Skip to main content
 

Revmatická horečka

 

"Revmatická horečka klouby líže a srdce hryže

(staré lékařské přísloví)

 

Výše uvedené přísloví naznačuje, že revmatická horečka je onemocnění postihující zejména srdce a klouby. Má úzký vztah ke streptokokové angíně a může s sebou přinášet četné komplikace.

 

Příčiny: Revmatická horečka se dnes již nevyskytuje tak často, jako tomu bylo dříve. Hlavní příčinou tohoto poklesu je důsledné (někdy až moc) léčení bakteriální angíny antibiotiky. Angínu měl jistě každý z nás. Je způsobena bakteriemi ze skupiny streptokoků, které napadnou mandle v naší dutině ústní. Kdysi, před érou antibiotik, nebyla tato nemoc léčena. Někdy se infekce rozšířila a celý stav mohl končit smrtí nemocného, většinou se však člověk uzdravil. Náš imunitní systém i bez použití antibiotik zvládl angínu sám.
 

Bylo tu však jedno „jenže“. Za asi dva týdny po uzdravení se u některých lidí začaly projevovat příznaky revmatické horečky (viz. níže). Co se stalo? Je to jednoduché. Imunitní systém infekci zvládl, bohužel pro nás je jedna z povrchových bílkovin streptokoka podobná povrchovým strukturám některých buněk našeho těla. Náš imunitní systém streptokoka zlikvidoval, ale pak si spletl naše buňky s bakteriemi a začal likvidovat i je. A proč nebyli postiženi všichni? Zřejmě proto, že je k oné abnormální reakci imunity nutný nějaký genetický předpoklad a ten mají jen někteří z nás.

 

Podstatou revmatické horečky je tedy neinfekční zánět způsobený naším vlastním imunitním systémem. Jde tedy vlastně o autoimunitní nemoc.

 

A které buňky našeho těla jsou nejčastěji napadeny? Jsou to buňky srdeční, a to všech 3 vrstev srdce – vnitřní blány vystýlající srdeční dutiny (endokard), buňky srdeční svaloviny (myokard) a buňky zevního obalu srdce (perikard). Zvláště nebezpečné je poškození buněk chlopní, které vyústí v chlopenní vady. Mimoto jsou postiženy buňky v kloubech, buňky v podkoží a také buňky cévních stěn.

 

 

Projevy: Nemoc má řadu projevů, které můžeme rozdělit na celkové projevy provázející imunologickou reakci našeho těla a na projevy místní, které souvisí s poškozením konkrétních orgánů.

 

1. Celkové projevy: horečka, únavnost a další nespecifické příznaky

 

2. Orgánové projevy:

a) Srdce: Projevy postižení je velmi individuální. Někdy se nemusí projevit vůbec, jindy se může projevit bolestí na hrudi, poruchami srdečního rytmu, poškozením srdečních chlopní a důsledkem může být srdeční selhávání

b) Klouby: Vzniká zánět mnoha kloubů, kdy klouby jsou zarudlé, bolestivé a nemocný s nimi často pro bolest nemůže ani pohnout.

c) Kůže a podkoží: Vzniká vyrážka zvaná erythema marginatum a zánětlivé podkožní revmatické uzlíky.

d) Mozek: Někdy může dojít k poškození mozkové tkáně, což může způsobit vznik nekontrolovatelných pohybů (chorea). Tento stav odborně označujeme jako Sydenhamovu choreu.


 

Diagnostika: Pro lékaře jsou významné údaje o předcházející angíně, nález některých z výše uvedených projevů a pak speciální vyšetření krve. V krvi se zjišťuje přítomnost tzv. ASLO (antistreptolysin O). ASLO je zjednodušeně řečeno protilátka proti streptokokům, jejíž přítomnost v krvi svědčí o nedávné streptokokové infekci.

 

 

Prevence: Nejlepší prevencí je každou angínu (a jiné streptokokové infekce) poctivě zaléčit antibiotiky. Na streptokoky je ideálním antibiotikem starý dobrý penicilin, ale je možné více variant dle rozhodnutí ošetřujícího lékaře. Důležité je přesně dodržovat předepsané dávky a celkovou dobu podávání. Ta se myslím pohybuje kolem 10 dnů. Pokud někdo revmatickou horečku prodělal, bojíme se jejího návratu, který bývá většinou velmi závažný. Těmto lidem se pak preventivně po mnoho let preventivně podává penicilin. Tato ochranná clona brání vzniku angíny, která by pak mohla vést k dalšímu záchvatu revmatické horečky.

 

 

Léčba: Léčba je podobně jako prevence v rukou zkušeného lékaře. Při zjištění revmatické horečky se podávají antibiotika, která mají za úkol jen likvidaci případného zbytku streptokoků na mandlích. Samotnou revmatickou horečku antibiotika neřeší.
 

Projevy revmatické horečky jako je např. záněty kloubů je možno léčit nesteroidními protizánětlivými léky typu paralenu, brufenu apod. U velmi těžkých případů je třeba nasadit protizánětlivé léky vyššího účinku, např. kortikoidy. Klid na lůžku je při léčbě samozřejmostí. Poškození srdce obvykle vyžaduje specializovanou léčbu, těžké poškození chlopní si může vyžádat kardiochirurgické zákroky s implantací chlopenní náhrady.

 
Print Friendly and PDF


Pomohl vám můj web? Zvažte jeho pravidelnou, nebo jednorázovou finanční podporu.
 

MUDr. Jiří Štefánek  autor: MUDr. Jiří Štefánek
  kontakt: jiri.stefanek@seznam.cz
  zdroje: základní zdroje textů