Skip to main content

Aspirin

Aspirin je jedním z nejpoužívanějších léků. Jeho spotřeba je obrovská a celosvětově se počítá v desítkách tisíc tun za rok. Účinnou složkou je kyselina acetylsalicylová.

 

Princip: Aspirin patří do skupiny tzv. nesteroidních protizánětlivých léků (NSPZL). Účinnou látkou aspirinu je kyselina acetylsalicylová. V našem těle je kyselina acetylsalicylová schopná zablokovat enzym cyklooxygenázu. Tento enzym je důležitý pro tvorbu cytokinů, což jsou látky umožňující správný průběh zánětu. Stejně tak je tento enzym důležitý pro tvorbu tromboxanu v krevních destičkách. Tromboxan je sloučenina nutná pro správnou funkci destiček a funkci krve. Tady bych podtrhl fakt, že ostatní léky ze skupiny NSPZL netlumí tvorbu tromboxanu a na srážení krve vliv nemají, to je výsada kyseliny acetylsalicylové.

Tohle je hodně zjednodušený popis funkce aspirinu. Cykloxygenáza je enzym umožňující tvorbu cytokinů a tromboxanu (+). Aspirin cyklooxygenázu zablokuje (-). Tím samozřejmě

poklesne tvorba cytokinů i tromboxanu.

 

Význam:

 

1. Tlumení bolesti – Vnímání bolesti je v našem těle zprostředkován cytokiny. Vyřazením jejich tvorby ztlumíme bolest. To se hodí například u běžných bolestí hlavy, bolesti zubů, bolestí kloubů, svalů a tak podobně. Toto je jedna z častých příčin užívání aspirinu a jemu podobných léků.

 

2. Snížení horečky – Aspirin lze použít i jako antipyretikum, i když některé jiné léky ze skupiny NSPZL snižují tělesnou teplotu ještě lépe.

 

3. Protisrážlivý účinek na krev – Aspirin se běžně užívá u stavů, kdy chceme zabránit tvorbě krevních sraženin. Aspirin je například součástí první pomoci u infarktu myokardu, kdy je céva zásobující srdeční sval ucpaná sraženinou. Několik tablet aspirinu může napomoci růst sraženiny zastavit a tím usnadnit i její odstranění a znovuobnovení průtoku krve cévou. Po zaléčených infarktech se aspirin bere dlouhodobě, aby se zabránilo dalšímu uzávěru.

 

Mnoho lidí bere aspirin každodenně v malých dávkách (1 tableta neboli asi 100 miligramů kyseliny acetylsalicylové denně) v domnění, že je protisrážlivý účinek aspirinu ochrání před chorobami spojenými se vznikem krevních sraženin (např. ischemická choroba srdeční včetně infarktu, ischemická choroba dolních končetin, ischemická cévní mozková příhoda). A nedělají vůbec špatně – efekt stomiligramová dávka má a přitom nevede tak snadno ke vzniku nežádoucích účinků, které by u vysokých dávek aspirinu nastaly. Zvážení takovéto samoléčby ve vyšším věku je nutné nechat na každém z nás, já osobně bych se řekněme od 50 let věku pravidelnému užívání malé dávky aspirinu nevyhýbal.

 

 

Podávání: Záleží na předepisujícím lékaři. K prevenci infarktu a ischemické cévní mozkové příhody se podávají tablety o síle 100 miligramů denně. Moderní formou pro toto pravidelné užívání je tzv. Aspirin Protect, který se rozpouští a uvolňuje až ve střevě a tím se snižuje jeho nežádoucí efekt na žaludek (viz. níže). Na bolest či na snížení teploty se nárazově podává Aspirin o síle 500 miligramů, a to několikrát denně (na snížení horečky a proti bolestem však existují i mnohem lepší preparáty).

 

 

Nežádoucí účinky a rizika aspirinu:

 

Aspirin a jemu podobné léky se nevyhnuly ani nežádoucím účinkům. Nežádoucí účinky tu jsou a není jich zrovna málo.

 

1. Žaludeční vředy – Jde o zastavení tvorby hlenu v žaludeční sliznici, o kterém jsem mluvil na začátku tohoto článku. Hlen totiž napomáhá chránit žaludeční stěnu před účinky žaludeční kyseliny. Při narušení tvorby hlenu je riziko vzniku vředu vyšší. Celkově však u 100 miligramových denních dávek Aspirinu není riziko vzniku vředů příliš velké.

 

2. Další narušení funkce trávícího traktu – Dlouhodobé užívání aspirinu může mít za následek neurčité projevy narušení trávícího traktu jako je pocit tlaku v břiše, nevolnost a zvracení.

 

3. Krvácení – Protisrážlivý účinek aspirinu může vést i k nežádoucímu krvácení. Krvácení nebývá velké, mohou se nicméně objevit modřiny, stopy krve ve stolici či krve v moči. Může docházet i k častějšímu krvácení z nosu.

 

4. Alergická reakce – Po podání kyseliny acetylsalicylové k ní může dojít a nejčastěji se projevuje jako kožní vyrážka. Nebývá nebezpečná.

 

5. Reyův syndrom – Tomuto stavu jsem věnoval zvláštní text. Jde o to, že aspirin podaný dítěti při virové infekci horních cest dýchacích může ze zatím nejasného důvodu vést k těžkému poškození jater a často i ke smrti. Je to sice vzácné, ale z tohoto důvodu se aspirin dítěti do 15 let věku podat nesmí! Ostatní NSPZL podobné účinky nemají a jsou dětem předepisovány místo aspirinu.