Plicní edém (otok plic) je označení pro nepříjemný a nebezpečný stav, kdy se v plicích objeví tekutina. Nejedná se o tekutinu vdechnutou, ale o krevní tekutinu, která se do plicních sklípků přefiltrovala z okolí. Jak tento stav vzniká a jaké má důsledky si povíme v tomto textu.

Nejprve je nutné si krátce říci o stavbě plic. Do každé plíce vúsťuje jedna průduška, která se v plíci začne větvit na stále menší a menší trubičky. Na konci těch nejmenších trubiček jsou miliony tenkostěnných váčků – plicních sklípků. Kolem těchto váčků probíhají tenoučké krevní cévy. Tyto cévy vycházejí z pravé poloviny srdce, probíhají plícemi a nakonec ústí do levé poloviny srdce. Tenké stěny plicních sklípků i sousedních cév sice neumožní přestup krve do plicních sklípků, ale zato umožňují přechod krevních plynů. Z krve do plicního sklípku přechází oxid uhličitý a naopak ze sklípku do krve přechází kyslík. Pokud se z nějakého důvodu propustnost zvýší a dojde k filtrování krevní tekutiny do plicních sklípků, vzniká plicní edém.

 


Na obrázku vidíme schéma postižení plicních sklípků u plicního edému.

 

Příčiny: Jaké mohou být příčiny výše zmíněného stavu? Je jich celá řada, ale obecně se dají shrnout do dvou kategorií.

1. Kardiální (srdeční) příčiny – Sem spadají všechny příčiny vycházející z poruch srdeční funkce. Hlavní příčinou je levostranné srdeční selhání. Selhává-li levá polovina srdce, nezvládá pumpovat krev do velkého tělního oběhu. Kromě toho se začne hromadit krev v prostoru před levou polovinou srdce, tj. v plicním oběhu. Tlak krve v plicním oběhu roste a tekutina se proto začne filtrovat do plicních sklípků. Příčiny jsou různé – od poškození srdečního svalu ischemickou chorobu srdeční (včetně infarktu), přes nemoci srdečních chlopní a poruchy srdečního rytmu, po předávkování člověka tekutinami. K předávkování tekutinami (v lékařské hantýrce „přelití“) dojde tehdy, když v infuzích dodáme člověku více tekutiny, než kolik jeho srdce zvládne přečerpávat. Více o srdečním selhání a jeho příčinách najdete v příslušném textu.

2. Nekardiální (nesrdeční) příčiny – Toto jsou příčiny nesouvisející se srdcem. Nutno poznamenat, že jsou mnohem vzácnější a zmíním je spíše okrajově. Srdeční plicní edém nad nimi totiž v četnosti výskytu jasně vede. Spadají sem stavy spojené s poškozením výstelky plicních sklípků, které způsobí vtok tekutiny do sklípků. Takové situace označujeme jako ARDS (Acute Respiratory Distress Syndrome) aneb šoková plíce.

V dalších odstavcích se již budu zmiňovat pouze o srdečních příčinách.

 

Projevy: Hlavním projevem bývá dušnost, která se u srdečního selhávání klasicky zhoršuje v noci při poloze vleže. Nemocný si proto začne v noci podkládat pod hlavu více polštářů a spí v polosedě. Kromě toho se objeví kašel. Zpočátku bude suchý a dráždivý. Jak se množství tekutiny v plicních sklípcích začne zvyšovat, bude se kašel stávat vlhkým a člověk začne vykašlávat růžové zbarvenou tekutinu.

 

Diagnostika: Klinické příznaky a informace o jakémkoliv předcházejícím srdečním onemocnění nám pomohou. Při poslechu fonendoskopem nad plícemi uslyšíme vlhké zvuky způsobené tekutinou v plicích, které se nazývají chrůpky. Na rentgenu plic pak uvidíme zmnoženou cévní kresbu, která nás informuje o městnání krve v plicních cévách. Poměrně častým doprovodným nálezem při fyzikálním vyšetření a na rentgenu je u plicního edému voda na plicích.

 

Léčba: U kardiogenního plicního edému se snažíme pacienta odvodnit a tím zmenšit objem tekutiny v plicním řečišti. K tomu se používají tzv. diuretika. Diuretika způsobí zvýšené vylučování vody ledvinami a tím snížení objemu tekutiny v cévách. Ideálními léky jsou ty, které mají rychlý účinek a mohou se aplikovat nitrožilně - jde zejména o léky obsahující sloučeninu furosemid, jako je Furosemid a Furorese. Kromě toho se postiženému podají léky usnadňující dýchání a dává se mu inhalovat kyslík. Těžké stavy by měly být hospitalizovány na jednotkách intenzivní péče a v případě nutnosti by měly být připojeny na umělou plicní ventilaci. Kromě těchto opatření je nutné zjistit, proč srdce selhalo, a tuto příčinu dále řešit.


Zdroje
https://www.healthline.com
https://www.medicalnewstoday.com

 


Pomohl vám můj web? Zvažte prosím jeho pravidelnou, nebo jednorázovou finanční podporu.
 

  autor: MUDr. Jiří Štefánek
  zdroje: základní zdroje textů