Kardiorenální syndrom je nepříjemný stav, se kterým se nejčastěji setkávají internisté, kardiologové a nefrologové. V principu znamená situaci, kdy se vlivem onemocnění srdce objeví onemocnění ledvin, nebo naopak. Kardiorenální syndrom může být sice akutní, ale typická je spíše jeho chronická forma, u které se může uplatnit více vyvolávajících faktorů působících po delší dobu (viz níže).
Příčiny: Na počátku je nějaký faktor, který vyvolá srdeční selhání, nebo selhání ledvin. Selhávání jednoho z těchto orgánů pak v rámci syndromu způsobí selhání orgánu druhého. Úzký funkční vztah srdce a ledvin je dobře známý, stejně však některé mechanizmy rozvoje kardiorenálního syndromu nejsou plně pochopeny. Řada z nich je nicméně logická:
Za prvé zhoršený výdej tekutin selhávajícími ledvinami vede k „převodnění“ organizmu, což zvyšuje zátěž srdce, které musí pumpovat větší objem tekutiny. Na druhou stranu při selhávání srdce se snižuje průtok krve ledvinami. Negativní důsledky má i související zvýšená aktivita tzv. RAAS systému a sympatiku. Speciálně u chronického selhávání ledvin mívá na následné přetěžování srdce významný podíl často přítomná chudokrevnost.
Projevy: Při projevech kardiorenálního syndromu se kombinují příznaky srdečního selhávání se selháváním ledvin. Na první pohled bývá nejvýraznějším příznakem dušnost a otoky končetin.
Diagnostika: U diagnostiky lze opět prohlásit, že diagnózu syndromu lze stanovit na základě nálezu selhání srdce a ledvin. Funkci srdce lze hodnotit například vyšetřením natriuretických peptidů a pomocí echokardiografie. Funkci ledvin lze u daného pacienta hodnotit zejména podle odběrů krve (detailněji viz vyšetření ledvin).
Léčba: Terapie tohoto stavu je dosti svízelná. Základním lékem jsou nepochybně diuretika, která zvyšují ztráty tekutin ledvinami a tím snižují zátěž srdce. Bohužel u kardiorenálního syndromu často dochází k tomu, že po navýšení diuretik se sice zlepší funkce srdce, ale zhorší se selhávání ledvin. Nakonec může být jediným řešením pravidelná dialýza.
Kromě zmíněných diuretik se obvykle podávají další léky, které mají snižovat namáhání srdce a tlumit negativní efekt RAAS systému a sympatiku. Mezi ně patří především ACE-Inhibitory a beta-blokátory. Pokud je při selhávání ledvin přítomna chudokrevnost kvůli nedostatku erytropoetinu, mohou pomoci preparáty s touto sloučeninou.
