vzduch pronikne při hlubokém poranění hrudní stěny, zejména bodném a střelném. Poměrně často může být důvodem i poranění plíce úlomkem zlomeného žebra.
 

Přes stěnu plicní se vzduch do dutiny břišní dostane při jejím prasknutí. Důvod prasknutí plíce může být naprosto neznámý a přijít z plného zdraví – v takovém případě se mluví o spontánním pneumotoraxu. Dochází k němu často u mladých jinak zcela zdravých mužů. K prasknutí může být náchylnější plíce, která je postižena některými formami rozedmy plic. Plicní stěna může prasknout i tehdy, když nemocného napojíme na přístroj umělé plicní ventilace (který dýchá za něj) a v přístroji zadáme, aby do plic dotyčného vháněl vzduch pod příliš velkým tlakem. Přetlak plicní stěnu může protrhnout.

 

Relativně často k pneumotoraxu dochází neúmyslně rukou lékaře při zavedení nitrožilní kanyly do podklíčkové žíly. Tento penumotorax se označuje jako iatrogenní (způsobený lékařem). Zde se mohou mechanismy kombinovat – buď punkční jehla pronikne hrudníkem do pleurální dutiny (vzduch pronikne přes hrudní stěnu), či ještě hlouběji do plíce (pak vzduch pronikne jejím porušeným povrchem).

 

 

Projevy:

Pneumothorax dělíme na několik typů:

 

1. Uzavřený – Tento pneumothorax vznikl tak, že do pleurální dutiny proniklo určité množství vzduchu a pak se cesta, kudy vzduch pronikl, uzavřela. Malý uzavřený pneumotorax se projevit vůbec nemusí, případně jen malou bolestí na hrudi. Menší množství proniklého vzduchu se může z dutiny vstřebat a pneumotorax tak sám odezní.

 

2. Otevřený – V tomto případě zůstává otevřená komunikace mezi pleurální dutinou a okolím – do pleurální dutiny pronikne velký objem vzduchu a plíce na příslušné straně pod jeho tlakem zkolabuje a přestane se při nádechu rozepínat. Projevem bývá bolest na hrudi a následná dušnost. Naštěstí plíce na druhé straně má svou vlastní pleurální dutinu a tak je schopna dýchání do jisté míry zajistit. Je-li druhá plíce poškozena jiným procesem, nebo byla chirurgicky odstraněna, může otevřený pneumotorax skončit snadno i udušením.

 

3. Ventilový (tenzní) pneumotorax – Toto je smrtelně nebezpečná forma pneumotoraxu. Jedná se o polootevřený pneumotorax, kdy kus tkáně poblíž vzniklého otvoru do pleurální dutiny funguje jako ventil. Při nádechu sice umožní vstup vzduchu do pleurální dutiny, ale při výdechu se naplácne na otvor, kterým pleruální dutina komunikuje s okolím, a zabrání vydechnutí vzduchu. Dojde tak k tomu, že při každém nádechu se do pleurální dutiny dostává vzduch, který nemůže být vydechnut, a začne se v ní hromadit. Pleurální dutina se tímto vzduchem postupně nafukuje jako balon a utlačí svým objemem ostatní orgány v hrudníku včetně druhé plíci. Zprvu se tento pneumotorax projevuje jako předchozí dvě formy – bolestí na hrudi a dušností. Postupující utlačení i druhé plíce vede ovšem bez pomoci nevyhnutelně k smrti udušením.

 

 

Schéma - Kolaps plíce při pneumotoraxu, červené

šipky ukazují směr stlačování plíce vzduchem

 

 

Diagnostika: Kromě výše uvedených klinických projevů je ideálním prostředkem rentgen plic. Na rentgenu uvidíme smrštěnou plíci a vzduch v pleurální dutině. U ventilového pneumotoraxu uvidíme přetlačení orgánů dutiny hrudní (nejlépe srdce a průdušnice) na druhou stranu hrudníku.

 

 

Léčba: Vhodný je ve všech případech klid na lůžku, zabránění jakékoliv námaze, případě podání kyslíku při těžší dušnosti. Další postup se liší dle typu pneumotoraxu.
 

Malý pneumotorax se nijak zvlášť řešit nemusí, protože časem se malé množství vzduchu z pleurální dutiny samo vstřebá. Větší množství vzduchu pak lze odsát. Do pleurální dutiny přes hrudní stěnu opatrně vbodneme jehlu a touto injekcí vzduch odsajeme.

 

Rozsáhlejší a otevřený pneumotorax léčíme drenáží. To znamená, že uděláme otvor do pleurální dutiny přes hrudní stěnu a přes tento otvor napojíme pleurální dutina na odsávací přístroj, který odtud vzduch kontinuálně odsává. Byl-li otevřený pneumotorax způsoben větším poraněním hrudní stěny, tak lze toto poranění ošetřit a komunikaci uzavřít. Byl-li otevřený pneumotorax způsobený protržením plicní stěny, tak čekáme. Kontinuální odsávání vzduchu totiž často vede k samovolnému uzavření povrchu plíce. Pokud drenáž selže a penumotorax přetrvává, lze provést chirurgické řešení, kdy chirurg vstoupí do pleurální dutiny a otvor v plíci se snaží uzavřít.

 

Tenzní neboli ventilový pneumotorax se musí řešit ve dvou krocích – nejprve ho jako první pomoc převedeme na otevřený pneumotorax, tj. do postižené pleurální dutiny vbodneme širokou dutou jehlu, a utvoříme tak trvalou komunikaci mezi pleurální dutinou a okolím, což zabrání hromadění vzduchu v pleurální dutině. Vzniklý otevřený pneumotorax již pak řešíme klasickou drenáží. 

 
Print Friendly and PDF


Pomohl vám můj web? Zvažte jeho pravidelnou, nebo jednorázovou finanční podporu.
 

MUDr. Jiří Štefánek  autor: MUDr. Jiří Štefánek
  kontakt: jiri.stefanek@seznam.cz
  zdroje: základní zdroje textů