Ztuhlá šíje je poměrně častý stesk mnoha pacientů, kteří mají dlouhodobé obtíže s krční páteří. Je nutné si však uvědomit, že může jít o projevy mnohem závažnějších stavů.
Příčiny:
1. Bolesti svalů a vazů - Zablokovaná krční páteř vlivem stahů páteřního svalstva je asi nejčastější příčinou ztuhlého krku. Typická je bolest krku při pohybu hlavy nejen dopředu a dozadu, ale i do stran. Horečka a další projevy s výjimkou bolestí hlavy nebývají přítomny. Ztuhnutí a přetížení svalů krku může být dáno nadměrným cvičením (typicky u netrénovaného jedince), spaním ve špatné poloze, sezením ve špatné poloze a při příliš rychlých pohybech hlavy (předklon hlavy následovaný rychlým záklonem, rychlé otočení hlavy).
2. Onemocnění páteře - Artróza meziobratlových kloubů a výhřez meziobratlové ploténky v místě krční páteře mohou způsobit nepříjemnou krční bolest a ztuhnutí šíje. Podobné projevy mohou vzniknout v případě revmatoidní artritidy postihující krční páteř.
3. Meningeální syndrom - Ztuhnutí šije může být součástí tohoto syndromu, který vzniká při podráždění mozkových blan. Typickou příčinou tohoto syndromu je zánět mozkových blan neboli meningitida. Dochází při ní k výraznému ztuhnutí šíje, která je jako prkno a prakticky nelze předklonit hlavu. Pohyb hlavy do stran je paradoxně relativně zachován. Kromě ztuhnutí šíje bývá přítomna bolest hlavy, horečka, zmatenost a poruchy vědomí. Kromě meningitidy se meningeální syndrom (a tedy i ztuhnutí šíje) může objevit u subarachnoidálního krvácení a u postižení mozkových blan metastázami zhoubných nádorů.
4. Horečka - Samotná zvýšená teplota (nad 38°C) může způsobit bolest hlavy a ztuhnutí šíje. Z toho důvodu je někdy obtížné odlišit i relativně banální infekci od meningitidy (viz. výše).
Diagnostika: Problematiku ztuhlé šíje většinou řeší neurolog a rehabilitační lékař, případně infekcionista. Jde-li o člověka, u nějž předpokládáme příčinu neinfekční, pak kromě fyzikálního vyšetření provedeme rentgen krční páteře. Další možností je provedení CT vyšetření nebo magnetické rezonance krční páteře při podezření na závažnější nález. Podezření na zánět mozkových blan vyžaduje provedení očního vyšetření nebo CT vyšetření mozku (k vyloučení nitrolebního přetlaku) a následně provedení lumbální punkce k získání vzorku mozkomíšního moku.
Zdroje
https://www.meningitis.org
https://www.spine-health.com
