Meléna

Tento text je určitým rozšířením článku o krvi ve stolici, který doporučuji přečíst také

 

Meléna znamená nález dehtově černé páchnoucí stolice, která je důsledkem přítomnosti většího množství natrávené krve. Jde o velice závažný příznak, který si v žádném případě nezasluhuje podcenění.

 

Příčiny: Příčinou melény je krvácení do horní části trávícího traktu, tj. úseku od dutiny ústní, přes jícen, žaludek až po horní část tenkého střeva. Nateče-li krev do některé z těchto oblastí, stihne se při svém průchodu trávícím traktem natrávit, tím získá černou barvu a charakteristický zápach. Dostane-li se krev do trávícího traktu až níže (tj. ve spodnější části tenkého střeva, v tlustém střevě a v konečníku), tak se nenatráví a ve stolici nalezneme jasně červenou krev.

Meléna je závažná z toho důvodu, že krvácení do horní části trávícího traktu bývá obvykle masivnějšího charakteru než do dolního a člověk z něj může snadněji vykrvácet.

 

 

Vlastní příčiny krvácení do horních částí trávícího traktu (a tedy i melény) bývají nejčastěji tyto:

 

1. Krvácení do dutiny ústní – Silnější krvácení do dutiny ústní se může projevit tmavě zabarvenou stolicí, pokud je krev spolykána. Osobně jsem se s tím setkal s pacientem, který několik dnů krvácel po zubařském zákroku.

 

2. Jícnové varixy – Jícnové varixy jsou rozšířené cévy ve stěně jícnu, které se vyklenují do dutiny jícnu. Jsou obvykle důsledkem jaterní cirhózy. V takovém případě totiž krev jen obtížně protéká játry a obtéká je spojovacími žilami – bohužel se část těchto žil vyskytuje právě ve stěně jícnu. Jícnové varixy jsou smrtelně nebezpečné, protože krvácení z nich bývá masivní a člověka bez lékařské pomoci může spolehlivě usmrtit. Kromě melény se při masivním krvácení z jícnových varixů setkáváme i se zvracením krve.

 

3. Žaludeční vředy – Žaludečnívředy se mohou mimo jiné projevit krvácením a v takovém případě najdeme černou krev ve stolici.

 

4. Refluxní choroba – Refluxní choroba jícnu se lidově s určitou nepřesností označuje jako pálení žáhy. Jde o stav, kdy se kyselý žaludeční obsah vrací do jícnu a poškozuje jeho stěnu. Obvykle to dotyčný necítí nebo to pociťuje jako ono již zmíněné pálení žáhy. Pokud je sliznice jícnu poškozená více, může začít krvácet. Meléna a zvracení krve pak mohou být doprovázejícími příznaky tohoto stavu.

 

5. Nádory horních částí trávícího traktu – Nádory v dutině ústní, nosohltanu, rakovina jícnu i rakovina žaludku se mohou projevit krvácením, pokud při svém růstu naruší některou z větších cév. Patřila by sem teoreticky i rakovina tenkého střeva, ta se však vyskytuje velice vzácně. Tenké střevo ovšem může být postiženo metastázami jiných nádorů.

 

6. Předávkování se léky „ředícími krev“ – Mezi léky, které umí ředit krev, patří Aspirin a jemu podobné protizánětlivé léky, dále pak heparin, warfarin a nízkomolekulární hepariny. Zejména předávkování warfarinem je častou příčinou krvácení u starších lidí.

 

 

Projevy: Klasická meléna má vzhled černé dehtovitá stolice, která nepříjemně páchne. Zápach je kromě barvy taktéž důležitým rozpoznávacím znakem. Při užívání preparátů železa při chudokrevnosti z nedostatku železa bývá stolice také černá, ale zápach chybí. V tomto případě se nicméně o melénu nejedná!

 

 

Diagnostika: V případě nálezu melény je nutné vyšetření per rectum – nález černé krve na rukavici je velmi varovné. Dále je nutné rychlé vyšetření trávícího traktu gastroskopií. Tato dostupná metoda v ideálním případě umožní prohlédnout trávící trakt od jícnu až po horní část tenkého střeva a v případě nutnosti může lékař pomocí endoskopického přístroje krvácející ložisko ošetřit.

Součástí vyšetření je i odběr krve a její laboratorní vyšetření. Zejména nás zajímá množství červených krvinek a hemoglobinu. V případě zjištění velké krevní ztráty je nutné ji opatrně nahradit infuzemi, či transfuzí. Je nicméně nutné být v doplňování opatrný – pokud ztracený objem doplníme příliš, tak se krvácení může paradoxně ještě zhoršit.

 

 

Léčba: Léčba se liší podle příčiny. V podstatě platí, že v méně vážných stavech lze pacienta monitorovat a čekat, až krvácení samo skončí. Můžeme podávat léky (obvykle nitrožilně), které napomáhají zastavit krvácení a případně nitrožilně opatrně doplnit ztracený objem krve. U žaludečních vředů a poškození jícnu při refluxu se s dobrým efektem podávají léky snižující produkci žaludeční kyseliny.

Při větším krvácení, které akutně ohrožuje na životě, se gastroenterolog pokusí zastavit krvácení endoskopickým přístrojem. Někdy je nutné předat pacienta chirurgům, kteří krvácení zastaví operačně.