Skip to main content
 



Syfilis

Syfilis neboli lues neboli příjice je infekční onemocnění, které se tu s námi vyskytuje již pěkných několik století. Za dobu své existence syfilis mnoha lidem zkazila život, mnoha lidem život zkrátila a svým vlivem na psychický stav a rozhodování nemocného měla někdy nedozírné následky, byl-li nemocný politicky vlivný člověk. A i takových onemocnělo dost a dost. Syfilis patří spolu s kapavkou, AIDS a chlamydiemi mezi nejznámější pohlavně přenosná onemocnění.

 

 

Příčiny: Syfilis je infekční onemocnění a jeho příčinou musí být tedy nějaká bakterie nebo virus. Je to bakterie, která se jmenuje treponema pallidum. Patří společně s bakterií Lymeské boreliózy do skupiny spirochet, a i proto se průběh obou nemocí v jistých ohledech podobá. Bakterie se v Evropě vyskytuje od konce 15. století, kdy ji k nám donesli námořníci Kryštofa Kolumba a velmi rychle se rozšířila po celé Evropě (můžete hádat proč). Námořníci Kryštofa Kolumba ji zřejmě chytli od Indiánů, kteří ji zřejmě chytli od lam. Lama je takové to hezké zvířátko žijící v jižní Americe. Jak se z lamy bakterie dostala na Indiány raději nebudu spekulovat. Nemocí v Evropě onemocněla řada lidí, včetně známých osobností. Nenechme se mýlit řečmi některých církevních představitelů o zkaženosti moderní doby. Ve středověku se lidé chovali naprosto stejně jako dnes, mnohdy i hůř. Striktní monogamie jako obvykle nebyla až zase tolik v kurzu a nemoc se tak mohla vesele rozšiřovat. V oné velké skupině nakažených významných osobností bych si dovolil jmenovat Caesara Borgiu, Josefa II., Albrechta z Valdštejna, gangstera Al Capona a mnoho, mnoho dalších.

 

Nemoc se dostala pod kontrolu zodpovědnějším chováním při sexu a používáním kondomů, vynalezením antibiotik, lepší lékařskou péčí a specificky ve východním bloku i zalágrováním hranic komunisty. V roce 1989 se v ČSSR nemoc skoro nevyskytovala, dnes její výskyt zase roste, protože ji sem zanášejí imigranti z východu po otevření hranic. Vidíte, že tu a tam mělo takové svinstvo jako komunismus i své světlejší stránky.

 

 

Přenos: K přenosu dochází nejčastěji pohlavním stykem, případně jinými sexuálními aktivitami. Nelze vyloučit přenos nesexuální, ten je však vzácný a zřejmě by vyžadoval trvalý blízký kontakt s nemocným (bydlení ve společné domácnosti apod.), vyloučit nelze ani přenos na plod v těhotenství. Jedna matka náctileté dívky nakažené syfilis se lékaře dermatovenerologie VFN naivně zeptala, zda se její dceruška mohla nakazit na toaletě. Lékaře se na ni se zájmem podíval a řekl: „Na záchodě? Možné to je, ale muselo to být pro slečnu dceru poněkud nepohodlné“. Tolik k přenosu.

 

 

Projevy: Nemoc je způsobena spirochetou a proto klasicky probíhá ve stádiích.

 

1. Stádium = stádium ulcus durum (stádium tvrdého vředu): Toto stádium vznikne do několika týdnů až týdnů některých z těch, kdo přišli se syfilis do kontaktu. V místě průniku bakterie do těla se vytvoří tvrdý nebolestivý vřed. Obsahuje velké množství treponemat a může proto být infekční na dotyk. Místo vředu je klasicky na genitálu (u mužů obvykle vzniká vřed na penisu), ale může to být prakticky kdekoliv - sliznice dutiny ústní při orálním sexu, okolí konečníku u análního styku a dokonce i prsty na noze. Lékař ukazující nám ten snímek s úsměvem prohlásil, že dotyčný šlápl, kam neměl. Raději jsem se neptal na detaily. Kromě vředu si nakažený může někdy nahmatat zvětšené lymfatické uzliny.

