Struma je synonymum pro zvětšení štítné žlázy, nic více a nic méně. Struma může i nemusí být spojena se změnou funkce štítné žlázy a má četné příčiny od zcela banálních až po potenciálně velmi nebezpečné.
Jen krátce bych uvedl několik informací o štítné žláze. Jedná se o orgán nacházející se v oblasti krku před průdušnicí. Štítná žláza produkuje hormony tyroxin a trijodtyronin, které mají v organismu mnoho funkcí – u dítěte se podílí na vývoji centrálního nervového systému, u dospělých mají vliv na energetický metabolismus, udržování tělesné hmotnosti, na srdeční frekvenci, na funkci trávicího systému a mnoho dalších. Pro tvorbu těchto hormonů potřebuje štítná žláza jód, který přijímáme v potravě (u nás se z tohoto důvodu jóduje sůl).
Samotná štítná žláza je z hlediska své funkce regulována sloučeninami produkovanými v našem mozku (v hypofýze a hypothalamu). A nyní již o vlastní strumě.
Strumu dělíme dle přítomné funkce štítné žlázy na 3 skupiny:
a) Struma s normální funkcí štítné žlázy
b) Struma se zvýšenou funkcí štítné žlázy
c) Struma se sníženou funkcí štítné žlázy
Nezávisle na tom lze strumu dělit na ložiskovou a difuzní:
a) Ložisková struma – Je zvětšeno jen jedno nebo více ložisek štítné žlázy. Ve žláze vznikají zvětšené uzly.
b) Difuzní struma – Jak už název napovídá, je štítná žláza zvětšena jako celek.
Příčiny:
1. Nedostatek jódu – Při sníženém přísunu jódu v potravě je problém. Štítné žláze začne chybět jód na tvorbu jejích hormonů. To štítná žláza nechce připustit, a proto se kompenzačně začne zvětšovat, aby její buňky byly schopné z krve protékající žlázou vychytat každou částečku jódu. Dále mohou být nalezeny příznaky ze snížené tvorby hormonů štítné žlázy. Léčba tohoto stavu je vcelku jednoduchá – stačí zvýšit přísun jódu v potravě. Na druhou stranu i předávkování jódem může způsobit strumu, takže s jódem opatrně.
2. Působení strumigenů – Strumigeny jsou látky v některých potravinách, které způsobují zvětšení štítné žlázy a vznik strumy. Nacházejí se například v kapustě nebo v zelí. Jejich nadměrné pojídání může štítnou žlázu zvětšit. Porucha funkce žlázy u této příčiny nebývá. Řešením je snížit přísun strumigenů v potravě, v případě příliš velké štítné žlázy lze tuto chirurgicky odstranit.
3. Autoimunitní záněty – Sem se řadí záněty, které souvisí s reakcí našich vlastních protilátek proti štítné žláze. Jde o Graves-Basedowovu chorobu a o Hashimotovu chorobu. U Graves-Basedowovy choroby vybičují protilátky štítnou žlázu ke zvýšené sekreci jejích hormonů. Štítná žláza se přitom zvětší a časem se vyčerpá. Do té doby budou nicméně přítomné příznaky její zvýšené funkce. Léčbou jsou léky, které tlumí funkci štítné žlázy, někdy se štítná žláza chirurgicky odstraňuje. U Hashimotovy choroby je situace opačná. Protilátky, které při tomto zánětu vznikají, začnou štítnou žlázu nepokrytě poškozovat a její funkce poklesne. Nemoc se tedy projeví sníženou funkcí štítné žlázy. Léčba spočívá v podávání léků nahrazujících chybějící hormony štítné žlázy.
4. Poruchy enzymů nutných k tvorbě hormonů štítné žlázy – Při vrozené chybné funkci enzymů štítné žlázy se nevyrábí její hormony. Mozek vycítí nedostatek hormonů a začne štítnou žlázu neúspěšně stimulovat ke zvýšení produkce, to způsobí zvětšení žlázy. Hormony se nicméně kvůli enzymatické poruše tvořit nezačnou a musí se nahradit lékovou formou.
5. Nádory štítné žlázy – Nezhoubné i zhoubné nádory štítné žlázy mohou způsobit její zvětšení. Obvykle není zvětšena celá štítná žláza, ale jen její část – jako uzel. Nezhoubné nádory velmi často nekontrolovaně vytvářejí hormony štítné žlázy a jsou proto spojené s její zvýšenou funkcí. Zhoubné nádory většinou nic netvoří a štítná žláza při nich funguje normálně. To samozřejmě platí za předpokladu, že štítná žláza není zhoubným nádorem natolik poškozena, že se její funkce sníží. Léčbou je odstranění štítné žlázy u nezhoubného nádoru. U zhoubného nádoru se kromě odstranění štítné žlázy podá radiojód proti případným metastázám. Řada buněk zhoubných nádorů štítné žlázy si ponechá schopnost vychytávat jód z krve a vychytají i radiojód. Ten je pak zničí - velmi elegantní metoda.
6. Riedelova struma - Tento speciální podtyp strumy vzniká na podkladě ukládání vaziva v tkáni štítné žlázy, která je pak výrazně tuhá a tvrdá. Příčina vzniku Riedelovy strumy je nejasná, ale předpokládá se vliv poruchy imunitního systému. Nově se toto onemocnění řadí mezi IgG4 asociované nemoci.
Projevy: Struma může mít podobu boule na krku, která je viditelná a hmatná. Projevy můžeme rozdělit na dvě skupiny – útlak okolních tkání strumou a pak případně projevy změn funkce štítné žlázy.
1. Útlak okolních tkání – Tyto projevy se budou objevovat až v pozdějších stádiích při větší velikosti štítné žlázy. Mohou se objevit např. poruchy polykání, bolesti v krku a pocit knedlíku v krku (útlak jícnu), dušnost se stridorem (útlak dýchacích cest) a chrapot (útlak nervů ovládajících hlasivky).
2. Případné změny funkce štítné žlázy – Mohou a nemusí být u strumy přítomny. Může jít jak o příznaky ze zvýšené funkce štítné žlázy, nebo příznaky ze snížené funkce štítné žlázy. To už záleží na konkrétních příčinách zvětšení štítné žlázy. Výčet příznaků je ve zmíněných textech.
Diagnostika: Zvětšenou štítnou žlázu lze na krku nahmatat, nejlépe při polykání. Hmat je nicméně dost nepřesný a tak by se podezření mělo potvrdit ultrazvukem. Kromě toho se lékař vyptá na případné projevy zvýšené či snížené funkce štítné žlázy. Vyšetřit lze hladiny hormonů štítné žlázy a mozkových hormonů, které štítnou žlázu ovládají. U autoimunitních zánětů lze v krvi najít autoprotilátky zaměřené proti tkáni štítné žlázy. Někdy je cenná i biopsie štítné žlázy tenkou jehlou s odběrem vzorku, který se pošle na histologii.
Léčba: Léčíme konkrétní příčinu zodpovědnou za vznik strumy a tím vyřešíme i strumu samotnou. Možností léčby je celá řada od podávání vyšších dávek jódu v potravě (u strumy způsobené nedostatkem jódu) po odstranění štítné žlázy (například u zhoubného nádoru).
Zdroje
https://www.mayoclinic.org
https://www.medicalnewstoday.com
