Skip to main content

Motání hlavy

Psát o motání hlavy je nepříjemný úkol, protože se jedná o jeden z nejobecnějších příznaků, se kterým se jako lékaři setkáváme. Příčin může být celá řada, v zásadě však jde však vždy o to, že není něco v pořádku s ústrojím rovnováhy a pohybu, nebo s mozkem. Vzhledem k tomu, jak je mozek závislý na dodávkách kyslíku a správném vnitřním prostředí, může být postižen i při onemocněních kardiovaskulární soustavy a rozvratu vnitřního prostředí organizmu.

 

Příčiny:

 

1. Onemocnění mozku – Jakékoliv onemocnění mozku se může mimo jiné projevit i motáním hlavy, obzvláště jde-li o stavy spojené se otokem mozku a zvýšením nitrolebního tlaku. Může jít o úraz (nejčastěji spojené s otřesem mozku), mozkové nádory, záněty mozku, záněty mozkových blan, mozkové příhody, stavy po epileptických záchvatech a další.

 

2. Nemoci či podráždění ústrojí rovnováhy a pohybu – Toto ústrojí je párové a nachází se hluboko v lebce ve skalní kosti. Jedná se o tři polokruhovité kanálky, které jsou anatomicky velmi úzce spojeny se sluchovým ústrojím a do mozku jsou informace o rovnováze a sluchu vedeny společným nervem. Podráždění mohou způsobit zánětlivé procesy v blízkostí ústrojí, například infekce středního ucha, záněty vnitřního ucha, nádor nervu vedoucího informace o rovnováze (neurinom akustiku), úrazy, vliv alkoholu a zapomenout nesmíme ani na Meniérovu chorobu a na prostou kinetózu.

 

3. Cévní příčiny – Do této skupiny stavů bych si dovolil zařadit stavy, kdy cévy nejsou schopné dodat dostatek krve a kyslíku do mozku. Slabost a motání hlavy jsou pak typickým příznakem. Nejčastěji mluvíme o celkové ateroskleróze mozkových tepen, kdy je u starých lidí postiženo prakticky celé mozkové řečiště. Kromě toho mohou být zúžené krkavice, kdy je i vyšší riziko vzniku ischemických mozkových příhod, nebo o zúžení zadních dvou vertebrálních tepen. U zúžení zadních vertebrálních tepen bych se poněkud zdržel. Tyto dvě tepny probíhají do hlavy těsně při krční páteři a v mozku se pak spojují v jednu tepnu, která pak vyživuje mozkový kmen a mozeček (důležitá ústrojí pro udržování rovnováhy). Zejména u starých lidí jsou tyto tepny často zúžené a zúžení se typicky prohlubuje při záklonu hlavy. To znamená, že při zaklonění hlavy při pohledu nahoru se člověku velmi snadno zamotá hlava. Tento stav označujeme jako vertebrobazilární insuficienci a u starých pacientů je obvyklá.

 

4. Intoxikace – Předávkování celou řadou běžně užívaných léků vede k motání hlavy, typicky se jedná o různá antidepresiva, léky na spaní a tak podobně. Pochopitelně sem patří i účinek alkoholu, který svým účinkem působí jak na mozek, tak na ústrojí rovnováhy a pohybu. Z dalších toxických sloučenin, které jsem zpracoval, mohu zmínit například oxid uhelnatý.

 

5. Změny krevního tlaku – S únavou a motáním hlavy může být spojena jakákoliv odchylka krevního tlaku – vysoký tlak i nízký tlak.

 

6. Selhávání srdce – Selhává-li srdeční pumpa, vede to k poruše dodávky kyslíku pro mozek. Prakticky jakákoliv příčina srdečního selhávání tedy může velmi snadno ovlivnit mozek.

 

7. Chudokrevnost – Nedostatek červených krvinek znamená horší dodávku kyslíku pro mozek a to pak vede k různým obtížím, z nichž motání hlavy je běžné. Mluvíme pak o tzv. anemickém syndromu.

 

8. Poruchy očí – Celá řada nemocí očí se projeví motáním hlavy. Příkladem může být akutní forma zeleného zákalu (glaukom) se zvýšením nitroočního tlaku, jiné stavy vedoucí k dvojitému vidění, astigmatismus a mnohé další.

 

9. Poruchy vnitřního prostředí těla – Změny v koncentracích iontů (zejména sodíku a chloridů), dehydratace, zvýšení koncentrací odpadních látek při selhávání jater nebo selhávání ledvin, hypoglykémie, či naopak zvýšení cukru u neléčené cukrovky, to vše může vést k motání hlavy.

 

10. Kombinované poruchy – Na interních odděleních se typicky setkáváme se starými lidmi, u kterých je patrná ateroskleróza mozkových tepen, obvykle mají zúžené i tepny vedoucí krev k mozku. Do tohoto velmi křehkého systému pak zasáhne jakákoliv zevní či vnitřní příčina (typicky některá z výše jmenovaných), která vede k destabilizaci celkového stavu. Kromě motání hlavy se objevuje únava a apatie, či naopak zmatenost a agresivita. 

 

 

Diagnostika: Vzhledem k šíři možných příčin je nutné celkové vyšetření. Pacient by měl být vyšetřen zejména neurologem, měl by mít udělané EKG vyšetření a změřený krevní tlak. Důležité jsou i krevní náběry – hladiny minerálů, ledvinné parametry, jaterní testy, krevní obraz, CRP (infekční procesy v těle) atd. Při podezření na nemoci mozku a ústrojí rovnováhy a pohybu obvykle provádíme CT vyšetření, krční tepny vyšetřujeme ultrazvukem.  Podobně je vhodné ultrazvukem vyšetřit i srdeční sval (ECHO srdce). Nenacházíme-li jasnou příčinu, nebo jsou přítomny jakékoliv poruchy zraku, lze doporučit vyšetření očním lékařem. Další vyšetření cílíme podle nálezů výše zmíněných vyšetření.

 
 
 



 

On-line poradna:
460 článků chorob, 180 potravin, 490 bylinek, 137 skupin léků.
Přesto chápu, že individuální rada má větší hodnotu.
Napište mně, pokusím se poradit, nebo doporučím odborníka.
Nahlédnout do poradny Dr.Mix lékárníka Ondřeje.