 

2. Stádium: Do tohoto stádia přejde nemoc asi u třetiny nemocných prvním stádiem. Zbytek se po prvním stádiu vyléčí. Druhé stádium vzniká v řádu několika měsíců po infikaci a je extrémně proměnlivé. Je spojeno s rozšířením treponemat krví po těle. Může se vyskytnout horečka, vyrážka po celém těle, vypadávání vlasů, ztráta pigmentu na některých místech kůže a vzniknout mohou i tzv. condylomata lata. Jsou to páchnoucí výrůstky na kůži v místech zapářky, typicky v okolí genitálu, v tříslech a v kožních záhybech. Jsou dost hnusné, páchnou a jsou přecpané treponemami, tzn. mohou při dotyku způsobit infekci.

 

3. Stádium: Do třetího stádia přejde asi nemoc u třetiny nemocných druhým stádiem. Rozvoj tohoto stádia trvá roky, někdy i desetiletí. V tomto stádiu již nejsou treponemy v našem těle přítomny a poškození řady orgánů je dáno reakcí našeho vlastního imunitního systému. U příznaků třetího stádia se mluví o postižení nervového systému (neurosyfilis) s tzv. tabes dorsalis a progresivní paralýzou a dále o syfilitické aortě. Dnes toto stádium v ČR u někoho nalézt je prakticky vyloučené.
 

- Tabes dorsalis: Tabes dorsalis spočívá v poškození zadní části míchy, kudy se vedou do mozku informace o poloze jednotlivých částí těla a o citlivosti na dotyk. Porucha vedení těchto informací vede k poruše hybnosti, vzniká zvláštní skákavá chůze (Podívejte se na Čepka ve filmu Petrolejové lampy a pochopíte to zcela přesně).
 

- Progresivní paralýza: Jde o poškození mozku se změnou nálady, megalománií, ztrátou zdravého úsudku a nakonec i rozkladem osobnosti (opět Čepek v Petrolejových lampách)
 

- Syfilitická aorta: Stěna aorty postižená zánětlivým syfilitickým procesem je v tomto stádiu již velmi narušená (vypadá prý jako ruce pradleny) a snadno praská. Dojde ke krvácení, které často způsobí náhlou smrt.

 

 

Diagnostika: Podezření může lékař jako obvykle nabýt z klinických příznaků, cenná je informace o rizikovém pohlavním styku a průkaz se dá potvrdit zjištěním některých látek z krve. V 1. i 2. stádiu se lze pokusit i o mikrobiologickou kultivaci treponem ze získaného biologického vzorku.

 

 

Prevence: Prevencí je opatrnost v sexuální oblasti, tzn. vyhýbat se rizikovým pohlavním stykům, a to zejména s cizinci z východu, používat kondom u styku s neznámým člověkem atd. Při prokázané infekci je nutné testovat nemocného i na jiné pohlavně přenosné nemoci, zejm. na AIDS.

 

 

Léčba: Skutečně účinná léčba je známá až od druhé poloviny minulého století, kdy byla vynalezena antibiotika. Antibiotika fungují proti treponemě velmi dobře. Varovat musím před jakoukoliv samoléčbou. Léčba této infekce je v rukou zkušeného lékaře, který by kromě samotné léčby měl provést hlášení o nemoci a měl by se pokusit vyhledat sexuální kontakty takto nakaženého jedince.

 
Print Friendly and PDF


Pomohl vám můj web? Zvažte jeho pravidelnou, nebo jednorázovou finanční podporu.
 

MUDr. Jiří Štefánek  autor: MUDr. Jiří Štefánek
  kontakt: jiri.stefanek@seznam.cz
  zdroje: základní zdroje textů